Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
Rostoucí výdaje na zdravotní péči jsou dle Vojtěcha zapříčiněny kombinací faktorů. Za důležité považuje stárnutí populace, větší poptávku po péči, kontinuální navyšování odměňování zdravotníků, nástup nových technologií i nákladných inovativních léků. „Co je dle mého názoru zásadní, je nastavit systém tak, aby se deficit neprohluboval – to je role zejména zdravotních pojišťoven,“ sdělil ministr.
„Chci udělat i změny v tom směru, aby více pracovaly s daty a efektivitou péče. V tuto chvíli je ten systém nastaven tak, že jaké peníze vybere, takové peníze dá do úhradové vyhlášky na výdajové straně – vydává i víc, než má příjem, a to úplně nepřispívá efektivitě,“ dodal s tím, že potřeba budou systémové změny.
Rezervy VZP pomůžou jiným pojišťovnám, avizuje Vojtěch
Současný stav českého zdravotnictví, pokud jde právě o financování, hodnotí Vojtěch kriticky. „Za poslední čtyři roky byly rezervy zdravotních pojišťoven poměrně výrazně vyčerpány, a za mě ne úplně z relevantních důvodů,“ míní.
Právě finanční stabilita zdravotních pojišťoven je jednou z prvních věcí, kterou se bude v oblasti zdravotnictví nová vláda zabývat. Řešit bude konkrétně možný přesun osmi miliard korun od VZP do menších pojišťoven, což má odvrátit hrozící platební neschopnost některých z nich.
Podle Vojtěcha již nyní existuje jedna pojišťovna, „které se zpožďují platby“. „Modelace hovoří o tom, že v příštím roce minimálně jedna další v problémech bude a další budou na hraně,“ podotkl nově jmenovaný ministr.
„Budeme muset tu situaci řešit mimořádným opatřením, které mě úplně netěší, protože není takzvaně systémové. (…) Z části rezerv VZP pomůžeme těm pojišťovnám, které jsou v problémech, protože hospodaření systému bylo nastaveno opakovaně deficitně,“ dodal.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nicméně tvrdí, že pojišťovny nejsou v tak špatném stavu, aby bylo rychlé přerozdělení potřeba.
Do budoucna by chtěl Vojtěch nastavit legislativu tak, aby k takovým problémům již nedocházelo, aby například úhradová vyhláška už ze zákona nemohla být deficitní, pokud nenastane krize jako třeba pandemie. Nastat by dle něj měla také debata o slučování pojišťoven.
Digitalizace, prevence, kompetence
Nový ministr se plánuje věnovat také dalším prioritám, které cílí na zefektivnění systému. Mezi takové řadí podporu a větší využívání primární péče. „Pro systém je nejlevnější a třeba u chronicky nemocných pacientů dnes praktici jsou schopni je dobře obhospodařit, pokud nemají nějaké komplikace a nemusí chodit ke specialistům, kde zákonitě je péče dražší,“ nastiňuje Vojtěch.
Jednou z dalších priorit staronového ministra je „digitalizace do stavu, kdy budeme dobře schopni sledovat cestu pacienta, budeme dobře schopni odfiltrovat například duplicitní vyšetření, která dnes v systému nejsou vidět“. V neposlední řadě chce Vojtěch klást důraz na podporu prevence a zaměřit se také na strukturu lůžkové sítě s tím, že plánuje individuálně posuzovat vytíženost akutních lůžek v nemocnicích a posoudit, jestli by se některé nemocnice nedaly využít více pro účely dlouhodobé péče.
Nový ministr by byl také pro rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků. Je to podle něj „přirozený trend“, který je běžný i v zahraničí, například Finsku. „Nejen sestry, ale i další nelékaři pracují více samostatně, protože k tomu mají vzdělání. Samozřejmě, musí k tomu mít adekvátní vzdělání,“ podotýká Vojtěch.
Trend bude obzvláště v některých oblastech podle Vojtěcha nezbytný. „Bude narůstat počet pacientů, kteří potřebují dlouhodobou péči. Víme, že v dlouhodobé péči je nedostatek lékařů masivní a i pro mladé lékaře tato oblast není úplně zajímavá. Myslím si tedy, že role všeobecných sester, které by se mohly starat samostatně o tento typ pacientů, je naprosto klíčová, abychom dlouhodobou péči do budoucna udrželi,“ uvedl s tím, že rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků musí adekvátně odpovídat také jejich odměňování.
