Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství ve středu státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a šéfa České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). Pro Peltu opětovně žádá devět let vězení a zaplacení pětadvaceti milionů korun, pro Kratochvílovou deset let za mřížemi a zaplacení šesti milionů, pro Janstu pět let vězení a dvoumilionový peněžitý trest.
„Naplnili všechny znaky žalovaných trestných činů,“ prohlásil ve své závěrečné řeči státní zástupce Ondřej Trčka. Obžalovaným klade za vinu pokus o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Podle něj všichni jednali v přímém úmyslu.
Středeční návrhy trestů jsou zcela totožné s těmi, které Trčka přednesl už v roce 2021. Tehdy soud uznal vinnými jen Peltu a Kratochvílovou, a to pouze z části skutků popsaných v obžalobě. Odvolací senát ale následně tento verdikt zrušil, a proto se věc řeší znovu.
Z manipulace s dotacemi jsou obžalované i organizace ČUS a Fotbalová asociace ČR (FAČR), exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Pro Boháče chce obžaloba totožné tresty jako pro jeho nadřízeného Janstu, Břízovi navrhla šest let vězení a dvoumilionový peněžitý trest. FAČR a ČUS by měly zveřejnit rozsudek ve třech celostátních tištěných médiích a uhradit peněžité tresty pět milionů korun, respektive 2,5 milionu korun.
Součástí trestů navržených pro fyzické osoby jsou i pětileté zákazy činnosti – pro někdejší státní úředníky se zákaz týká působení ve státní službě, pro sportovní činovníky zahrnuje působení ve vedení spolků.
Obžaloba tvrdí, že Peltova tehdejší milenka Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Náměstkyně podle státního zástupce spojovala s Peltou a Janstou svou kariérní budoucnost a opakovaně je ujišťovala o své loajalitě i proti tehdejší ministryni Kateřině Valachové (tehdy ČSSD).
Pelta i Jansta u soudu uváděli, že působili jako poradci Valachové pro sport. Podle Trčky se ale nic takového neprokázalo, a i kdyby muži formálními poradci byli, neměli by právo zasahovat do dotačního řízení.
Městský soud uznal v prvním hlavním líčení Peltu a Kratochvílovou vinnými jen z toho, že společně ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se scházeli. Zrušený rozsudek ukládal Peltovi šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest, zatímco Kratochvílové určil vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí ještě dvoumilionový peněžitý trest.
Ministryně Valachová kvůli aféře rezignovala. Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby. Po zatčení Kratochvílové v květnu 2017 ministerstvo vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu. Proto také stíhané trestné činy zůstaly ve stadiu pokusu. Ministerstvo se nicméně po obžalovaných domáhá náhrady škody 1,116 miliardy korun.
