Zájem o studium ruštiny upadá, roste naopak obliba španělštiny

Jazykové školy ruší kurzy ruštiny, není o ně zájem, vyplývá z informací škol, které oslovila Česká televize. Hlavním důvodem je podle nich válka na Ukrajině. Od začátku konfliktu totiž studentů strmě ubylo. Naopak roste zájem o španělštinu. Podle oslovených jazykových škol je oblíbená díky kultuře a popularitě dovolených ve španělsky mluvících zemích.

Zájem o výuku ruštiny je na jazykových školách nyní minimální. „Poptávka po začátečnických kurzech u veřejnosti klesla téměř k nule,“ potvrzuje stav ředitel Glossy – školy jazyků David Dvorský. Propad zájmu zaznamenaly i další oslovené školy, některé proto ruštinu přestaly nabízet úplně. „Poslední tři roky je úplně mrtvá, studenty počítáme na prstech jedné ruky,“ říká k situaci majitel Jazykového centra Correct Václav Solich.

Oslovené jazykové školy se shodují, že k razantnímu poklesu došlo potom, co Moskva plnohodnotně napadla Ukrajinu v únoru 2022. „Když porovnám školní rok 2020/2021 a 2024/2025, zůstalo pouze okolo 27 procent původního objemu odučených hodin ruštiny,“ vypočítává ředitelka jazykové školy Lingua Centrum Simona Škurková.

V Jazykovém centru Correct počet kurzů postupně klesl z pěti na dva a letos v únoru skončil poslední. Výrazný pokles zájmu o tento jazyk potvrzuje i ředitel jazykové školy Spěváček Martin Hejhal. „Aktuálně máme pouze pět kurzů ruštiny se sedmi studenty. Před invazí jsme měli 34 kurzů s 65 studenty.“

Ruština ztrácí pro Čechy smysl

Podle oslovených jazykových škol ztráta zájmu o studium ruštiny souvisí s tím, že pro ni není uplatnění. „Když nemůžete dělat business a studovat v Rusku, tak lidé nemají potřebu učit se rusky,“ uvádí Solich. Ruština tak postupně mizí z nabídky běžných skupinových kurzů pro veřejnost. „Jako nejpravděpodobnější vidím postupný, ale dlouhodobý pokles ruštiny ze stabilního místa mezi v našem kontextu ‚velkými‘ jazyky k těm spíše okrajovým,“ odhaduje Dvorský.

Rusky se tak učí pouze jednotlivci, kteří mají k zemi osobní vztah. „Na kurzy ruštiny se většinou hlásí lidé, kteří mají zájem například o klasickou ruskou literaturu, nebo tam mají příbuzné či předky a zajímají se o ruskou kulturu,“ dodává Škurková.

Španělština oslovuje

Do popředí oblíbenosti se naopak dostávají jazyky letních destinací, nejvíce španělština. V Lingua Centru mají přes sto kurzů. „Ve srovnání se školním rokem 2020/2021 je to nárůst o 68 procent,“ říká Škurková. V jazykové škole Spěváček také průběžně přidávají kurzy, aby pokryli zvýšený zájem. Momentálně se tam učí španělsky 433 studentů, téměř o dvě stě víc než před čtyřmi lety. Oblíbenost potvrzují i další jazykové školy. 

„U mladých lidí zájem o španělštinu roste,“ sdělila lektorka Edita Hubová z Akademie Grace. Stále vyhledávanější je někde také italština, ale nárůst není tak markantní. „Španělština pak má nad italštinou tu výhodu, že je využitelnější i jinde ve světě – v Mexiku, Jižní Americe,“ popisuje Škurková.

Španělština je populární i z toho důvodu, že se tímto jazykem mluví v dovolenkových destinacích, kam často míří Češi. „Španělština je sexy jazyk, všude, kde se takto mluví, je teplo, uvolněná atmosféra, usmívající se lidé, pohoda. Lidé rádi cestují, v poslední době často kupují i nemovitosti ve Španělsku,“ komentuje Solich.

Studenti mají podle oslovených škol španělštinu spíš jako koníček. „V oblasti firemní výuky zájem tak velký není,“ potvrzuje Dvorský. Většinu zájemců tvoří mladí lidé, které zajímá hispánská kultura. „Velká část studentů studuje z důvodů, kterým říkáme lifestylové. Líbí se jim kultura, životní styl, sledují filmy, poslouchají španělské a latinskoamerické písničky,“ dodává Hejhal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek se na facebooku omluvil Seznamu za tvrzení o nahlížení do e-mailů

Poslanec Motoristů Filip Turek se v neděli na svém facebookovém profilu na základě rozhodnutí soudu omluvil společnosti Seznam.cz za tvrzení, že její zaměstnanci nahlížejí do e-mailů uživatelů. K soudem nařízené omluvě přidal vyjádření, podle něhož Seznam a jeho média přijdou o peníze od státu za mediální kampaně. Turek se za své výroky musel nedávno omluvit i ekologické organizaci Hnutí Duha.
před 6 hhodinami

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 8 hhodinami

VideoLustrační zákon vyvolával naději i pochyby

Před pětatřiceti lety schválili poslanci Federálního shromáždění lustrační zákon. Měl zabránit, aby se do vysokých funkcí dostali bývalí příslušníci StB nebo Lidových milicí a vysocí funkcionáři komunistické strany. Zároveň vzbuzoval obavy z principu kolektivní viny či z věrohodnosti materiálů vedených StB. Z těchto důvodů zákon považoval za problematický i první porevoluční prezident Václav Havel. Objevovala se také falešná lustrační osvědčení. Norma měla platit pět let, platí ale dodnes.
před 8 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 8 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Žalobce zastavil stíhání muže, který vstoupil do ukrajinské armády, píše iRozhlas

Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání muže, který navzdory nesouhlasu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vstoupil do ukrajinské armády a bojoval proti Rusku. Kriminalisté ho vinili z nedovolené služby v cizích ozbrojených silách. Žalobce ale uvedl, že riskoval život bojem za správnou věc, informoval v neděli server iRozhlas.cz, podle kterého je to první takové rozhodnutí. Přezkoumat ho ještě musí nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování trestního stíhání.
před 12 hhodinami

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad Pavlovou neúčastí u voleb

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.
před 13 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.