Za výrok o „brutálním úniku informací“ uložil soud exdetektivovi Komárkovi podmínku

Nahrávám video

Bývalému detektivovi Jiřímu Komárkovi uložil Okresní soud pro Prahu-západ za výrok o „brutálním úniku informací“ roční podmínku s odkladem na dva roky. Z úniku nařkl Komárek loni v červnu policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Komárek se hájil tím, že jednal ve veřejném zájmu. Podmíněný trest navrhoval i žalobce Pavel Prygl, Komárkův obhájce naopak žádal zproštění. Proti rozsudku se Komárek na místě odvolal, bude se jím tedy ještě zabývat nadřízený soud.

Komárek v souvislosti s loňskou reorganizací policie prohlásil, že policejní prezident Tuhý je zodpovědný za „brutální únik informací“. Před soudem stavěl bývalý detektiv svou obhajobu na tom, že jednal ve veřejném zájmu. Tvrdí, že mu nešlo o poškození šéfa policie, ale chtěl pouze upozornit na stav policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).  

Během soudu obhajoba poukazovala i na další situace, kdy se policie či státní zastupitelství rozhodlo zveřejnit informace nad běžný rámec. Šlo například o video ze zatýkání Jany Nagyové, nyní Nečasové. Tehdy ho v médiích nechal zveřejnit tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v reakci na vyjádření, že se policie při zásahu chovala jako „gestapo“. Soud nedávno rozhodl, že ministerstvo vnitra pokutu za Šlachtu platit nemusí s odůvodněním, že veřejnost měla právo se ujistit, že policie jednala s respektem.

Trvám na tom podání, které jsem učinil, to znamená, že se cítím poškozen výrokem pana Komárka. Lživé a nepravdivé obvinění samozřejmě dopadlo nejen na důvěryhodnost vedení policie, ale i na můj osobního život a na důvěru, která je kladena v policejního prezidenta.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

V případě Komárka ale soudkyně uvedla, že nešlo o veřejný zájem. „Morálně mám svým způsobem pochopení pro obžalovaného, který byl nějakou situací pravděpodobně frustrován, neměl důvěru v orgány jako GIBS a podobně. Mohl se ale obrátit na státní zastupitelství. Nemohu tedy souhlasit s tím, že by pan obžalovaný jednal ve veřejném zájmu, protože by měl takové věci oznámit orgánům činným v trestním řízení,“ uvedla soudkyně Jitka Drábková v odůvodnění. 

Pokud měl Komárek nějaké podezření, nevyčerpal podle soudkyně všechny zákonné prostředky, které se mu nabízely. „Zvolil velmi nešťastný způsob,“ řekla soudkyně. Informaci o prověřování Tuhého se podle ní Komárek dozvěděl v rámci výkonu svého povolání a podle zákona ji proto zveřejnit neměl.

Reorganizace bylo politické rozhodnutí, uvedla soudkyně

Komárek patřil k hlavním kritikům reorganizace části policie, při které se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sloučily do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kvůli změnám Komárek od sboru odešel, stejně jako jeho tehdejší nadřízený a ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Oba odchod vysvětlovali tím, že podle nich byla reorganizace účelová. 

Podle soudkyně ale byla reorganizace politickým rozhodnutím. „Reorganizace, byť se samozřejmě jedná o otázku odbornou, je především politické rozhodnutí, které podle výpovědi svědka Tuhého bylo na pořadu dne již deset let nebo velmi dlouhou dobu. To, že k ní došlo zhruba v této době, mohla být souhra náhod, případně tedy více či méně čisté nebo špinavé rozhodnutí. To mi nepřísluší hodnotit,“ popsala v odůvodnění soudkyně.

Komárek to ale odmítl a už dříve společně se Šlachtou označili reorganizaci za překotnou a narychlo zpracovanou. Poukazovali také na koncepci policie na příští roky, která se o takové reformě vůbec nezmiňovala. „Zaznělo tady od státního zástupce a uvedla to i paní soudkyně, že reorganizace byla politickým rozhodnutím. To vůbec nechápu, jak někdo může tímto způsobem uvažovat. Při nezávislé policii,“ uvedl Komárek.

Policejní prezident Tomáš Tuhý žádá jako náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Soud ho s nárokem odkázal na civilní řízení. „Pan poškozený nějakým způsobem poškozen býti mohl, na druhou stranu nemám podklady pro to, jakým způsobem vyčíslit nemajetkovou újmu,“ prohlásila soudkyně.

Zmatek s GIBS

V případu, o kterém Komárek mluvil, šlo o to, že z telefonu, který dříve používali Tuhého blízcí, unikaly informace o vyšetřování údajně zmanipulovaných IT zakázek. Ukázalo se však, že inspekce uvedla do záznamu o zahájení vyšetřování nesprávný směr komunikace a SMS naopak přišla na zmíněný telefon. Prošetřování bylo v době, kdy Komárek výrok pronesl, odloženo.

Komárek hned na počátku své výpovědi před soudem uvedl, že se vinen necítí. Nepopřel, že výrok o Tuhém pronesl. „Ne ale v úmyslu znevěrohodnit osobu policejního prezidenta jako jednu z osob odpovědnou za reorganizaci části policie,“ popřel slova obžaloby.

Podle svých slov chtěl upozornit na špatný stav policie a inspekce. Ve své obsáhlé výpovědi zmínil například policejní úniky vyšetřované v rámci kauz Vidkun a Berreta. Zopakoval, že reorganizace byla spuštěna za účelem odstranění Šlachty a rozprášení ÚOOZ. Jeho cílem však nebylo zastavit reorganizaci, pouze zahájit diskusi. To, že byla reorganizace přínosná, podle něj není pravda.

Šlachta: Komárka jsem komunikací s médii pověřil

Generální inspekce bezpečnostních sborů Komárka obvinila počátkem letošního roku. Bývalý policista se činu podle ní dopustil porušením povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Zákony porušil tím, že výrok pronesl veřejně a ve služebním poměru. Za to mu hrozilo až pět let vězení a zákaz činnosti. Nakonec ale odešel jen s roční podmínkou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Před soudem vypovídal také dřívější ředitel dnes již neexistujícího ÚOOZ Robert Šlachta. Řekl, že Komárka pověřil komunikací s médii ohledně reorganizace policie. „Komárka jsem zprostil mlčenlivosti v souladu s pokynem policejního prezidenta, kde bylo jasně uvedeno, že s médii mohu komunikovat já nebo mohu pověřit nějakého policistu,“ řekl Šlachta.

Komárek za ním prý přišel s tím, že od protimafiánského útvaru odchází a chtěl by se k situaci nějakým způsobem vyjádřit. Šlachta také zkritizoval policejní vedení, které podle něj chtělo mít více informací o citlivých kauzách. Poté, co přišlo zatýkání v kauze Beretta, kterou Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřoval a týká se vynášení informací ze spisů, s ním vedení přestalo komunikovat úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...