Zemřela bývalá ministryně Marie Benešová

Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala dvacet let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství.

Předtím, než se stala nejvyšší státní zástupkyní, měla vlastní advokátní praxi. Jako šéfka žalobců se podle komentátorů významně podílela na stíhání korupce. Mimo jiné prosadila na státním zastupitelství vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality.

Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást takzvané „justiční mafie“. Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 pravomocně rozhodl, že se Benešová musí omluvit. Nejvyšší soud počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.

Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 za ČSSD usedla ve sněmovně. V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.

Benešová měla blízko k Miloši Zemanovi

Benešová patřila k lidem, kteří měli blízko k bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.

V dubnu 2019 jmenoval Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, pouhý den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.

Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi.

Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.

Benešová se vyjadřovala i k vrbětické kauze

Benešová také zaujala svým postojem ke kauze Vrbětice. Zatímco premiér Babiš i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od dubna 2021 uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Zeman na konci dubna v televizním projevu hovořil o dvou, a Benešová dokonce ještě o více možnostech.

V roce 2020 jako ministryně spravedlnosti Benešová doporučovala prezidentu Zemanovi jako nového předsedu Nejvyššího soudu Roberta Fremra, což tehdy podporovala i řada odborníků. „Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on,“ řekla tehdy Benešová. Zeman si ale vybral Petra Angyalossyho. Fremr se loni v srpnu vzdal nominace do Ústavního soudu kvůli tlaku vyvolanému pochybnostmi o jeho působení v předlistopadové justici.