Vládní úspory by se měly dotknout všech. Nepříznivě mohou ovlivnit i porodnost

Nahrávám video

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Rodiny s malými dětmi, které chodí do mateřských škol, dosud mohou ušetřit díky takzvanému školkovnému. Jde o slevu na daních, po které se rodičům platba za školku za předchozí rok zpětně vrátí. Za letošní rok jde o maximálně 17 300 korun.

V celkových číslech na to stát v roce 2021 vydal přes miliardu a půl. Konec daňové slevy za umístění dítěte do školky vysvětluje kabinet tím, že úlevu uplatňují zpravidla rodiče s vyššími příjmy.

Zrušení školkovného bude znamenat zátěž například pro Evu Paštovou. „Protože jsem maminka samoživitelka, znamená to samozřejmě větší náklady a možná i nějakou brigádu navíc,“ sdělila.

Zásadní dopad na rodinný rozpočet kvůli zrušení školkovného naopak neočekává třeba Jindřich Bureš. „Samozřejmě každá ušetřená koruna navíc je dobrá. Když je nebudeme mít, tak to přežijeme. Vyděláváme oba dva, takže to půjde,“ říká.

Větší problém vidí například ve zrušení některých slev a zdanění volnočasových benefitů pro zaměstnance, kvůli kterému by je firmy mohly omezit či zcela přestat poskytovat. Toho se obává také třeba Josef Tonar. „Z devadesáti procent je využívám na to, abych si nakoupil v lékárně,“ uvedl. Jestli by je pak firma, kde pracuje, dále poskytovala v současné výši, netuší. 

Nejvíce lidí se dotkne vyšší zdanění práce

Navrhované změny by se měly dotknout prakticky každého. Jak moc, to závisí na výši příjmů, životní situaci i životním stylu. Nejvíce lidí se dotkne vyšší zdanění práce. Tam se počítá zvýšení nemocenské nebo omezení a zrušení některých slev na dani, jako třeba na nepracující manželku či manžela.

„Omezení slevy na manželku nebo manžela s nízkými příjmy je velká změna. Protože to je částka skoro pětadvacet tisíc ročně, o kterou rodiny přijdou,“ okomentovala ekonomka Klára Kalíšková. 

V praxi to znamená, že stát za každého zaměstnance získá více peněz. U pětiny lidí, kteří vydělávají nejméně, je to v přepočtu 820 korun měsíčně. Naopak každý z pětiny zaměstnanců, kteří vydělávají nejvíce, státu přinese necelých sedm tisíc korun. Větší část tohoto zvýšení by ale dle návrhu měl platit zaměstnavatel. Změna se dotkne více než čtyř milionů zaměstnanců.

Větší zdanění se týká i osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ. U těch jsou podle ekonomů rozdíly větší. „Těch s příjmy nad sedm set až osm set tisíc ročně se to dotkne velmi málo. Naopak u nízkopříjmových OSVČ se velmi zvýší minimální odvody, což se jich samozřejmě nějakým způsobem dotkne. Na druhou stranu budou mít v budoucnu vyšší důchody,“ vysvětlit zástupce výkonného ředitele IDEA při CERGE-EI Filip Pertold.

U změn DPH jsou dopady nejisté

Všech se týkají také změny DPH. Jenže u těch se dle ekonomů v tuto chvíli nedají dopady spočítat. Není totiž jisté, jak se změna DPH opravdu promítne do konečné ceny v obchodech.

Do státní pokladny pak přispějí i řidiči. O osm set korun zdraží roční dálniční známky, kterých se loni prodaly téměř tři miliony. Vrátit by se pak měla spotřební daň z nafty, tedy 1,5 koruny za každý litr. Celkem by takto mohli řidiči do rozpočtu odvést o téměř 3,25 miliardy korun víc.

Hodně lidí se týká také zvýšení daní z hazardu, tabáku nebo lihu. Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti v Česku každý den kouří dva miliony lidí, tedy zhruba každý pátý. Alkohol pije denně téměř milion Čechů, tedy každý desátý dospělý. A dlouhodobý problém s hraním hazardních her má v Česku dle odhadů až čtvrt milionů lidí. Celkem chce kabinet za daň z tabáku, lihovin a hazardu vybrat sedm a půl miliardy korun navíc.

Nízká porodnost

Úspory přicházejí právě v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností. Loni klesl počet narozených dětí poprvé po sedmnácti letech pod sto tisíc. Česká televize oslovila více než dvě stě velkých porodnic, které uvedly, že za první čtyři měsíce letos registrují další prudký pokles. Výpočty naznačují, že půjde o nejslabší ročník za posledních dvacet let.

Za první čtyři měsíce letošního roku se v oslovených nemocnicích narodilo v průměru o osm procent dětí méně než loni. Největší pokles je v moravských regionech. Ve Zlíně skoro o dvacet procent, v Olomouci o čtrnáct procent, v Ostravě o dvanáct a v Brně o deset procent. 

Velký pokles hlásí také karlovarská nemocnice, a to o sedmnáct procent. Liberec a České Budějovice pak o necelých patnáct procent. 

Počty v Čechách jsou celkově o něco stabilnější. V obou porodnicích v Plzni jde o pokles tři procenta, dohromady za pět pražských porodnic je pokles asi o pět procent. V metropoli je obecně vyšší průměrný věk rodiček.

„Můžeme očekávat, že sestupný trend bude pokračovat. Můžeme pozorovat jevy, které jsou z dlouhodobého hlediska nepříznivé a budou generovat obrovské sociální problémy,“ upozorňuje zástupce ředitele pražské porodnice Podolí Ladislav Krofta.

„Nejnižší počet osob narozených v Česku bude kolem roku 2030 až 2032, kdy to bude kopírovat ty nejslabší generace. Teoreticky to může být až osmdesát tisíc,“ soudí demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze Ondřej Nývlt.

Problém to představuje hlavně do budoucna. Česká populace stárne a výdaje na důchody již tvoří sedmadvacet procent státního rozpočtu – zatímco lidí, kteří na ně mají vydělat, bude ubývat.

„To, co se nyní děje s porodností, nějaký vliv mít bude. Ale ne takový, aby to ovlivnilo problémy, které nás jistojistě čekají od roku 2030 do roku 2050,“ zhodnotil ekonom a člen poradního týmu pro penzijní reformu Filip Pertold. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 9 hhodinami
Načítání...