Vysokorychlostními vlaky by mohly potenciálně jezdit desetitisíce lidí denně. Z auta ale spíše přestoupí málokdo, ukazuje výzkum

Vysokorychlostními vlaky mezi Brnem a Prahou by hypoteticky mohlo každý den cestovat přes 40 tisíc lidí. Ve skutečnosti jich ale nejspíše bude podstatně méně, do vlaku bývá ochotna přestoupit jen malá část lidí, kteří obvykle jezdí autem. Vyplývá to z dosavadních zjištění výzkumníků z Masarykovy a Karlovy univerzity, kteří se zabývají tím, kdo vlastně bude ve vlacích po připravovaných vysokorychlostních tratích v Česku jezdit.

V Česku se již naplno připravuje stavba vysokorychlostních tratí, politici i Správa železnic hovoří o zásadním zkrácení jízdních dob mezi největšími městy, ale zároveň je nasnadě otázka, zda vlaky na těchto tratích nebudou jezdit přinejlepším poloprázdné.

Nemuselo by to tak být. Pokud jde o trasu RS1 mezi Prahou, Brnem a Ostravou, mohlo by každý den cestovat v úseku Brno–Praha jen směrem do Prahy přes 20 tisíc lidí, tedy takový dav, že by dokázal naplnit asi 40 dvoupodlažních vysokorychlostních souprav TGV Duplex.

To je ale potenciál vyplývající z počtu nynějších cestujících na trasách Ostrava–Praha a Brno–Praha v součtu všech módů dopravy a všech tras – tedy cestujících nejen ve vlacích a autobusech, ale i autech, včetně těch, kteří jedou z Ostravy po severní trase přes Olomouc a Hradec Králové.

Podle ředitele Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martina Kvizdy z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity jde o počty z roku 2019, tedy období před pandemií covidu-19. Přepravní potenciál výzkumníci spočítali z dat T-Mobilu ve čtyřech čtrnáctidenních obdobích, přepočítali na celou populaci a odečetli předpokládaný počet profesionálních řidičů nebo členů vlakových čet, pro které je samotná cesta mezi Brnem či Ostravou a Prahou náplní práce.

„Máme za to, že tato data jsou kompletní a správná,“ ujistil Kvizda, který zjištění výzkumníků představil na středečním semináři o vysokorychlostní železnici.

Potenciál dosahující až 23 480 cestujících v pracovní den na vysokorychlostní trati z Brna do Prahy – to však za předpokladu, že by souběžné dálnice zůstaly téměř prázdné – zohledňuje i tranzitní cestující projíždějící přes Česko například na cestě z Vídně nebo Bratislavy do Berlína a cestující z moravských či slezských lokalit i ze zahraničí, kteří jedou přes Brno nebo Ostravu do Prahy.

Přestoupí lidé z aut do vlaků?

Další část výzkumu však ukázala, že se zmíněnými dvaceti tisíci lidmi, kteří se na trase pohybují, železnice nejspíše nemůže počítat. „Pouze část uživatelů automobilů představuje potenciální poptávku po vysokorychlostní železnici,“ zdůraznil Zdeněk Tomeš z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Šetření z let 2019 a 2020 ukázala, že lidé, kteří obvykle cestují auty, sice deklarují poměrně velkou ochotu uvažovat o přesednutí do vlaku – a to z 66 až 86 procent – ale dosavadní skutečnost je taková, že kdo jezdí autem, ten ve skutečnosti jinam nepřesedá. Když do svého vozu nastoupí, zůstává v něm 91 procent řidičů až do konce své cesty, v době pandemie byl tento podíl ještě vyšší.

Na to ostatně ukazují i zjištění ze států, kde již vysokorychlostní vlaky jezdí – mezi jejich pasažéry není mnoho lidí, kteří dříve jezdili autem. „Víme ze zahraničních zkušeností, že poptávka po vysokorychlostní dopravě se rekrutuje spíše z letecké nebo nově indikované,“ poukázal Tomeš.

Pro cestující, kteří již dnes jezdí vlakem, potom nehraje nejdůležitější roli při rozhodování, proč jím jet, doba jízdy, nýbrž cena, rychlost je až na druhém místě.

Mezistátních vysokorychlostních vlaků moc nejezdí

Pro vysokorychlostní železniční dopravu bude podle všeho důležité i propojení českých tratí s podobnými železnicemi v sousedních zemích. „Jsme poměrně malý stát, kde vzdálenosti mezi největšími metropolitními regiony nejsou příliš velké. Tudíž diskuse, že vnitrostátní dopravu bude muset doplňovat intenzivní mezinárodní doprava zajišťující napojení našich hlavních metropolitních regionů na velká města v okolí, bude nutnou součástí,“ podotkl geograf Daniel Seidenglanz z Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Ovšem pokud by byla podstatná část vysokorychlostních vlaků projíždějících Českem mezistátní, byl by to evropský unikát. V současnosti je – s jednou významnou výjimkou – provoz vysokorychlostních vlaků téměř výhradně vnitrostátní. Vysokorychlostní železnice pro rychlost nad 250 kilometrů za hodinu mají zatím hlavně velké země – Francie, Itálie, Německo a Španělsko – a používají je pro zajištění rychlého spojení mezi největšími městy. Zato z Francie do Španělska nebo Itálie jede jen hrstka spojů.

Zmíněnou výjimkou s čilejším přeshraničním provozem vysokorychlostních vlaků je prostor Nizozemí (Belgie a Nizozemska), západu Německa, severní Francie a jihovýchodní Anglie. Situace v těchto zemích se ale od střední Evropy významně liší. Její osídlení je hustší, zejména Belgie s Francií, případně Nizozemsko s Německem, jsou si jazykově blízko a v neposlední řadě je doprava směřována především do dvou světových metropolí – Paříže a Londýna – a Bruselu, který je sídlem mezinárodních institucí.

V prostoru Česka, Rakouska, Slovenska, případně Saska, je situace jiná. Osídlení je řidší, proti devítimilionovému Londýnu a desetimilionové pařížské aglomeraci jsou nejbližšími zahraničními velkoměsty pětimilionový Berlín a Vídeň s necelými dvěma miliony obyvatel, případně Mnichov, který je stejně lidnatý jako Praha.

Podle expertů není jiná možnost než stavět vysokorychlostní tratě se záměrem jejich propojení se zahraničními vysokorychlostními tratěmi, zároveň však nelze očekávat, že na nich bude provoz tak intenzivní jako třeba v Belgii.

Z Bruselu za běžných okolností – nejsou-li kvůli pandemii zavřené hranice a seškrtaná doprava – odjíždějí vysokorychlostní vlaky každých pět až deset minut. Například v roce 2018 odjížděl v 7:08 vlak TGV přes Paříž do Marseille, v 7:13 konkurenční Thalys do Paříže, v 7:17 další TGV do Štrasburku, potom v 7:28 opět Thalys do Kolína nad Rýnem a Essenu.

České koncepční dokumenty sice počítají s šesti páry vlaků mezi Prahou a Brnem za hodinu, Daniel Seidenglanz ale očekává, že výsledek bude jiný. „Mezinárodní doprava funguje, metropole (…) tady jsou, ale zase jsou menší než Paříž nebo Londýn. Nemůžeme očekávat, že tady bude svištět vysokorychlostní vlak mezi Prahou a Brnem každých pět nebo deset minut,“ shrnul.

Poslední kroky: Projekt pro trať do Poříčan i podoba terminálu u Prahy

I když ještě neskončil první měsíc roku, již se letos příprava stavby vysokorychlostních tratí stihla posunout o několik kroků. V prvním týdnu roku uzavřela Správa železnic smlouvu na přípravu dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro posouzení vlivu na životní prostředí na pilotním úseku rychlodráhy, který povede z pražských Běchovic přes Nehvizdy do středočeských Poříčan. Podle mluvčího správy Jakuba Ptačinského lze výstavbu očekávat v letech 2026 až 2028.

Důležitou součástí tohoto úseku bude terminál vysokorychlostních vlaků Praha-východ u Nehvizd, který bude sloužit lidem žijícím v okolí Prahy, aniž by museli rychlou dálkovou cestu zahajovat zdlouhavým zajížděním do centra metropole na hlavní nádraží. Správa železnic vyhlásila počátkem roku vítěze architektonické soutěže na podobu terminálu, stali se jimi Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. Součástí návrhu je přesné umístění terminálu, jeho podoba i napojení na autobusovou dopravu.

Vítězný návrh terminálu Praha-východ
Zdroj: Správa železnic

Centrální komise ministerstva dopravy po Novém roce schválila i studii proveditelnosti na trať označovanou RS4, která povede z Prahy do Drážďan. Na ni naváže další příprava vysokorychlostní trati, jejíž zásadní součástí mají být dva tunely, jeden pod Českým středohořím a druhý pod Krušnými horami. Studie se týká českého úseku ke krušnohorskému tunelu. Na jeho přípravě spolupracuje Správa železnic se svým německým protějškem DB Netz a v současnosti již správci vyhodnocují nabídky na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.

Příprava vysokorychlostních tratí zajímá i kraje, kterými mají vést. Nové vedení Vysočiny v úterý jednalo o připravované trati RS1 mezi Prahou a Brnem, která – ač se právě jí týká výzkum dopravního chování – nemá ještě jednoznačně stanovenou trasu. Krajská rada navrhla zastupitelstvu, aby vládě doporučilo jižní trasu, která by měla vést kolem krajského města. Kraj Vysočina žádá i výstavbu zastávky Jihlava-Pávov. Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS) je varianta tratě přes Jihlavu sice dražší, ale výhodnější pro dopravní obslužnost kraje.

Červeně pilotní projekty VRT
Zdroj: ČT24/SŽDC

Kromě tratí z Prahy přes Brno do Ostravy (RS1) a z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan (RS4) by v budoucnu mělo vzniknout vysokorychlostní železniční spojení i směrem z Prahy na západ, i když v první fázi pouze za Beroun (RS3), a také propojení Brna s Břeclaví a státními hranicemi s Rakouskem i Slovenskem (RS2). Výhledově připadá v úvahu i trať z Prahy do Polska směrem na Vratislav, a to buď přes Hradec Králové, nebo přes Liberec (RS5).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 17 hhodinami
Načítání...