Vysoké pokuty za mývaly, nutrie nebo americké raky. Invazní druhy dokáží pustošit českou přírodu

Ministerstvo životního prostředí nyní dokončuje novelu zákona, která má mimo jiné stanovit pokuty, které by za porušení zákazů českým chovatelům hrozily.

„Novela by měla být předložena do vlády a posléze do parlamentu na konci roku 2018, respektive na začátku roku 2019. A bude obsahovat i výši sankcí, které nechť jsou hrozbou pro ty, kdož nebudou v budoucnu respektovat zákazy v přenosu a šíření těch opravdu – i pro člověka – nebezpečných invazních druhů,“ říká náměstek ministra Vladimír Dolejský.

O výši pokut zatím hovořit nechce, zřejmě však budou kopírovat již stanovené sankce za jiné prohřešky spojené s ochranou přírody. Tedy desetitisícové pokuty pro fyzické osoby a až milionové pro firmy.

Na unijním seznamu invazních druhů je jen část těch, které se v Česku vyskytují. U nás je rozšířený zejména bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo střevlička východní. V chovech se pak objevuje nutrie říční, želva nádherná nebo právě severoameričtí raci chovaní akvaristy.

Zmiňovaný rak mramorový byl již objeven na dvou místech, kam byl zřejmě vysazen. V Praze na Proseku se jej podařilo odstranit. V druhém případě (nedaleko Bíliny) jde o jednu izolovanou lokalitu, kde bude snaha další rozvoj kontrolovat. Jeho únik z chovů je pro experty hrozivou představou.

Chovatelé si mohou zvířata nechat, ale už ne množit

„Nařízení předpokládá, že lidé, kteří chovají živočichy zapsané na unijním seznamu, si je mohou ponechat, respektive nechat je dožít, ale neměli by je dále rozmnožovat, obchodovat s nimi v rámci Evropské unie a pochopitelně by měli zabránit jejich úniku do volné přírody,“ upřesňuje Jan Šíma, ředitel druhové ochrany ministerstva životního prostředí.

Boj s neevropskými rostlinami a živočichy EU spustila nařízením před zhruba dvěma lety. Tehdy vznikl zmiňovaný seznam, který se vloni ještě o dalších 12 druhů rozšířil. Česko od té doby připravuje pravidla, jakými prostředky stanovené zákazy kontrolovat, vymáhat a trestat. Teď je orgány ochrany přírody v čele s ministerstvem životního prostředí dokončují a v následujících měsících se k nim budou vyjadřovat i ostatní ministerstva a další státní instituce.

„Američtí raci jsou mnohem odolnější, oproti našim druhům dokáží přežít v mnohem horším prostředí, mají až třikrát do roka mladé. Proto samozřejmě s nařízením souhlasím, nedá se nic jiného dělat, abychom zvětšili šanci, že zůstanou původní raci i v naší přírodě,“ říká chovatel korýšů Petr Difko. I on své exempláře nechá dožít a dále je již chovat nebude.

Klimatická změna může invazi urychlit

Právě obava, že by se mohly cizokrajné rostliny a živočichové nekontrolovatelně rozšířit po českém území, se navíc zvyšuje s oteplováním planety. Jako příklad může posloužit třeba již zmiňovaná a chovateli mimořádně oblíbená želva nádherná.

Tohoto sladkovodního tvora zpravidla vypouští lidé, kteří ho třeba dostali jako nevhodný dárek. V posledních letech se želva nádherná zjevně pokouší o rozmnožování ve volné přírodě a byly již doloženy případy nejen nakladených vajec, ale dokonce vylíhnutých mláďat.

S klimatickou změnou se však mohou dosavadní pokusy o rozmnožování rychle proměnit v invazi. „V sousedních státech jižně od nás už k rozmnožování dochází a v okamžiku, kdy želva nádherná vytvoří životaschopnou populaci, představuje velký problém,“ upozorňuje Šíma. Tento americký druh je totiž extrémně žravý a ohrožuje tak všechny druhy obojživelníků, několik druhů drobnějších ryb nebo u vody hnízdící ptáky, kterým vybírá hnízda.

Rizikem je i oblíbený vodní hyacint

Z rostlinné říše pak podobné obavy vyvolává například tokozelka vodní hyacint, velmi oblíbená okrasná rostlina s nafialovělým květem, pěstovaná v zahradních jezírcích. Ta ještě decimovat tuzemskou přírodu nedokáže, protože nepřežívá zimu a vymrzá. Jenže to se může s teplejším klimatem v budoucnu změnit.

Podle úředníků sice drobné zahrádkáře ani po schválení novely nečekají nějaké masivní kontroly, nicméně pokud jim ze zahrady unikne zakázaná rostlina a rozšíří se v okolí, hrozí, že bude muset majitel zaplatit následnou likvidaci. A ta se může vyšplhat i na miliony korun.

Tokozelka vodní přitom v teplejších oblastech již dnes způsobuje závažné problémy se zarůstáním vodních ploch i klidných řek, snižuje prostupnost světla a také kyslíku a tím ovlivňuje funkci celých vodních ekosystémů. A nejen to. Tato původně brazilská rostlina dokáže zkomplikovat i vodní dopravu nebo poškodit technická zařízení lodí a říčních staveb.

Celosvětově jsou odhadovány roční ztráty způsobené působením nepůvodních invazních organismů na 1,4 bilionu dolarů. To je mimochodem téměř pět procent světového HDP. 

V Evropské unii se pak celkové ztráty a náklady související s nepůvodními druhy odhadují přinejmenším na 12 miliard eur za rok. Roční náklady přímo na boj s „cizáky“ – tedy zabraňování šíření, regulace a jejich odstraňování – pak vyjde EU na 40 až 100 milionů eur. „V Česku jsou tyto náklady v řádu stovek milionů korun ročně,“ doplňuje Dolejský.