Omezená dostupnost neznamená, že lék pro pacienty není, říká ředitel SÚKL

Nahrávám video

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

„To, že lék označíme jako přípravek s omezenou dostupností, neznamená, že není dostupný pro pacienty, ale že vedeme kroky k tomu, že se ten lék ve finále dostane,“ uvedl Boráň. Takové označení tedy podle něj znamená hledání alternativ.

„Je třeba větší edukace nejen lékařů, ale i laické veřejnosti, jak data číst,“ míní šéf lékového úřadu.

Připomněl, že situace s nedostupností léků netrápí jen Evropu, ale jedná se o globální problém, protože požadavky na dodání přípravků meziročně rostou. „SÚKL ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví nezůstává za evropskými státy pozadu a v řadě témat je i inspirací,“ ujistil Boráň. Dodal, že téma se řešilo už před začátkem platnosti novely zákona o léčivech letos v červnu.

Na sezonu infekčních onemocnění zásoby jsou

Loni na trhu chyběly léky proti horečce a bolesti a dětské antibiotické sirupy, což vyvolalo silnou kritiku ze strany veřejnosti. Boráň ujišťuje, že na letošní podzimní a zimní sezonu infekčních onemocnění je vše připraveno.

„Dle našich analýz dodávky léků proti horečce a bolesti, také zvláštní formy antibiotik pro dětské pacienty, byly dostatečné, už máme prošlapané kanály, jak případnou zvýšenou poptávku zajistit, třeba dodávkami z cizích zemí,“ vysvětlil.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka byla zásadním důvodem loňské situace na trhu s léky například u antibiotik poptávka zvýšená řádově o desítky procent. V současné době se podle něj zpožďují dodávky, které se ale daří vykrýt léky jiných výrobců.

Boráň se vyjádřil také k výpadku léku Ventolin, který pomáhá hlavně alergikům nebo lidem s astmatem. Omezení jeho dodávek do Česka oznámil výrobce letos na jaře. „Situaci se podařilo stabilizovat, jak diskusemi s výrobcem, tak dodávkami alternativních přípravků,“ nastínil Boráň. 

Nemocných s respiračními infekcemi je podle očekávání

Počty nemocných s infekcemi dýchacích cest se podle údajů Státního zdravotního ústavu vrátily na úroveň před podzimními prázdninami. Minulý týden jich lékaři nahlásili 1316 na 100 tisíc obyvatel. Lékaři evidují nemocnost různými infekcemi dýchacích cest, například chřipky nebo covidu-19.

Prázdninový týden zkreslil statistiky nemocnosti. „Jakýkoli výkyv, ke kterému vedou třeba vánoční prázdniny, udělá pokles, který je ale spíše daný tím, že lidé nejdou k lékaři, pak se ta situace naopak dostane nad pokračující úroveň, takže situace je podobná jako v předchozích obdobích,“ vysvětlila epidemioložka Kateřina Fabiánová ze SZÚ.

Nemocnost se podle SZÚ vyvíjí podle očekávání v daném období, pacientů bude dál přibývat. „Ve výskytu infekčních onemocnění vidíme podobně jako v předchozích sezonách postupný nárůst. Hlavně ve skupině nejmenších dětí, ale i školních dětí. K tomu se postupně přidává celá populace,“ uvádí Fabiánová.

„Nejvyšší nemocnost nadále vykazuje Jihomoravský kraj, mezi jednotlivými regiony však nejsou významné rozdíly,“ doplnil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Nemocnost chřipkou se podle něj proti týdnu před prázdninami téměř nezměnila.

„Výrazněji se v současnosti nadále prosazují především mykoplazmové infekce,“ dodal. Tyto infekce jsou u dětí nejčastější příčinou zápalů plic u dětí a mladých lidí, vracejí se obvykle ve větší míře po několika letech. V průběhu takzvané chřipkové epidemie se dominantní infekce střídají, v předchozích sezonách se podobně zvýšily počty nákaz respiračním syncyciálním virem (RSV).

Očkování proti chřipce podstoupilo od začátku letošního září 570 tisíc osob, proti covidu-19 více než 253 tisíc. „Určitě bych preferovala zejména očkování proti covidu a chřipce, ale určitě nepodceňovat ani očkování proti pneumokokům. Tato tři očkování určitě doporučuji všem, zejména těm, kteří mají chronická onemocnění, ať už respiračního, nebo kardiální typu,“ dodává Fabiánová.

Nahrávám video

Novela změnila informování o dostupnosti

Novela zákona o léčivech platí od začátku letošního roku, některé povinnosti pak od července. SÚKL má možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti i lékaři v systému e-recept. Druhá jmenovaná skupina má k dispozici ještě specializovaný software.

„Osobně vnímám novelu jako velmi přínosnou. Samozřejmě zabránit výpadkům se nebude dát nikdy, ale podařilo se nám alespoň udržet dodávky tak, aby se léky dostaly k pacientům s tím, že v mezidobí se nám podařilo třeba zajistit další řešení,“ podotkl Boráň.

Výrobci léků hlásí povinně SÚKL přerušení jejich dodávek na český trh, od ledna budou podle Boráně podobně hlásit výpadky i výrobci zdravotnických prostředků. Mezi ty patří třeba materiály obvazové nebo ty potřebné pro laboratorní testy a také pomůcky, jako jsou berle nebo protézy pro pacienty po amputacích.

Podle České lékárenské komory systém určité problémy má, například někteří výrobci nehlásí krátkodobé výpadky, takže úřad pak ochranný systém nespustí. „Výrobek čtrnáct dní na trhu je, čtrnáct dní není a pak vzniká situace, že se dočasně nedá objednat. Způsobuje se tím ale i to, že je snaha se tím přípravkem do určité míry předzásobovat,“ uvedl prezident komory Aleš Krebs.

V některých lékárnách pak pacient předepsaný přípravek nesežene. Změnit by to mohla úprava zákona. Tu ministerstvo chystá, týkat by se ale měla zásob některých léků ve státních hmotných rezervách. Od příštího roku by v nich například měly být dětské sirupy na horečku.

Nahrávám video

Změna v evidenci doplatků

Na léky na předpis hrazené z veřejného zdravotního pojištění lidé platí v lékárnách doplatky, které se skládají ze dvou částí. Takzvanou započitatelnou část doplatku zdravotní pojišťovna po dosažení limitu vrací. Výši druhé složky doplatku si určuje sama lékárna.

Nově od příštího roku nebudou započitatelné doplatky evidovat pojišťovny, ale SÚKL. Po dosažení limitu lidé budou v lékárně platit méně. „Neznamená to, že by pacienti v lékárně nic nedopláceli, týká se to jenom započitatelných doplatků,“ vysvětlil Boráň. Svůj limit a částku zaplacenou na započitatelných doplatcích si podle něj lidé budou moci zobrazit v mobilní nebo webové aplikaci systému e-recept.

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena v lékárně 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až necelých 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 34,90 koruny, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatelnou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců pět tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 mminutami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 9 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 10 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 15 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 22 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.