Za výrok o „brutálním úniku informací“ uložil soud exdetektivovi Komárkovi podmínku

Nahrávám video

Bývalému detektivovi Jiřímu Komárkovi uložil Okresní soud pro Prahu-západ za výrok o „brutálním úniku informací“ roční podmínku s odkladem na dva roky. Z úniku nařkl Komárek loni v červnu policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Komárek se hájil tím, že jednal ve veřejném zájmu. Podmíněný trest navrhoval i žalobce Pavel Prygl, Komárkův obhájce naopak žádal zproštění. Proti rozsudku se Komárek na místě odvolal, bude se jím tedy ještě zabývat nadřízený soud.

Komárek v souvislosti s loňskou reorganizací policie prohlásil, že policejní prezident Tuhý je zodpovědný za „brutální únik informací“. Před soudem stavěl bývalý detektiv svou obhajobu na tom, že jednal ve veřejném zájmu. Tvrdí, že mu nešlo o poškození šéfa policie, ale chtěl pouze upozornit na stav policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).  

Během soudu obhajoba poukazovala i na další situace, kdy se policie či státní zastupitelství rozhodlo zveřejnit informace nad běžný rámec. Šlo například o video ze zatýkání Jany Nagyové, nyní Nečasové. Tehdy ho v médiích nechal zveřejnit tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v reakci na vyjádření, že se policie při zásahu chovala jako „gestapo“. Soud nedávno rozhodl, že ministerstvo vnitra pokutu za Šlachtu platit nemusí s odůvodněním, že veřejnost měla právo se ujistit, že policie jednala s respektem.

Trvám na tom podání, které jsem učinil, to znamená, že se cítím poškozen výrokem pana Komárka. Lživé a nepravdivé obvinění samozřejmě dopadlo nejen na důvěryhodnost vedení policie, ale i na můj osobního život a na důvěru, která je kladena v policejního prezidenta.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

V případě Komárka ale soudkyně uvedla, že nešlo o veřejný zájem. „Morálně mám svým způsobem pochopení pro obžalovaného, který byl nějakou situací pravděpodobně frustrován, neměl důvěru v orgány jako GIBS a podobně. Mohl se ale obrátit na státní zastupitelství. Nemohu tedy souhlasit s tím, že by pan obžalovaný jednal ve veřejném zájmu, protože by měl takové věci oznámit orgánům činným v trestním řízení,“ uvedla soudkyně Jitka Drábková v odůvodnění. 

Pokud měl Komárek nějaké podezření, nevyčerpal podle soudkyně všechny zákonné prostředky, které se mu nabízely. „Zvolil velmi nešťastný způsob,“ řekla soudkyně. Informaci o prověřování Tuhého se podle ní Komárek dozvěděl v rámci výkonu svého povolání a podle zákona ji proto zveřejnit neměl.

Reorganizace bylo politické rozhodnutí, uvedla soudkyně

Komárek patřil k hlavním kritikům reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kvůli změnám Komárek od sboru odešel, stejně jako jeho tehdejší nadřízený a ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Oba odchod vysvětlovali tím, že podle nich byla reorganizace účelová. 

Podle soudkyně ale byla reorganizace politickým rozhodnutím. „Reorganizace, byť se samozřejmě jedná o otázku odbornou, je především politické rozhodnutí, které podle výpovědi svědka Tuhého bylo na pořadu dne již deset let nebo velmi dlouhou dobu. To, že k ní došlo zhruba v této době, mohla být souhra náhod, případně tedy více či méně čisté nebo špinavé rozhodnutí. To mi nepřísluší hodnotit,“ popsala v odůvodnění soudkyně.

Komárek to ale odmítl a už dříve společně se Šlachtou označili reorganizaci za překotnou a narychlo zpracovanou. Poukazovali také na koncepci policie na příští roky, která se o takové reformě vůbec nezmiňovala. „Zaznělo tady od státního zástupce a uvedla to i paní soudkyně, že reorganizace byla politickým rozhodnutím. To vůbec nechápu, jak někdo může tímto způsobem uvažovat. Při nezávislé policii,“ uvedl Komárek.

Policejní prezident Tomáš Tuhý žádá jako náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Soud ho s nárokem odkázal na civilní řízení. „Pan poškozený nějakým způsobem poškozen býti mohl, na druhou stranu nemám podklady pro to, jakým způsobem vyčíslit nemajetkovou újmu,“ prohlásila soudkyně.

Zmatek s GIBS

V případu, o kterém Komárek mluvil, šlo o to, že z telefonu, který dříve používali Tuhého blízcí, unikaly informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Ukázalo se však, že inspekce uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace a SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Prošetřování bylo v době, kdy Komárek výrok pronesl, odloženo.

Komárek hned na počátku své výpovědi před soudem uvedl, že se vinen necítí. Nepopřel, že výrok o Tuhém pronesl. „Ne ale v úmyslu znevěrohodnit osobu policejního prezidenta jako jednu z osob odpovědnou za reorganizaci části policie,“ popřel slova obžaloby.

Podle svých slov chtěl upozornit na špatný stav policie a inspekce. Ve své obsáhlé výpovědi zmínil například policejní úniky vyšetřované v rámci kauz Vidkun a Berreta. Zopakoval, že reorganizace byla spuštěna za účelem odstranění Šlachty a rozprášení ÚOOZ. Jeho cílem však nebylo zastavit reorganizaci, pouze zahájit diskusi. To, že byla reorganizace přínosná, podle něj není pravda.

Šlachta: Komárka jsem komunikací s médii pověřil

Generální inspekce bezpečnostních sborů Komárka obvinila počátkem letošního roku. Bývalý policista se činu podle ní dopustil porušením povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Zákony porušil tím, že výrok pronesl veřejně a ve služebním poměru. Za to mu hrozilo až pět let vězení a zákaz činnosti. Nakonec ale odešel jen s roční podmínkou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Před soudem vypovídal také dřívější ředitel dnes již neexistujícího ÚOOZ Robert Šlachta. Řekl, že Komárka pověřil komunikací s médii ohledně reorganizace policie. „Komárka jsem zprostil mlčenlivosti v souladu s pokynem policejního prezidenta, kde bylo jasně uvedeno, že s médii mohu komunikovat já nebo mohu pověřit nějakého policistu,“ řekl Šlachta.

Komárek za ním prý přišel s tím, že od protimafiánského útvaru odchází a chtěl by se k situaci nějakým způsobem vyjádřit. Šlachta také zkritizoval policejní vedení, které podle něj chtělo mít více informací o citlivých kauzách. Poté, co přišlo zatýkání v kauze Beretta, kterou Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřoval a týká se vynášení informací ze spisů, s ním vedení přestalo komunikovat úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 1 hhodinou

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 3 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 4 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.