Záleželo na každém slovu, lidem jsme dělali psychology, vzpomíná Míková na povodně 2002

Nahrávám video

Meteoroložka České televize Taťána Míková v Událostech, komentářích vzpomínala na ničivé povodně ze srpna 2002. Mimo jiné popisovala, že při předpovědích počasí tehdy záleželo na každém slovu a jak členové redakce vyděšeným volajícím suplovali psychology. S vedoucím dispečinku pražského dopravního podniku Janem Cibulkou se shodla, že dnes by už minimálně informování o obdobně rozsáhlé velké vodě bylo jednodušší.

„Bylo to emocionální vysílání, protože za každou relací jsme viděli všechny ty lidské osudy, o kterých naši reportéři informovali ve zpravodajství. A nebylo jednoduché mezi ty zprávy vstupovat s informací třeba o tom, že déšť ještě bude pokračovat,“ zmínila v úvodu rozhovoru Míková.

Vedoucí dispečinku Cibulka přiznal, že tak mohutné povodně, jaké nakonec v srpnu 2002 hlavní město zasáhly, nikdo nečekal. „Zaplavené metro ochromilo Prahu jako takovou. Nějaká opatření jsme měli připravená, ale většinou na stoletou vodu,“ popsal.

Míková vzpomíná, že informování diváků nebylo v tu chvíli vůbec snadné. „Radili jsme se mezi sebou (v redakci) a s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) jsme konzultovali, které informace můžeme vydat. Musíme si uvědomit, že předpověď počasí je vždycky jen s určitou pravděpodobností, nikdy to není jistota. A co tedy říkat, že bude velmi pravděpodobně a co nastane jen možná? I takové malé nuance mezi slovy byly v té době velmi důležité a vážili jsme každé slovo i s tehdejším ředitelem ČHMÚ, který byl zároveň členem povodňového štábu,“ vysvětlila.

Informace z vývěsek i televize

Cibulka uvedl, že v roce 2002 bylo informování cestujících a veřejnosti mnohem složitější než dnes, protože nebyly sociální sítě či dopravní aplikace. „Velká část informování cestujících zůstala na staničních vývěskách a městských částech a děla se třeba i prostřednictvím České televize,“ říká.

Dispečeři dopravního podniku po příchodu hlavní povodňové vlny vyřizovali tisíce telefonátů cestujících denně. Podle Cibulky nebylo v silách zaměstnanců dopravního podniku lidem vysvětlovat situaci v konkrétním místě. Tím spíš, že se i několikrát denně měnila. „Prioritou bylo každému říct, kde může aktuální informace najít,“ zmínil Cibulka.

Lidé volali i do ČT a ptali se na to, jaká je u nich situace. Další naopak popisovali, jak to u nich vypadá. „Tehdy jsme neměli sociální sítě a i e-maily byly v plenkách a většina komunikace tak šla přes telefony. Několikrát jsme museli starším lidem i radit, jestli poslouchat rady hasičů, nebo doporučit, aby se obrátili na starostu, pokud mají potíže. V té situaci de facto nahrazujete tomu člověku psychologa, potřebuje si popovídat, říct, čeho se obává,“ má jasno Míková.

A i když nešlo o nutnost evakuace, lidé stále potřebovali uklidnit. Zároveň jim ale podle meteoroložky nebylo možné říct, že třeba přestane pršet, jak by si oni přáli. „Ale vždycky jsme se snažili najít slova útěchy,“ ujišťuje meteoroložka.

Proti povodním z roku 1997, kdy do jisté míry vládl ještě technologický pravěk, došlo o pět let později přece jen k pokroku. „Už jsme měli modernější systém na zobrazení srážek, radarů, družic. To všechno už jsme z ČHMÚ přijímali pomocí speciálních souborů a nahrávali jsme to do systému, který to dokázal během deseti patnácti minut zpracovat, a mohli jsme jít vysílat,“ vypráví Míková. Ale výroba některých tabulek, které se objevovaly na obrazovkách, byla velmi pracná, vše se dělalo ručně.

Dispečer: Dnes jsme připraveni lépe

Co by se dělo, pokud by Prahu dnes zalila velká voda rozsahem podobná obřím povodním ze srpna 2002? „Od roku 2002 jsme jako dopravní podnik provedli mnoho opatření technických i organizačních a myslíme si, že jsme na povodně lépe připraveni. Troufám si říct, že nám hodně pomáhají data právě z roku 2002. Ale zase by zůstaly dva okruhy (problémů) – první je organizace dopravy, u níž už víme, kam se voda tenkrát dostala. Také bychom dnes jiným způsobem řešili informování veřejnosti, bylo by to samozřejmě jednodušší,“ nepochybuje Cibulka.

Že by její úloha byla mnohem jednodušší než v roce 2002, si myslí i Míková. „I meteorologové jsou dnes jinak připraveni. Tehdy byla ta výstraha jen slovní, několik vět, dnes existuje jasně odlišený systém výstrah. A kdybych divákům říkala, že je zde výstraha s extrémním stupněm nebezpečí, tak by už na obrázku bylo patrné, že se děje něco opravdu významného,“ srovnává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 11 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 12 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.