Zalesňování rozsáhlých ploch po kůrovcové kalamitě se nejspíš protáhne. Majitelům lesů totiž často chybí pracovní síly nebo finance. Obnova lesů je přitom důležitá pro správné fungování krajiny – ochlazuje ji a pomáhá jí zadržet vodu.
Nové stromky, které mají místa zničená kůrovcem znovu zalesnit, někde poškodily květnové mrazy. Listy umrzly například dubům. „Ještě obrazí, ale kvalita dřeva bude horší,“ uvedl expert na obnovu lesa z think tanku Czech Forest Petr Martinec.
Bukům vyrazily listy později, a tak se mrazu vyhnuly. Kromě buků a dubů lesníci nejčastěji sází smrky a borovice. Podle Petra Martince je zatím sazenic dost, chybí ale lidé, kteří by je dali do země.
Po kalamitě bude potřeba obnovit desítky tisíc hektarů lesa. Ministerstvo zemědělství na to prodloužilo majitelům čas ze dvou roků na pět let. Na řadě míst tak stále zůstávají vykácené plochy prázdné. Jenže to ohrožuje kvalitu půdy a mění místní klima.
„Je to něco jako plocha ve městě, kde ta teplota výrazně stoupá a tomu prostředí to samozřejmě neprospívá,“ vysvětlil Róbert Marušák, děkan Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
„Máme velké ztráty na výsadbách. Spousta sazenic odchází, protože je nedostatek vláhy,“ doplnil Martinec. Vláhu za normálních okolností zadržuje právě les. I proto by se podle Marušáka neměli majitelé zaměřovat jen na vysazování stromků, ale dát prostor také samotné přírodě.
Celkem se loni spotřebovalo na 160 milionů sazenic. To je o třetinu víc než před pěti lety. Letos jich bude zřejmě potřeba ještě víc.
