Že Havel nechal komunistickou stranu existovat, Česko uchránilo před vládou jejích nástupců, věří Žantovský

Nahrávám video

Václav Havel byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas a současné průzkumy naznačují, že měl pravdu, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Postoj komunistů při schvalování rozpočtu považuje za pokus tento vývoj zvrátit. Domnívá se, že Havel, který zesnul před devíti lety, by v současné době, kdyby ještě byl aktivním politikem, apeloval na zodpovědnost ve fiskální politice či přípravě státu na epidemii. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24.

V den, kdy uplynulo devět let od úmrtí prvního porevolučního prezidenta, schválila Poslanecká sněmovna státní rozpočet díky tomu, že vládní strany ustoupily požadavku komunistů, aby kabinet vzal deset miliard korun armádě.

Michael Žantovský to vnímá jako politické vítězství KSČM – i přesto, že ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dal vzápětí najevo, že očekává, že nakonec peníze, o které přišel, přece jenom bude moci využít. Především by komunisté mohli vládní ústupek jejich požadavku použít k záchraně své politické existence, míní spisovatel a bývalý diplomat.

„Komunisté jsou schopni v dalších volbách do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v příštím roce, prohlašovat, že uspořili prostým občanům České republiky – kteří trpěli pod tíhou koronavirových opatření – deset miliard, které by jinak armáda vydala za projekty imperialistických zbrojních zakázek z Německa nebo nějaké západní země,“ uvedl.

Připomněl přitom, že „poslední průzkumy ukazují, že by se do příštího parlamentu pravděpodobně nedostali“.

Havel věřil, že otázku komunistické strany vyřeší čas

To, že komunistům postupně klesá podpora a nyní jim již hrozí, že neobhájí ani svoji přítomnost v Poslanecké sněmovně – poté, co vypadli ze Senátu i zastupitelstev mnoha krajů – považuje Žantovský za projev toho, že čas ve vztahu ke KSČM naplnil to, co od něj Václav Havel očekával.

„Václavu Havlovi se často vyčítá, že neučinil rozhodné kroky k zákazu komunistické strany nebo že ji přímo nezakázal. Zakázat ji nemohl, prezident nemůže zakazovat politické strany. Ale Václav Havel byl přesvědčen, že problém komunistické strany vyřeší otázka času, a pokud by se dnes nestalo to, co se stalo, možná by se v příštím roce ukázalo, že měl pravdu – že po 30 letech odvane i problém komunistické strany,“ poukázal.

Ředitel Knihovny Václava Havla, jeho někdejší mluvčí a také autor objemné prezidentovy biografie je přesvědčen, že česká cesta ve vztahu ke komunistické straně byla navíc ve srovnání s dalšími postkomunistickými státy úspěšnější z toho pohledu, že KSČM zůstala odstavena od vlády.

Připomněl, že v Polsku i v Maďarsku byli sice komunisté zakázáni, ale nástupnické partaje se dostaly k moci již v 90. letech. K postkomunistickým stranám Žantovský řadí i slovenský sociálnědemokratický SMER, který původně vznikl odštěpením křídla Roberta Fica ze Strany demokratickej ľavice a který do sebe nakonec SDĽ včlenil.

 „Ve všech zemích kromě ČR se bývalí komunisté dostali k moci. U nás se to nestalo a možná se to nestalo také díky tomu, že Václav Havel zvolil tento přirozený evoluční způsob, jak řešit problém komunistické strany,“ soudí Žantovský.

Václav Havel také do preambule české ústavy prosadil zmínku o občanské společnosti. Michael Žantovský je přesvědčen, že ta v současnosti v Česku funguje dobře. Jejími nejvýraznějšími projevy však nejsou pouliční demonstrace, bývalý spolupracovník Václava Havla se domnívá, že v současnosti má „jeden dobře formulovaný tweet větší dopad na veřejné mínění i politickou scénu než dva tisíce lidí, kteří pochodují po ulici“.

„Nejsem si jistý, jestli doba masových manifestací nebo demonstrací je něco, co dokáže změnit politickou scénu. Ale o to větším jsem přívržencem těch institucí nebo organizací, které se snaží dělat konkrétní práci, které něčím konkrétním přispívají – ať k sociálnímu postavení občanů, ke svobodě médií, k jiným obecně prospěšným cílům. Nechávají za sebou velmi hodnotnou a cennou práci,“ dodal Žantovský.

Vyslyšel by někdo apel na zodpovědnost?

Kdyby byl Václav Havel prezidentem v těchto dnech, především by podle Žantovského apeloval na zodpovědnost ostatních politiků.

„Václav Havel nebyl prezidentem, který by aktivně manipuloval mocenskou rovnicí, jak to dělali někteří jeho následovníci. Ale vyslovoval by se, jak byl zvyklý, k aktuálním politickým tématům, zejména krizovým tématům, a ještě by apeloval u jednotlivých politiků na pocit zodpovědnosti. Protože to, co vidíme už víc než půl roku v české politice, je v jedné či druhé podobě orgie nezodpovědnosti – ať už nezodpovědnosti fiskální, nebo nezodpovědnosti za přípravu státu na druhou vlnu koronavirové epidemie nebo při projednávání rozpočtu v posledních dnech,“ uvedl.

Zároveň ale Michael Žantovský připustil, že by Havlovy apely možná nenalezly sluchu – tak jako před rozpadem Československa, kdy marně navrhoval státoprávní uspořádání, která by společný stát zachránila.

„Nebyl dostatečně slyšet, to je historická pravda. Jeho pokusy nebyly dostatečně efektivní. Jestli to souviselo s tím, že neměl k dispozici žádnou organizovanou politickou sílu, která by mu pomohla jeho myšlenky prosazovat, nebo s něčím jiným, to už se nedozvíme. Ale je pravda, že nedosáhl všeho, čeho se dosáhnout snažil,“ podotkl.

Kdo se zhruba za dva a čtvrt roku stane nástupcem Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana ve funkci prezidenta České republiky, si Michael Žantovský netroufá odhadnout. Nemyslí si, že by se novou hlavou státu stal ještě někdo další ze „zakladatelské“ politické generace 90. let. Věří však, že by příštím prezidentem ve skutečnosti mohla být prezidentka – tak jako nyní na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 12 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...