V pasti dezinformací končí i mladší a vzdělaní, říká reportérka

Nahrávám video

Dokument Reportáž psaná na benzince zkoumá, kde je hranice mezi názorem a faktem a koho lidé vlastně poslouchají, když odmítají autority. Snímek vychází z reportáží o lidech podléhajících dezinformacím, jejichž autorkou je reportérka Respektu Ivana Svobodová. V Událostech, komentářích upozornila, že v pasti dezinformací mohou skončit i lidé mladí a vzdělaní.

Reportérka se setkává s těmi, kdo věří alternativním názorům či rovnou konspiračním teoriím, ukazuje, jak se různé pohledy na svět změnily v ostré konflikty a jak těžké je vést debatu.

„Když jsme se začali jako země a jako novináři více zabývat – to už je mnoho a mnoho let – dezinformacemi, konspiracemi a tímto světem, tak se hodně mluvilo o seniorech, kteří jsou zranitelní. Zvláště ti, kteří žijí sami. Navíc v Česku je unikát, který jinde není, a to jsou řetězové e-maily,“ popsala reportérka skupinu, která je v souvislosti s podléháním dezinformacím často zmiňována.

Nepravdivým informacím mohou podle ní snadno uvěřit lidé s menším rozhledem bez znalostí toho, jak svět funguje. Skupina lidí podléhající dezinformacím je ale podle ní heterogenní a nelze ji jednoduše shrnout. „My jsme už velice dobře zahlédli, že v té pasti skončí lidé vzdělaní, lidé mladší a vůbec se to nedá nijak shrnout do nějakých jasných kategorií,“ upřesnila s tím, že u dané osoby je vždy „nějaký pocit rozkolísanosti“.

Snazší je domluvit se s jednotlivcem, říká Svobodová

Během natáčení reportáží se Svobodová dozvěděla, že když proti ní stojí dav, který má v čele nějakou vůdčí postavu, tak se ničeho nedobere. Podobné je to podle ní v případě, kdy proti ní stojí skupina lidí. Jiná situace ale nastává v momentě, kdy se baví s jednotlivcem.

„Když se bavím s jedním člověkem, který mi vypráví, že si Ukrajinci začali válku a že vraždí sami sebe, tak po chvíli se dostaneme k nějakému životu, dostaneme se ke zdrojům. Ten člověk sám přichází na to, že vlastně už neví, kde se to dozvěděl. Třeba někde na internetu. A s tím se pak dá nějak domluvit,“ vysvětlila.

Když jde o dav, zažívá Svobodová vyhrocené situace běžně. Při rozhovoru s jednotlivcem už se jí ale stalo, že se muž, který ji předtím urážel, omluvil. „Kdyby kolem něho bylo šest dalších, tak k tomu smíru mezi námi určitě nemůže dojít,“ doplnila.

Jako příklady vůdčích postav, které se rovněž objevují v dokumentu, Svobodová zmínila předsedu strany PRO Jindřicha Rajchla a blogera Vidláka (předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik). „S panem Rajchlem vést dialog nejde. Když on nechce, tak to nejde a on nechce, nemá proč chtít. Protože kritické otázky, které se pídí po zdroji jeho tvrzení a po nějaké logice jeho úvah, tak samozřejmě nepotřebuje. On potřebuje získat svá sdělení svým fanouškům a svému publiku,“ míní Svobodová.

„Pan Vidlák mě k sobě pozval, když jsem s ním chtěla mluvit, a zjevně ho to bavilo. Ten rozhovor je ale vlastně hodně podobný. Když se zkrátka ukáže, že úplně nesedí, co říká, tak jde také do protiútoku,“ dodala reportérka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 24 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.