Vysoké školy častěji sahají po zkouškách od soukromé firmy, uchazeči si připlatí

Vysokých škol, které si samy zajišťují přijímací zkoušky, ubývá. Jen letos přešlo na testování prostřednictvím soukromé společnosti sedm fakult vysokých škol po celém Česku, meziročně jich tak přibylo více než dvanáct procent. České televizi to potvrdili zástupci jednotlivých škol i společnost Scio. Jako nejčastější důvody upuštění od organizace vlastních přijímacích zkoušek uvádějí vysoké školy snížení administrativní zátěže a větší komfort pro uchazeče. Pro zájemce o studium to ale zároveň znamená větší finanční zátěž.

Počet fakult, které spoléhají na přijímací zkoušky zajišťované soukromou společností Scio, meziročně vzrostl o sedm na celkových dvaašedesát. Budoucí studenti se tak nyní s takzvanými Národními srovnávacími zkouškami (NSZ) firmy Scio setkají u čtyřiceti procent z celkového počtu 154 fakult tuzemských vysokých škol.

Nově je NSZ povinnou součástí přijímacího řízení například na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně či na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Vysoké školy za organizaci přijímacích zkoušek prostřednictvím soukromé společnosti nic neplatí, náklady nesou uchazeči o studium.

Jako nejčastější důvod odklonu od organizace vlastních přijímacích zkoušek uvádějí vysoké školy snížení administrativní zátěže a zefektivnění přijímacího řízení. „Na straně fakulty byla primárním důvodem náročnost přípravy přijímacích testů,“ potvrdil pro ČT proděkan Právnické fakulty Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Stejnou zkušenost hlásí i mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant. „Přijetím standardizovaných testů jsme chtěli zajistit rovné podmínky pro všechny uchazeče a zároveň snížit administrativní zátěž spojenou s organizací vlastních přijímacích zkoušek,“ upřesnil.

„Příprava přijímacích testů je náročný proces vyžadující vysokou míru odbornosti, včetně testování na dostatečně velkém vzorku. Tento proces je spojen s výraznými organizačními a finančními náklady, a proto některé vysoké školy preferují využití služeb externích specializovaných dodavatelů,“ přiblížila mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová motivaci vysokých škol k odklonu od organizace vlastních přijímaček.

Nedostatek poskytovatelů

Podle proděkanky Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marty Chromé je důvodem testování prostřednictvím soukromé společnosti snaha zajistit objektivní a kvalitní přijímací zkoušky vytvářené odborníky právě na tuto oblast. „Fakulta sama neměla a nemá odborníky na testování, tedy před spoluprací se společností Scio nesplňovala přijímací zkouška ve formě písemných testů elementární požadavky na validní didaktické testování,“ sdělila proděkanka pro ČT.

Zároveň však upozornila, že pro vysoké školy, které si nechtějí přijímačky vytvářet samy, není k dispozici dostatek jiných poskytovatelů těchto služeb. „Než spolupráce se Scio začala, dělali jsme si průzkum trhu a bohužel jiná podobná organizace neexistovala a neexistuje,“ upřesnila Chromá.

Konkurenci v oblasti poskytovatelů přijímacích zkoušek by uvítal také předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský, podle kterého by větší konkurence systém pomohla zlepšit. Testy od společnosti Scio se dle něj celkově osvědčily a pomáhají správně identifikovat vhodné skupiny uchazečů o studium, kteří mají potřebné vlohy. Zároveň nicméně dodává, že pro některé obory může být testování formou jednotných zkoušek nedostatečné.

Roste počet účastníků, stejně tak cena

Scio, které přijímací zkoušky pro vysoké školy zajišťuje, eviduje s nárůstem počtu fakult, které služeb využívají, logicky i nárůst účastníků tohoto testování. V minulém roce jich bylo již více než 32 tisíc, uvedla mluvčí společnosti Scio Šárka Štočková. „Letos za sebou zatím máme první termín zkoušek, který proběhl 7. prosince. Zúčastnilo se ho 4756 uchazečů, což je zhruba o patnáct procent více než u loňského prvního termínu zkoušek,“ doplnila.

Uchazeči o studium si však oproti minulosti za účast na jednotlivých termínech přijímacích zkoušek výrazně připlatí. Na přelomu let 2022 a 2023 stála základní varianta přijímací zkoušky pořádané prezenčně společností Scio 650 korun, letos zájemci zaplatí 890 korun. Zájemci o studium přitom mohou absolvovat až sedm přijímacích zkoušek ročně – zvyšují si tak šanci na přijetí, protože se vždy počítá jen nejlepší výsledek.

U každého ze všech sedmi termínů si studenti mohou vybrat z více cenových variant, se kterými jsou spojeny dodatečné služby. Nejdražší varianta jedné přijímací zkoušky vyjde na téměř jeden a půl tisíce korun. Pokud by tak dotyčný či dotyčná absolvovali všechny termíny, zaplatili by přes deset tisíc.

Budoucí studenti platí dvakrát


Jedna přihláška na vysokou školu stojí průměrně 780 korun. Vedle ceny za ni musí uchazeč o studium platit také za každý termín přijímacích zkoušek od společnosti Scio. Náklady se tak mohou vyšplhat až do mnohatisícových částek. Některé vysoké školy nicméně poskytují uchazečům o studium, kteří se k nim hlásí, poukaz na bezplatné absolvování jednoho termínu přijímacích zkoušek u Scia.

Scio při splnění zákonných podmínek poskytuje nejlevnější variantu přijímaček zdarma a rovněž přispívá sociálně slabým uchazečům o vysokoškolské studium na přípravné materiály ke zkouškám, vyplývá z údajů společnosti zveřejněných na jejích internetových stránkách.

Každá vysoká škola si přitom určuje podobu a podmínky přijímacích zkoušek. „Tato agenda spadá plně do jejich samosprávy, a pokud je přijímací řízení organizováno v souladu se zákonem, jde o záležitost, kterou si každá vysoká škola řeší samostatně,“ uvedla pro ČT Fojtová z ministerstva školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...