Vláda zrušila loni schválenou podporu pro teplárny

Nahrávám video

Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

„Počasí si s námi hraje. Naši zákazníci na nás apelovali, abychom už s vytápěním začali, protože večery a rána byly hodně chladné,“ podotýká mluvčí Elektrárny Opatovice Hana Počtová. Sezonu v úterý zahájili i v hlavním městě – skoro o tři týdny později než loni. Teplo ale do domácností ještě neproudí pořád.

„V momentě, kdy stoupnou teploty přes den nad patnáct stupňů Celsia, začínají řídicí a regulační systémy soustavu uzavírat a přestává se v průběhu dne topit. Večer při ochlazení se soustava otevře,“ uvedl manažer z Pražské teplárenské Pavel Maďar. 

Řada tepláren v uplynulém období zdražovala. I proto vláda počítala se sedmnácti miliardami korun, které měly lidem s vysokými částkami pomoci. Dotační program vytvořilo ministerstvo průmyslu a obchodu koncem loňského roku. Po případném vypsání výzvy měly o finanční prostředky žádat přímo teplárny. Kompenzace by dostaly zpětně za loňský i letošní rok, a podporu pak přenesly na domácnosti.

„Koaliční strany se dohodly na tom, že pokud se má někde krátit, tak se má jednat primárně o neinvestiční dotační tituly. A protože nemám na tyto dotace krytí v rozpočtu, nezbývá mi nic jiného, než abych požádal vládu, aby se to původní usnesení z prosince loňského roku zrušilo,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

To se nelíbí například řediteli Teplárenského sdružení Martinu Hájkovi. „Teplárny měly být v roli pošťáka, s tím, že by přeposílaly na své zákazníky peníze, které by dostaly jako balík od státu. (…) Je to neseriózní přístup, něco slíbit a potom se tvářit, že nic nebylo,“ podotkl Hájek.

Proti zrušení podpory je opozice. „Vláda činí proinflační krok a opět dostává rodiny do svízelné situace, navíc ty sociálně nejslabší, protože co si budeme nalhávat, týká se to hlavně lidí, kteří to využívají třeba v rámci panelového domu,“ uvedl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Cenové nárůsty tepla by podle analytiků přijít neměly

Výraznější cenové nárůsty tepla by ale podle analytiků v sezoně přijít neměly. Třeba i proto, že se zklidnil trh s plynem, který část tepláren využívá.

Skoro polovina tepla v Česku pochází z hnědého a černého uhlí. Na zemní plyn připadá pětina, zbytek kryjí zdroje jako biomasa, štěpka nebo odpady. A právě některé plynové teplárny oznámily snížení cen – vstupní surovina je momentálně citelně levnější než v předchozím období. Míň zaplatí například odběratelé v Brně, Františkových Lázních, Břeclavi nebo Vyškově. Uhelní producenti nevylučují opačný vývoj.

Platba za obnovitelné zdroje se vrátí

Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií.

Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Ceny energií jsou nyní na jedněch z nejnižších hodnot od vypuknutí rusko-ukrajinské války, a levněji je tak domácnostem zatím nabízejí i dodavatelé.

„V případě elektřiny (snižujeme cenu, pozn. red.) o dvacet procent a v případě plynu až o třicet,“ podotýká mluvčí PRE Karel Hanzelka.   

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor však podotýká, že na druhé straně to lidé zaplatí jednak ve znovuzavedeném poplatku za OZE a jednak ve zvýšení platby za distribuci. „Takže náš celkový účet za elektřinu se příliš měnit nebude,“ dodává Gavor. 

Hýbat se zálohami směrem dolů tak odborníci nedoporučují, vyplatí se ale podle nich ještě jednat o výhodnějších smlouvách. Smlouvy s pevnou částkou pak kvůli častým výkyvům doporučují uzavírat na rok, nejvýše dva.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...