Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.
Podle návrhu by se zkušební doba od ledna prodloužila ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců. Zaměstnavatel by musel matkám či otcům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Smlouvu na dobu určitou je nyní možné uzavřít nejvýš na tři roky, a to maximálně dvakrát. Při zastupování za rodiče na rodičovské by počet nebyl omezený, celková doba by ale nesměla přesáhnout devět let, vyplývalo z předložené verze.
Podle ní by se měla výpovědní lhůta počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc. Nejméně měsíc by musel zůstat i pracovník, který podal výpověď po převzetí firmy jiným zaměstnavatelem. Pokud by zaměstnanec dostal neplatnou výpověď, do vyřešení či řádného ukončení pracovního poměru by měl dostávat náhradu mzdy či platu a mít nárok na dovolenou.
V Česku by podle návrhu mohli příští rok výdělek v eurech začít dostávat za určitých podmínek cizinci, ale i Češi, kteří bydlí v jiném státě. Státní zaměstnanci a úředníci samospráv by mohli nově zasedat ve správních a dozorčích radách firem, pokud by měli písemný souhlas zaměstnavatele. Dosud v nich mohli být jen tehdy, když je tam zaměstnavatel vyslal.
Na brigádu o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřeba by byl písemný souhlas rodičů. Vykonávat by se mohly jen lehké práce. U mladých pod 15 let a u žáků a studentů do 18 let by směna mohla trvat nejvýš sedm hodin a týdenní pracovní doba maximálně 35 hodin. Novela upravuje i doručování písemností či pokuty za porušování pravidel.
Jurečka chce ještě vést debatu o nastavení podpor v nezaměstnanosti, aby v prvních dvou či třech měsících byly vyšší a poté nižší než dnes.
Neshoda na výpovědi bez udání důvodu
ODS také usiluje o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce, ačkoli ji odmítá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo odbory. Jurečka opakovaně ujistil, že toto opatření v novele není, prohlásil to i na tiskové konferenci po středečním jednání vlády. Český zákoník práce je však podle zástupců ODS velice rigidní a zaměstnavatelé ho obcházejí, když se nechtěných zaměstnanců zbavují reorganizací. ODS chce toto opatření do novely doplnit pozměňovacím návrhem, až návrh projde do podrobné rozpravy sněmovny ve druhém čtení.
„Pružnější zákoník práce znamená také větší flexibilitu – flexibilitu jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců, které někdy současný zákoník práce zbytečně blokuje,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Tak, jak si to představuje vládní koalice se zpružněním, ukázala u dohod o provedení práce, kdy zavedla tolik regulací, že ty dohody o provedení práce prakticky zabila. Takže zpružnění pracovního trhu v podání této koalice já opravdu nevěřím,“ namítá za opozici místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Novelu dostane k projednání sněmovna. Kodex by měl dostat ke schválení pak i Senát a k podpisu prezident.
Novela správního soudnictví
Vláda také ve středu schválila novelu, která by měla zefektivnit správní soudnictví. „Věřím, že tento návrh přispěje k posílení práv účastníků řízení. Že zvýší transparentnost soudních procesů a tím se také posílí důvěra občanů ve správní justici a právní stát obecně. Díky novele se zároveň velmi zefektivní a zrychlí řízení před správními soudy,“ prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Podle resortu novela přinese dílčí zjednodušení řízení před správními soudy, posílí vymahatelnost práva, zamezí obstrukcím a také zlepší dělbu práce na správních úsecích soudů. Správní soudnictví také připraví na zavádění elektronického soudního spisu.
Správní soudy rozhodují mimo jiné o žalobách proti rozhodnutím úřadů či o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, například policie. Na starosti mají také volební věci či záležitosti politických stran a hnutí. Normu nyní projedná Poslanecká sněmovna.
Digitální ekonomika
Vládou prošel rovněž návrh zákona o digitální ekonomice. Ten upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé tak získají větší kontrolu nad poskytovanými službami.
Zákon také zavádí pravidlo, že co je nelegální v běžném prostředí, je nelegální i on-line. Uživatelé budou mít možnost prostřednictvím řádně odůvodněného oznámení upozornit na nelegální obsah. Toto upozornění bude muset zahrnovat vysvětlení, proč je obsah nezákonný. Oznámení poté posoudí platforma podle právních předpisů. Pouze pokud je zřejmé, že je obsah opravdu nezákonný, tento obsah smaže.
Návrh zákona dále nastavuje pravidla pro elektronický obchod a další digitální služby, aby se zamezilo nebezpečí, že se na trhu prosadí pouze největší hráči. Pravidla jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu nastavena proporcionálně podle velikosti jednotlivých subjektů, takže velké internetové firmy budou mít více povinností než malé. Ochrana menších subjektů má podpořit konkurenci a rozvoj inovací.
Další body jednání
Kabinet se zabýval několika dalšími návrhy a novelami. V souladu s návrhem ministerstva vnitra se má podle vlády od ledna 2026 zpřísnit pravidla financování volebních kampaní, přičemž se rozšíří i okruh subjektů, od kterých strany nebudou moct dostávat dary.
Poskytovatelé služeb spojených s kryptoaktivy zřejmě budou muset jednou ročně hlásit Finanční správě obchody, které lidé s těmito aktivy uskutečnili, rozhodla vláda. Povinnost se bude týkat poskytovatelů se sídlem v Česku.
Vláda také schválila novelu zákona, která mění pravidla stanovování minimálních požadavků na kapitál finančním institucím, které jsou v likvidaci, ze strany České národní banky.
Vláda se souhlasně vyjádřila i k zajištění podpory vesmírných aktivit v Česku přes rámcový projekt Evropské kosmické agentury (ESA) i po roce 2025 nebo k navýšení rozpočtu české účasti na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace o 20,3 milionu korun.
Otázka platů visí stále ve vzduchu
Vláda zatím stále nerozhodla o zářijovém zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry. Ministr Jurečka přitom chtěl mít ve středu o případném růstu od září jasno. Po dopoledním jednání s premiérem, ministrem financí a zástupci odborů oznámil, že kabinet musí nejdřív zjistit, kolik peněz by byli schopní ve svých resortech ušetřit jednotliví ministři. Znovu se členové vlády sejdou s odbory v úterý.
Případné zvýšení by se týkalo zhruba 430 tisíc zaměstnanců veřejné sféry. Dostali by od září přidáno buď sedm, nebo deset procent. Konkrétně by se jednalo o školní kuchařky, školníky, úředníky nebo pracovníky v kultuře.
