V úterý přibylo 475 potvrzených případů koronaviru. Je to nejnižší úterní nárůst od konce loňského srpna. Po prázdninách přestanou fungovat velká očkovací centra, města předpokládají, že je nahradí ordinace praktických lékařů a nemocnice. V Praze skončí jak Národní očkovací centrum v O2 universum, tak magistrátem provozované centrum na Vyšehradě. Epidemiolog Petr Smejkal Radiožurnálu řekl, že doporučuje opět zkrátit interval mezi dávkami vakcíny, aby lidé měli plnou ochranu dříve.
Koronavirus - červen
- 9:05
Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.
- 9:00
Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.
- 8:42
Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.
Testy potvrdily v úterý celkem 475 nových případů covidu, to je o 183 méně než před týdnem. Nadále klesá také incidenční číslo. Za posledních sedm dní připadá 28 nových případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Je to o dva případy méně, než ministerstvo udávalo v pondělí.
V nemocnicích je nyní s koronavirem 468 lidí. Méně než 500 covidových pacientů bylo v zemi naposledy loni v polovině září. V těžkém stavu je 80 nakažených.
Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, mírně kleslo na 0,78. Pod zlomovou hodnotou 1,0 se drží od poloviny dubna. Pokud je hodnota reprodukčního čísla nižší než jedna, šíření nákazy zpomaluje.
Laboratoře v úterý provedly přibližně 164 tisíc testů, což je zhruba o 82 tisíc méně než před týdnem. Údaje o testování se ale do statistik dostávají se zpožděním, takže konečný výsledek může být odlišný.
U takzvané epidemiologické indikace testů, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivně testovaných oproti předchozímu úterý stoupl z 1,05 na 1,14 procenta. U diagnostické indikace, kdy jsou již testováni třeba lidé vykazující příznaky, byl nárůst z 2,09 na 2,28 procenta. U preventivních testů se podíl pozitivních výsledků pohybuje dlouhodobě pod 0,1 procenta.
Od začátku epidemie loni v březnu se v zemi covidem-19 prokazatelně nakazilo 1,662 256 lidí. Více než 1,621 000 z nich se z nemoci vyléčilo. S covidem zemřelo 30 126 pacientů.
Velkokapacitní očkovací centra skončí
Obě velká centra v Praze se uzavřou po prázdninách, to v O2 universum má podle informací Ústřední vojenské nemocnice nájem do 12. září. Podle pražského očkovacího koordinátora Martina Ježka s uzavřením velkého centra počítá i Praha. „Je předpoklad, že haly se vrátí do normálního režimu a nebude tak široká poptávka jako nyní,“ řekl.
V Kongresovém centru pak podle něj městu skončí nájem 22. září. Koordinátor dodal, že po prázdninách zřejmě přestanou nabízet očkování pro veřejnost i minimálně některé větší nemocnice, stejně jako to před nedávnem udělali v Motole.
Velká očkovací centra na Vysočině, která fungují ve spolupráci s krajskými nemocnicemi, budou podávat první dávku očkování proti covidu-19 asi do poloviny července. Následující měsíc a půl budou mít na podání druhé dávky. Na konci srpna zřejmě většina z nich skončí. Výjimkou bude očkovací centrum v Jihlavě. Krajský plán počítá s tím, že by mohlo fungovat až do konce roku.
Minimálně do konce letních prázdnin budou fungovat i očkovací centra v Libereckém, Středočeském a Zlínském kraji. Také v Pardubickém počítají s tím, že během léta by měla končit velkokapacitní očkovací centra a na podzim už by se měla utlumovat. Podobná situace je i v Ústeckém kraji. Velkokapacitní očkovací centra, která jsou mimo nemocnice, budou v provozu nejdéle do konce srpna. Očkovací místa pak zůstanou zachována v každém okrese podle potřeby jako součást nemocnic. V regionu jsou čtyři velká centra pro vakcinaci, a to v Ústí nad Labem, Mostě, Chomutově a Rumburku.
V Královéhradeckém kraji se očkuje na devíti místech v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních a v jednom očkovacím centru v Rychnově nad Kněžnou. Prostory pro jeho provoz má kraj pronajaté do konce července, v případě potřeby pronájem prodlouží.
Karlovarský kraj počítá s tím, že současná síť očkovacích center bude fungovat do konce letních prázdnin podle doporučení vlády. Na podzim by měl pokračovat provoz tří velkokapacitních míst v Karlových Varech, Sokolově a Chebu, jestli budou fungovat i menší centra, se bude upřesňovat.
Očkovací místa nemocnic Plzeňského kraje, která působí v kulturních domech a sálech, mají smlouvy i na srpen až září. Největší velkokapacitní očkovací místo v Plzni-Skvrňanech má společenský sál učiliště zřizovaného krajem k dispozici do konce září.
Pravděpodobně až do září budou fungovat i velkokapacitní centra v Moravskoslezském kraji. Podle vedení kraje by do poloviny srpna mohlo být v regionu naočkováno 70 procent obyvatel. V kraji se očkuje na více než třech desítkách míst, očkovací centra vznikla například na výstavišti, ale i ve sportovní hale nebo na zámku. Zřídily je rovněž firmy a do očkování se zapojilo také zhruba čtyři sta praktických lékařů.
Centra na jihu Čech podle hejtmana Martina Kuby (ODS) skončí, až poklesne počet zájemců o očkování. Podle něj není ani problém s pronájmy prostor, v nichž velkokapacitní centra dočasně sídlí. Změny zatím neplánuje ani Olomoucký kraj. Podíl praktických lékařů na očkování se postupně zvyšuje, zatím ho ovšem limituje množství vakcín vhodných pro aplikaci v jejich ordinacích.
I v Brně bude očkovací centrum na výstavišti fungovat tak dlouho, dokud bude potřeba, a to i při obnovení činnosti veletrhů. Původně byla smlouva na takzvanou polní nemocnici, v níž centrum je, do 28. února. Nyní od 1. března na neurčito platí nová smlouva mezi firmou Veletrhy Brno a Fakultní nemocnicí Brno, která očkovací centrum zajišťuje. V kraji fungují i další centra.
Smejkal: Je vhodné opět zkrátit interval mezi dávkami vakcíny
Intervaly mezi dávkami vakcíny proti covidu-19 je podle epidemiologa Smejkala vhodné opět zkrátit, aby lidé měli dříve plnou ochranu. Člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) za nejdůležitější v současné době považuje sekvenaci vzorků pro zjišťování nových mutací, zejména po návratu lidí z ciziny. Rozhodně se podle něj vyplatí, stejně jako plošné testování.
„V době, kdy byl nedostatek vakcín, jsme na prodloužení intervalu tlačili. Tam bylo naprosto nutné, aby se jedna dávka dostala k co největšímu množství lidí a zachránila životy. Což se stalo,“ řekl Smejkal.
U očkovacích látek Pfizer/BioNTech, která tvoří asi tři čtvrtiny podaných vakcín, a Moderna ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k prodloužení intervalu na konci března. Do té doby se očkovalo Pfizerem po 21 dnech a Modernou po 28 dnech. Nyní je to v obou případech po 42 dnech. U látky AstraZeneca zůstalo podání druhého termínu po 90 dnech.
Vláda před necelými dvěma týdny rozhodla, že jako prokázání bezinfekčnosti stačí kromě negativního testu nebo prodělání nemoci v posledním půlroce také 22 dní po první dávce. „Riziko je, že virus velmi rád zmutuje v době, kdy naráží na nedostatečně chráněnou populaci, a to je i ta jedna dávka,“ dodal Smejkal.
Více neschopenek kvůli covidu
Loni bylo v ČR kvůli covidu nahlášeno 2,391 milionu případů pracovní neschopnosti, o čtvrtinu více než předloni. Z důvodu nemoci či úrazu denně chybělo na pracovištích v průměru 258 tisíc osob, tedy o 35 tisíc více než v roce 2019. Průměrná doba neschopnosti ale o tři dny klesla.
Z důvodu nemoci bylo minulý rok evidováno 2,2 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti, tedy téměř o půl milionu více než v roce 2019. Počet těchto vydaných neschopenek u mužů meziročně vzrostl téměř o třetinu, což je více než u žen, kde vzrostl přibližně o čtvrtinu.
U zaměstnanců působících v oblasti zdravotní a sociální péče se počet neschopenek z důvodu nemoci meziročně zvýšil o 76 procent, a to z 32 případů na 100 pojištěnců v roce 2019 na 56 v minulém roce. Celorepublikový průměr dosáhl loni 47 případů na 100 pojištěnců. Meziroční pokles nastal pouze u zaměstnanců v informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví.
„Významným faktorem, který stojí za loňským nárůstem počtu vydaných neschopenek, je pandemie nemoci covid-19. Celkový počet nahlášených případů totiž nezahrnuje pouze pracovní neschopnosti pro nemoc jako takové, ale i karantény, při nichž mají pojištěnci rovněž nárok na nemocenské. Ty byly vůbec poprvé v historii vystavovány v nebývalém množství,“ uvedla Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení Českého statistického ústavu.
Poslední možnost žádat o podporu
Podnikatelé mohou ve středu do 16:00 naposledy žádat o podporu z programu COVID 2021. Ti, kteří za leden až březen zaznamenali propad tržeb alespoň 50 procent ve srovnání s loňským, nebo předloňským rokem, jeho prostřednictvím mohou získat dotaci 500 korun na zaměstnance a den. Minimální příspěvek přitom činí 1500 korun na den. Program se vztahuje na období 11. ledna až 9. května. Vzhledem k uvolnění protiepidemických opatření vláda jeho pokračování podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) už neplánuje.
Žádosti mohou podnikatelé podávat přes on-line systém ministerstva průmyslu a obchodu od 12. dubna. Resort jich k 27. květnu evidoval 14 612 za 6,3 miliardy korun, z toho bylo dokončených 12 731 žádostí v objemu zhruba šesti miliard korun.
Dotace jsou poskytovány na náklady na provoz a udržení podnikatelské činnosti, tedy na osobní náklady, náklady na materiál, na služby jako leasing, odpisy, daně a poplatky, splátky úvěru či režijní náklady.
