Vyhlazení Lidic otřáslo světem. Welští horníci ho ztvárnili ve filmu, obnovení pomohla britská sbírka

Před 80 lety nacisté v odplatě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili vesnici Lidice. Muže popravili, ženy poslaly do koncentračních táborů, část dětí zavraždili a část jich poslali na převýchovu. Hrůzné události vyvolaly vlnu sounáležitosti, která překročila hranice země i kontinentu. Na obnovení vesnice přispívali lidé sami postižení válkou z celého světa, solidarita vedla k natočení filmů i přejmenování měst. A zachycená svědectví vedla i k odsouzení nacistických zločinců v Norimberku.

Lidice nebyly první vesnicí, která lehla popelem při běsnění nacistů. Na území tehdejšího Sovětského svazu stejným nebo ještě zvrhlejším způsobem vyhladili desítky obcí. Osud středočeské vsi ale popsala oficiální zpráva. Zločiny, o kterých dosud nikdo nevěděl, tak otřásly celým civilizovaným světem.

Vyhlazování Lidic začalo 9. června, o život z původních asi pěti set obyvatel přišlo 340 lidí. Kvůli spolupráci s odbojem nacisté dva týdny poté vyhladili i osadu Ležáky na Chrudimsku s dalšími 22 oběťmi.

Tragédie silně rezonovala v zahraničí. Už na začátku srpna 1942 obdržel exilový československý ministr zahraničí Jan Masaryk dopis od vrcholného britského politika Anthonyho Edena, ve kterém ho ujišťoval, že se Velká Británie necítí být vázána smlouvami s Německem v roce 1938 – země tak zneuznala platnost mnichovské dohody.

Britský politik se rozhodl, že Lidice budou žít

Právě ve Spojeném království, kde sídlila československá exilová vláda, vznikla i nejvýznamnější zahraniční iniciativa na obnovu Lidic, hnutí „Lidice shall live!“ (Lidice budou žít!) organizované labouristickým politikem Barnettem Strossem. Název odkazoval na prohlášení Adolfa Hitlera, že „Lidice musí zemřít“.

Silný ohlas měla mezi tamními horníky, kteří organizovali sbírku na poválečné obnovení obce z města Stroke. Jen lidé z okolí tohoto města věnovali přes 32 tisíc liber, které po válce putovaly na stavbu více než 150 domů v nových Lidicích. Sbírka ale dalece překonala hranice města. Jsou zaznamenány i případy, kdy na obnovu Lidic přispěli lidé, kteří sami kvůli německému bombardování přišli o své domovy.

Plakát Lidice shall live!
Zdroj: Wikimedia Commmons

Stross, který po válce upozorňoval i na porušování lidských práv komunistickým režimem, následně uvedl, že úspěch nespatřuje ve zdaru lidické sbírky, ale v tom, že zpráva o vraždění nevinných lidí obletěla celý svět. Ve svém výroku přitom nijak nezveličoval.

Obří odezvu měla za oceánem. Ve Spojených státech se vyvraždění Lidic stalo stejně silným symbolem jako japonský útok na základu Pearl Harbor. „Heslo ‚Remember Pearl Harbor and Lidice!‘ (Pamatuj na Pearl Harbor a Lidice!) se stalo symbolem, jež znal prakticky každý obyvatel severoamerického kontinentu,“ uvádí Památník Lidice.

Nahrávám video

Lidice jako města, ženy i tank

Už 12. července 1942, měsíc po tragédii ve středních Čechách, se městečko Stern Park Garden ve státě Illinois přejmenovalo na Lidice. Následovala jej řada dalších, Lidice tak dnes lze najít na mapě v Brazílii, Mexiku nebo Panamě. Také Latinská Amerika s tragédií silně rezonovala, jméno Lidice v ní dávali rodiče svým dcerám. Ženy pojmenované po vypálené obci ale lze najít po celém světě – od Kanady přes Irsko po Turecko. 

Tragédie vypálených obcí zasáhla také československé vojáky v zahraničí. Například příslušníci 1. samostatného československého polního praporu v Sovětském svazu vyhlásili sbírku, za jejíž výsledek následně pořídili dva tanky, které nesly jména „Lidice“ a „Ležáky“. Později k nim přibyl i tank „Jánošík“.

Osud středočeské vsi se také už v roce 1942 dočkal prvního filmového zpracování. Jen o rok později měl premiéru další snímek Tichá ves, který natočil režisér Humphrey Jennings ve waleské hornické vesnici Cwmgiedd. Její obyvatelé na sebe sami vzali role Lidických. „Horníci se tak vžili do svých rolí, že se díky jejich hereckým výkonům na plátně vytrácí dělicí linie mezi tím, co je skutečnost a co fikce. Účinek na diváka je díky tomu mimořádný,“ uvádí Památník Lidice.

Konec druhé světové války pak přinesl požadavek na zúčtování s válečnými zločinci. Nejznámějším byl Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku. Během jednání několikrát zaznělo jméno středočeské obce a šokovaným divákům byly promítnuty i záběry, které nacisté při vyhlazování natočili. Masakr byl u soudu nazván „jedním ze zločinů, který nikdy nezmizí z paměti lidstva“.

Konec války ale také přinesl možnost obnovy obce. Každá lidická žena a dítě měly nárok na rodinný domek v nových Lidicích, které vyrostly vedle místa tragédie, kde dnes stojí památník. V roce 1947 do Československa přijeli zástupci Lidice shall live, aby předali peníze, které vybrali na obnovu ve sbírce. Barnett Stross byl za svůj přínos oceněn nejvyšším státním vyznamenáním, řádem Bílého lva.

Stross také vedl iniciativu k vybudování největší růžové zahrady na světě s 23 tisíc keři z celého světa, které propojily staré a nové Lidice. Právě růže se tak stala symbolem obnovení vyhlazené obce.

Lidický růžový sad
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 4 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...