V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

Nahrávám video

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

„Zavádění letního času bylo od počátku sporné. Protože sice se ušetřilo za svícení, ale vzhledem k tomu, že strojírenské podniky, kanceláře začaly fungovat dřív, tak ta úspora nebyla tak výrazná v důsledku vyšších nákladů na vytápění,“ uvedl kurátor hodinářských sbírek Národního technického muzea David Hamr.

A sporné zůstává dodnes. Řada odborníků upozorňuje na zdravotní důsledky – nespavost, sníženou pozornost, rostoucí nehodovost.

Astronomický střed Evropy se nachází ve středních Čechách v Kouřimi na Kolínsku. V tomto jediném bodě platí středoevropský čas podle Slunce. V ostatních částech republiky se liší až o patnáct minut.

„Ten čas platí právě a jen tady. Všude jinde se musí přepočítávat,“ vysvětluje astronom z Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Ve hvězdářské ročence mají astronomové spočítané, kdy přesně v jednotlivých dnech Slunce vychází nebo kdy je pravé poledne.

Přechod na letní čas znamená posun do jiného pásma. Přirozeně by totiž poledne mělo nastat v době, kdy je Slunce nad obzorem nejvýš. Ideálně by ho tak sluneční i klasické hodiny měly ukazovat stejně. Jenže Evropa leží ve více časových pásmech a většina států se snaží mít čas jednotný, což usnadňuje cestování, komunikaci i obchod.

V praxi to tak znamená, že když hodiny ukazují 12, je v Praze přibližně poledne i podle slunečních hodin. Ve stejnou chvíli je ale 12 i v Paříži, kde by podle Slunce mělo být teprve o hodinu méně. A na úplném západě Španělska by ve stejné chvíli mělo podle slunečních hodin být 10:30. Když platí letní čas, je rozdíl ještě o hodinu větší.

Snahy o posouvání času byly i v historii

Snahy posouvat čas byly i v minulosti. Čas se průběžně měnil třeba už ve starověkém Římě. Od východu po západ Slunce musel mít každý den přesně dvanáct hodin. Průběžně se tak hodina prodlužovala nebo zkracovala. Třeba v zimě měla jen necelých pětačtyřicet minut. V létě naopak přes hodinu a čtvrt.

Přeřídit hodiny a využít tak ranní světlo radil například Pařížanům už v 18. století americký spisovatel a politik Benjamin Franklin. V satirickém článku v časopise Journal de Paris Franklin vypočítával, kolik peněz by ušetřili na svících a oleji. Francouzi ale jeho nápad nevyužili.

Jeden z prvních vážně míněných návrhů na změnu času projednávali zákonodárci ve Westminsterském paláci. Navrhl ho a prosazoval stavitel William Willett, kterému vadilo, že jeho zaměstnanci v létě, když už je světlo, stále ještě spí. Návrh se projednával v několika výborech, ovšem tehdy bez výsledku.

Jako první země na světě zavedlo letní čas Německo, a to v roce 1916 během první světové války. Mělo to ušetřit až 900 milionů marek a také uhlí a energii, které byly potřeba na výrobu zbraní. Po jeho vzoru na letní čas ve stejném roce přešly i další mocnosti včetně Rakouska-Uherska, Británie nebo Spojených států.

Dnes už střídání času podle ekonomů žádné významné úspory nepřináší. I to je důvod, proč se státy unijní sedmadvacítky už před časem shodly na jeho zrušení. Problém ale nastává, který z časů zachovat. Právě na tom zatím všechna jednání ztroskotala. Severské státy prosazují standardní, kdežto jižní státy spíš letní čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 2 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 3 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 13 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 14 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 14 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.