Zeman podepsal zákony o příspěvcích pro zaměstnance a podnikatele zasažené pandemií

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal tři zákony. Nová legislativa se zabývá poskytováním ošetřovného v souvislosti s pandemií nemoci covid-19, mimořádným příspěvkem pro zaměstnance v karanténě a kompenzačním bonusem pro podnikatele.

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou rodiče pečující o děti dostávat ošetřovné po celou dobu karantény. Dávka navíc vzroste o třetinu na osmdesát procent redukovaného základu výdělku pečujícího. Podle nových pravidel se bude příspěvek vyplácet i zpětně od začátku letošního listopadu.

Doposud se dávka přiznávala rodičům nemocných školáků nejvýše po devět dní. Podpora činila jen šedesát procent redukovaného základu výdělku. Cílem změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Denní dávka nebude nižší než čtyři sta korun při plném úvazku. V případě zkráceného se úměrně sníží. Ošetřovné nedostanou pečující za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení, postačí čestné prohlášení.

Nová izolačka bude mít zpětnou působnost

Lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli nákaze koronavirem, budou dostávat navíc až 370 korun denně. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, bude vyplácen těm, kteří se do karantény dostali nebo dostanou od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Počítá s tím zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se již vyplácel od března do konce června 2021. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekucím a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Takzvanou izolačku v jarním koronavirovém období čerpalo 363 tisíc lidí. Stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun.

Bonus má podle vlády zabránit propadu příjmů lidí a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali doma a nemoc dál nešířili. Oproti jaru mohou peníze nově získat i lidé po návratu ze zahraničí.

Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jany Maláčové (ČSSD) díky kompenzaci podstoupilo karanténu o třicet tisíc lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl.

O peníze mohou žádat i dohodáři

Osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých firem s ručením omezeným budou moci požádat až o tisíc korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O 500 korun denně budou moci žádat také lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Poslanci příslušný zákon přijali 1. prosince ve stavu legislativní nouze a vládní návrh rozšířili tak, aby podnikatelé mohli čerpat příspěvek spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid – Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl souběh umožněn jen s programem Antivirus.

Jako malou označuje zákon firmu s nejvýše dvěma společníky. Podpora míří na společnosti a podnikatele, kterým klesly v rozhodném období tržby o třicet a více procent. Bonus budou moci požadovat také podnikatelé, kteří zahájili činnost mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje dvě bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku, druhé během ledna příštího roku. Další období může vláda zavést nařízením. Celkovou výplatu bonusu za první dvě období odhaduje ministerstvo financí na 10,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 2 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 3 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 16 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 17 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.