Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy v mírnější podobě

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců v čele s Janem Burešem (ODS). Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.

Přísnější ochrana půdy pomůže podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) navrátit původní krajinné prvky jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr. Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle něj snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.

„Do budoucna výrazným způsobem stoupne ochrana té nejkvalitnější půdy, kterou v České republice máme. To je ta klíčová zpráva,“ sdělil Výborný. „Zároveň nebudeme bránit dalšímu rozvoji například významné dopravní infrastruktury. Nechceme ale logistická centra a obchody,“ doplnil. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že novela přispívá k tomu, aby půda sloužila základním účelům, jako je pěstování potravin, ukládání uhlíku a pasteveckému či dalšímu hospodářství.

Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci schválili pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který z nynějšího seznamu osmi lokalit sice škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na třináct včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.

Kompromis

Vládní novela čelila v dolní komoře kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Ve hře byla ještě razantnější zmírnění, sněmovna už o nich nehlasovala. Bureš uvedl, že nebylo jednoduché se s předlohou vypořádat, výsledné znění označil za kompromis. „Na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy, na druhé straně nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ dodal.

„Hlavní meritum té novely, proč jsme to dělali, je to, aby se zpřísnilo povolování a znemožnilo už dále takovéto plochy dávat do územně plánovací dokumentace – tak to tam zůstalo. To znamená, tady je výrazné zpřísnění,“ zhodnotil Hladík.

„Původně byl ten návrh zákona trochu ambicióznější. Ale my jsme s některými změnami souhlasili, protože nám je jasné, že sice na jedné straně je ochrana zemědělského půdního fondu prioritou asi pro všechny, ale na druhé straně nemůžeme brzdit průmysl a rozvoj obcí,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro životní prostředí David Pražák (ANO).

Úprava koaličních poslanců také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období, která mimo jiné dávají šanci také případným novým záměrům.

Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly podle schváleného pozměňovacího návrhu zemědělského výboru státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu.

Poslanci do předlohy vložili také osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Dolní komora naopak odmítla zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy, jak to navrhl Josef Kott z opozičního hnutí ANO.

Předloha podle Hladíka zjednoduší umisťování staveb pro obranu a pro vnitřní bezpečnost. Sněmovna schválila například také úpravu Jiřího Havránka (ODS), která má podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.

Nahrávám video

Opatření proti haváriím na řekách

Poslanci také podpořili novelu vodního zákona, která má omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům.

Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Dolní komora ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.

„Novelou výrazně omezujeme vznik takové havárie, výrazně zjednodušujeme a také zpřesňujeme to, aby byl odhalen viník takové havárie,“ řekl před poslanci Hladík.

Vláda jako součást opatření navrhla zavedení nové povinnosti stanoveným největším znečišťovatelům, kteří vypouštějí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim měla hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat sta až dvou set znečišťovatelů.

K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují. Proto sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) povinnost měření zmírnila na povinnost kontinuálního sledování. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Elektronická spisová služba

Dolní komora také schválila další roční odklad zavedení atestované spisové služby. Z povinnosti předloha zcela vyjímá nejmenší obce a jejich organizace a školy, aby se jim neúměrně nezvýšily náklady. Odklad povinného používaní elektronické spisové služby s atestem na rok 2026 schválili zákonodárci již předloni. Ze současných zkušeností podle zdůvodnění nynějšího návrhu zákona ale plyne, že lhůta není dostatečná. Úřady by proto měly dostat na přípravu delší čas.

Dodavatelům má novela posunout termín, po kterém už budou muset poskytovat jen atestované systémy. Podle schválené úpravy Jiřího Havránka (ODS) odkládá zákaz dodávání neatestovaných systémů z července tohoto roku až na červenec 2025.

Poslankyně ANO Ivana Mádlová za opoziční hnutí uvedla, že předloha je nekonfliktní. Zpochybňovala ale nutnost jejího schvalování na mimořádné sněmovní schůzi. „Musíme to udělat rychle, aby se stihl termín,“ reagoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Sněmovna schválila také pozměňovací návrh Jana Laciny (STAN), jenž zařazuje Českou tiskovou kancelář mezi soukromoprávní původce. Národní tisková agentura sice bude muset uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií, ale nebude se na ni vztahovat povinnost vykonávání spisové služby, vyplývá ze zdůvodnění.

Kanceláři prezidenta republiky novela umožní zřízení bezpečnostního archivu. Sněmovna návrhem zákona upravila i nakládání s neveřejnými dokumenty například NATO a Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 5 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 6 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.