Zeman jmenoval Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu a zkritizoval Děti Země

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud má od začátku října nového předsedu, nástupcem Josefa Baxy se stal Michal Mazanec. Uvolnila se tak pozice místopředsedy, kterou Mazanec zastával v uplynulých patnácti letech.

„Budu se velice těšit na naši další spolupráci a věřím, že s panem doktorem Mazancem vytvoříte velmi úspěšnou, vzájemně se podporující dvojici,“ řekl Zeman.

Během projevu pak zkritizoval ekologické organizace, zmínil spolek Děti Země. „V této zemi existuje několik teroristických skupin, teroristických proto, že terorizují svými šikanózními návrhy řadu soudních institucí, včetně Nejvyššího správního soudu,“ uvedl.

„Jsem dalek podezření, že by snad tyto šikanózní žaloby měly za cíl získat sponzorské dary pro tyto nevládní organizace. Chci opravdu věřit, že tomu tak není. Nicméně když si uvědomíme, kolikrát a v jakém rozsahu zejména Děti Země, které mimochodem mají pouhé tři členy, dokázaly zbrzdit významné dopravní stavby, budu vám velmi vděčný, když se spolu s panem předsedou Mazancem budete těmito šikanózními žalobami zabývat,“ dodal Zeman.

Pořízková je expertka na finanční právo

Pořízková v letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti specializovala na daňové spory.

V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k NSS, od roku 2013 je členkou rozšířeného senátu, v roce 2014 byla jmenována předsedkyní 9. senátu NSS. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku. V říjnu 2016 absolvovala stáž u francouzského Nejvyššího správního soudu. V lednu 2018 převzala ocenění Právník roku 2017 v oboru finančního práva.

  • Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení o mimořádných opravných prostředcích s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
  • Mimořádnými opravnými prostředky jsou dovolání proti rozhodnutím soudů druhého stupně a také stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání cizozemských rozhodnutí, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, přezkumu příkazů k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
  • Důležitou funkcí Nejvyššího soudu je také sjednocování české judikatury, a to rozhodováním o dovolacích řízeních. Nejdůležitější rozhodnutí a stanoviska jsou vydávána ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
  • Od 1. září 2017 je Nejvyšší soud pověřen shromažďováním a kontrolou oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky. Evidovaná oznámení jsou neveřejná.
  • Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
  • Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky na 10 let.
  • Od 22. ledna 2015 vede Nejvyšší soud Pavel Šámal.
  • Nejvyšší správní soud (NSS) sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
  • Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří kromě NSS krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu.
  • Nejvyšší správní soud, jako soud především kasační, dbá v rámci své činnosti o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.
  • Nejvyšší správní soud dále rozhoduje ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti. Nejvyšší správní soud také rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech zrušení opatření obecné povahy nebo jejich částí pro rozpor se zákonem, stejně jako o kasačních stížnostech ve věcech místního a krajského referenda.
  • Do pravomoci Nejvyššího správního soudu patří rovněž rozhodování některých kladných nebo záporných kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy. Nejvyšší správní soud je také kárným soudem pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
  • Předsedu NSS jmenuje prezident republiky na 15 let.
  • Od ledna 2003 vedl nejvyšší soud Josef Baxa. V říjnu 2018 funkci převzal Michal Mazanec.
  • Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavního soudu je Brno.
  • Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou před jejich ratifikací.
  • Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu; některá procesní rozhodnutí svěřuje zákon i jednotlivým soudcům.
  • Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu parlamentu prezident republiky na dobu 10 let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.
  • Předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský, který od 7. srpna 2013 vykonává druhý mandát.
  • Zdroj: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 2 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 4 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 5 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.