Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.
V Česku je příjmení Masaryk velmi vzácné, vyskytuje se 146krát. Občanů Česka z rodu prvního československého prezidenta žije nyní v tuzemsku 24. Dva z nich jsou přímí potomci prezidenta. Jde o syny již zemřelého rockového hudebníka Jana Jakuba Kotíka: Tabera a Armanda, kterým je nyní 18 a 17 let. Jsou praprapravnuky prezidenta a na veřejnosti nechtějí vystupovat.
Dvaadvacet dalších Masarykovců v Česku jsou vnuci a pravnuci Imricha Masaryka. Imrich byl bratrancem takzvaného druhého stupně ministra zahraničí Jana Masaryka, někdy se rovněž říká bratranec z druhého kolene.
Prezident Masaryk se s předky dnešních Masaryků žijících v Česku stýkal často. Zval je i na Pražský hrad. Příbuzenstvu vzdálenému i bližšímu pomáhal i finančně a prezidentská kancelář jim zřizovala práci.
Imrich Masaryk
Tak se k ní dostal i Imrich Masaryk, kterému zařídili od roku 1945 místo na Pražském hradě, kde byl až do roku 1951 zřízencem prezidentské kanceláře. V Praze se následně oženil a z jeho svazku žije v Česku jeho rozvětvené příbuzenstvo.
Jeho vnuk Tomáš Masaryk žije s rodinou v Bakově nad Jizerou. Pracuje v mladoboleslavské škodovce a je místopředsedou místního rybářského svazu. „Jsem na to jméno pyšný, že jsem Masaryk,“ podotýká Tomáš. Pracuje v odborech Škoda Auto jako IT technik. „Mám na starosti webové stránky, podporu nebo tisknu členům průkazky, vytvářím různé prezentace, připravuju podklady ke kolektivnímu vyjednávaní,“ dodává.
Tomáš má dvě sestry – Olgu a Michaelu. Paní Michaela žije v Mělníku. Se svými dětmi navštěvuje vždy 7. března, v den narození prezidenta, jeho sochu v Masarykově kulturním domě. Podle ní byl její děda Imrich Masaryk usměvavý člověk. „Vždycky mě bral do náruče. To si pamatuju. I dle těch fotek, co mám,“ podotýká.
Pravnučka Imricha Masaryka Sára Fišerová, která studuje strojní fakultu na ČVUT, se o tom, že je příbuzná s českým státníkem, dozvěděla od maminky a babičky. „Mě to dost zaskočilo, ale vlastně jsem byla potěšená, protože to je velká část naší historie,“ podotýká.
Další sestra Tomáše, paní Olga, bydlí v Českých Budějovicích a má tři děti. „Vyrůstala jsem v 80. letech, kdy nebylo moc populární se jmenovat zrovna Masaryk,“ popisuje Olga. Vystudovala optiku, optometrii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Poté při práci vystudovala dálkově obor sociální péče psychorehabilitační, a to kvůli synovi, který se narodil s tělesným a psychickým handicapem.
Paní Olga si ze svého širšího příbuzenstva nejvíce váží dcery prezidenta Alice, která byla v Československu u počátku státní péče o handicapované. „Byla to dáma, která byla velice emancipovaná a vznesla sem sociální práci a dalo by se říct, že položila základní kameny socializace,“ dodává.
Paní Olgu zvala počátkem 90. let často do Prahy vnučka Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková. „Bylo mi 18 let a pamatuji si jen ten podkrovní byt na Klárově, kde byla obrovská knihovna, spoustu knih, a kde byla stará dáma,“ popisuje Olga.
V roce 1951 musel Imrich Masaryk z Hradu odejít. V době zostřujícího se třídního boje nemohl člověk s příjmením Masaryk dělat tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi ani dveřníka. „Výhledy do budoucnosti byly pro mě odstrašující a v této bezradné situaci při ustavičném nátlaku jsem po dlouhém váhání, uvažování a bezesných nocích teda pod nátlakem žádost podal,“ píše v záznamech.
Imrich Masaryk se po propuštění z Hradu podruhé oženil. Vzal si paní Martu, vyučenou řeznici, s níž už děti neměl. Její synovec Miroslav Štefl založil na svém statku Ležky u Podbořan malé letní Muzeum nejnovějších generací Masarykovců. A také pořádá jejich srazy u něj v Ležkách nebo v Hodoníně, rodišti TGM.
