Vláda schválila zvýšení nemocenské z 60 na 100 procent na březen a duben

Vláda schválila zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku na březen a duben, oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zákon projedná v úterý sněmovna a ve středu Senát. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. Plošné testování ve firmách bude také nově povinné. Do 12.3. musí mít první testy všichni zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců.

V prvních dvou týdnech náhradu mzdy v nemoci či v karanténě platí zaměstnavatelé. Výdaje by si odečetli ze sociálních odvodů.

Vláda souhlasila před nedávnem s příspěvkem pro lidi v karanténě, a to 370 korun za den nejvýš po deset dnů. Zákon podpořila sněmovna, přidala ale takzvané přílepky. Senát tyto dodatečné změny škrtl a prodloužil poskytování podpory z deseti na 14 dnů. Sněmovna ale v pátek normu neschválila.

Podle Maláčové se epidemická situace v Česku za pár týdnů zhoršila, proto bylo nutné upravit i návrh. Příspěvek se tedy mohl zvednout až na 500 korun na den, vláda ale vybrala druhou variantu a bude se vyplácet stoprocentní nemocenská.

„Pro lidi to vyjde stejně, rozdíl je v administraci. Kloním se ke stoprocentní nemocenské po dobu příštích dvou měsíců, tedy po dobu nezbytně nutnou, je to mnohem jednodušší administrativně,“ uvedla ministryně.

„Levnější než den lockdownu“

Vyšší nemocenskou by měli všichni lidé s jakoukoliv chorobou i pracovníci v karanténě. „Stoprocentní nemocenská je drahá, ale celkové náklady za dva měsíce, které zaměstnavatelům proplatí stát, jsou levnější než den lockdownu,“ míní Maláčová. Kolik bude navýšení nemocenské stát, ale neupřesnila. 

Páteční neschválení původního zákona s bonusem v dolní komoře vyvolalo na Twitteru o víkendu slovní přestřelku mezi Maláčovou a šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou (za ANO). Ta uvedla, že příspěvek se musí schválit a že ministryni práce nabízí pomocnou ruku.

Maláčová Schillerové vzkázala, že bude stačit, když nebude prosazení navýšené částky blokovat. Schillerová jí zas odpověděla, že se vše na sílu protlačit nedá, je nutné hledat kompromis a bez přílepků by norma hladce prošla.

Povinné testování ve firmách

Plošné testování ve firmách bude povinné. Do 12.3. musí mít první testy všichni zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců, do 15.3. pracovníci podniků 50-249, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Vláda přichází také s možností samotestů. Zaměstnavatelé si je mohou  nakoupit po vlastní ose a minimálně jednou za týden si bude muset každý zaměstnanec udělat test. Pokud bude pozitivní, lékař následně pošle zaměstnance na PCR test. Na každý test zaměstnavatel dostane 60 korun od zdravotní pojišťovny, řekl Havlíček.

Do budoucna chce vláda připravit také finanční sankce v případě, že by zaměstnavatel podmínky testování nedodržel.

Nahrávám video

Zřejmě odpadne povinnost dokládat nárok na dávky

Lidé zřejmě nebudou muset úřadům práce dokládat za první čtvrtletí své příjmy kvůli pobírání příspěvku na bydlení, přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Úředníci by teď neměli podporu přehodnocovat, dál by ji měli vyplácet v dosavadní výši. Že vláda návrh schválila oznámila ministryně Maláčová. Zákon musí ještě přijmout Parlament a podepsat prezident. Platit by mohl od dubna.

Kabinet podobnou normu schválil už loni na jaře a také na podzim. Úřady práce měly omezený provoz. Opatření mělo bránit šíření nákazy a omezit kontakty lidí s úředníky. Mělo také ulevit úřadům práce, které měly výpadek pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské či v karanténě.

„Lidé pobírající příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a zvýšený příspěvek na péči nebudou muset dokládat příjmy a náklady na bydlení za první čtvrtletí. Kvůli minimalizaci přenosu covidu jsme se rozhodli překlopit dávky do dalšího čtvrtletí,“ uvedla Maláčová.

Pardon za pozdní přiznání DPH

Ministerstvo financí chystá prominout podnikatelům a firmám sankce za pozdní podání daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení za únor. Vláda k tomu zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou, která v úterý vydá pardon. Úřad stejně tak odpustí i úroky a penále za pozdní zaplacení DPH.

Podmínkou ale je, že přiznání i hlášení podnikatel odevzdá, nebo daň za únor zaplatí, do 12. dubna. Schillerová uvedla, že ministerstvo zveřejní detaily v řádu dnů, po projednání s komorami a svazy.

Prominutí úroků a penále za opožděné zaplacení únorové DPH se ale nebude vztahovat na ty, kterým již byl úrok z prodlení prominut generálním pardonem kvůli zákazu nebo omezení jejich činnosti krizovými opatřeními vlády. Podnikatelům postiženým pandemií ministerstvo financí již 21. prosince odložilo díky prominutí úroků z prodlení automaticky všechny úhrady DPH do 16. srpna 2021.

Nově také ministerstvo chystá odpustit sankce i podnikatelům, kteří mají odevzdat přiznání a hlášení za starší období, a lhůta pro splnění povinnosti nastane mezi 1. březnem a 21. březnem. V tomto případě je podmínkou, že přiznání a hlášení odevzdají nejpozději do konce března.

Vojáci pomůžou hlídat okresy

Až 5000 vojáků a 300 celníků navíc bude mít za úkol vypomáhat policii při bezpečnostních kontrolách zpřísněných protiepidemických opatření. Od úterý se do kontrol zatím zapojí 3834 vojáků a 270 celníků.

Vláda změnila téměř rok staré usnesení, kterým na pomoc policii loni na jaře povolala až 4096 vojáků a 432 celníků. Nasazeni tehdy byli při ostraze uzavřených hranic.

Ministerstvo vnitra změnu předložilo kvůli nově přijatým opatřením, která mají razantně omezit pohyb a kontakty lidí. Zakázáno je s výjimkami opouštět okres, což policie namátkově kontroluje.

„Plnění nových bezpečnostních opatření znamená další významné odčerpání sil a prostředků Policie České republiky a tím její přinejmenším částečnou nemožnost plnění zákonných úkolů,“ uvedlo ministerstvo vnitra v důvodové zprávě pro jednání vlády.

Resort zároveň poukázal na to, že další omezení policejních sil si vyžádalo samotné onemocnění covid-19 mezi policisty. Proto je podle něj zřejmé, že je nutné významně zvýšit počet povolaných vojáků. „Na druhé straně, po vyhodnocení stávající zátěže a dopadu na plnění úkolů Celní správy České republiky je přistoupeno ke snížení počtu povolaných příslušníků Celní správy České republiky,“ uvedl úřad.

Dosud mohlo být nasazeno až 432 celníků, nově jich bude možné povolat 300. Počet nasazených vojáků a celníků bude podle dokumentu záviset na aktuální potřebě.

Rozdělení dotací z EU

Vláda v pondělí také schválila rozdělení evropských dotací pro ČR v programovém období 2021 až 2027 mezi operační programy, a to přes odpor koaliční ČSSD. Podle ministryně Maláčové rozhodnutí znamená méně peněz pro rodiny s dětmi, seniory, na rekvalifikace a sociální služby. Z vládního materiálu vyplývá, že celkově by v letech 2021 až 2027 mělo být rozděleno mezi většinu operačních programů 18,8 miliardy eur (zhruba 488,5 miliardy korun).

Na operační program ministerstva práce a sociálních věcí je v návrhu vyčleněno 1,4 miliardy eur (36,4 miliardy korun). Podle portálu k evropským dotacím bylo v období 2014 až 2020 vyčleněno na operační program zaměstnanost 2,15 miliardy eur.

Návrh obsahuje rozdělení peněz z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu soudržnosti (FS).

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na začátku loňského prosince uvedla, že Česko bude moci v příštím programovém období čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Kvůli dopadům pandemie například z fondu pro podporu oživení a odolnosti Česko získá navíc 170 miliard korun, ve fondu soudržnosti to bude asi o 40 miliard více.

Pokračování české vakcíny

Vláda schválila pokračování projektu české vakcíny, jejíž vývoj byl loni kvůli dostupnosti komerčních vakcín zastaven. Úřad si od pokračování slibuje to, že by domácí vakcína mohla chránit i proti novým mutacím koronaviru, které se rychleji šíří a mohou oslabit účinnost nyní používaných vakcín. Náklady na další fázi vývoje, která by zahrnovala výrobu látky pro klinické zhodnocení její bezpečnosti a účinnosti, se předběžně odhadují až na 250 milionů korun.

Na projektu české vakcíny loni pracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Koordinátorkou týmu byla poslankyně ANO, kardioložka Věra Adámková. Vývoj v první fázi stál 4,3 milionu korun.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) loni v prosinci řekl, že ve vývoji není třeba pokračovat, protože bude brzy k dispozici vakcína komerční. Dosud byly v EU registrovány tři vakcíny. Očkování kvůli nedostatku očkovacích látek ale není tak rychlé, jak se předpokládalo.

Český projekt si v minulosti vysloužil kritiku odborníků. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) loni v květnu řekl, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové.

Další vládní agenda

Vláda by v úterý měla probrat navýšení ošetřovného ze současných 70 procent výdělku, odměny pro všechny zaměstnance v sociálních službách. Jednat by měla pravděpodobně od 19:00, po zasedání Poslanecké sněmovny.

Maláčová už v pondělí odpoledne avizovala, že chce ve vládě debatovat o zvýšení krizového ošetřovného. Většina rodičů, kteří zůstali po uzavření škol s potomky do deseti let doma, pobírá 70 procent výdělku. Podle ministryně financí Schillerové zatím ve vládě není shoda. Návrh resortu práce počítal s navýšením ošetřovného na 100 procent výdělku, uvedla.

Po první vlně epidemie vláda schválila na odměny pro sociální služby 5,2 miliardy korun. O peníze požádaly tři čtvrtiny ze zhruba 2200 poskytovatelů pro 93 600 pracovníků. Ti si rozdělili 2,03 miliardy. Dalších 990 milionů kabinet vyčlenil na pokrytí zvýšených výdajů na dezinfekce, ochranné pomůcky, internet či dopravu. V prvním kole získalo 991 poskytovatelů 473 milionů korun. Vedení resortu pak vyhlásilo ještě další kola.

O tom, že ministerstvo práce plánuje mimořádné dotace na odměny a pokrytí zvýšených nákladů kvůli covidu i pro druhou vlnu koronavirové nákazy, hovořila na jednání sněmovního sociálního výboru Maláčová už v listopadu.

„Novela zákona o státním rozpočtu počítá nejen s odměnami pro pracovníky sociálních služeb, ale i s odměnami pro pracovníky ve zdravotnictví tak, jako v loňském roce. Takže i pan ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) připravuje dotační program na tyto odměny,“ řekla Schillerová.

O odměnách pro zdravotníky opakovaně mluvili premiér Andrej Babiš (ANO) i Blatný, který jako termín výplaty naposledy zmínil duben. Server Aktuálně.cz ale v polovině února napsal, že zdravotníci dostanou odměny za podzimní vlnu epidemie covidu-19 patrně nejdříve v červnu. Kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...