Zkrácených úvazků přibývá, Česko ale za průměrem EU zaostává

Na zkrácený úvazek v rámci hlavního pracovního poměru pracovalo koncem loňského roku více než půl milionu lidí, což je o 6,4 procenta více než ve stejném období roku 2024. Šlo o necelou desetinu všech pracujících, v Evropské unii přitom zkráceného úvazku využívá v průměru přes sedmnáct procent zaměstnanců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu. Nárůstu částečných úvazků pomohlo podle oslovených expertů zavedení slevy na pojistném v roce 2023.

Práci na částečný úvazek mělo podle analýzy ČSÚ koncem minulého roku přibližně 514 200 lidí, téměř o 30 tisíc více než v roce 2024 a o 70 tisíc více než v roce 2023. „Pozitivní efekt mělo zavedení pětiprocentní slevy na pojistném pro zaměstnavatele za zaměstnance pracující na částečný úvazek v roce 2023,“ říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career Czechia.

S tím souhlasí i Lucie Bášová z organizace Mumdoo, která se zaměřuje na propojování rodičů malých dětí se zaměstnavateli. Rozvoji zkrácených úvazků podle ní napomáhá také měnící se společenské nastavení. „Povědomí o tématu je větší než dříve a zvyšuje se i tlak veřejnosti na větší dostupnost částečných úvazků,“ tvrdí Bášová.

V meziročním srovnání se rovněž mírně zvýšil podíl zkrácených úvazků na celkové zaměstnanosti, z předloňských 9,3 procenta na 9,8 procenta. Česká republika ale v celoevropském srovnání i tak nadále zaostává – podle posledních dostupných dat z roku 2024 pracovalo v Evropské unii na částečný úvazek 17,1 procenta zaměstnaných osob.

Částečné úvazky mnohdy nahrazují dohody

Malé zastoupení zkrácených úvazků na tuzemském trhu práce souvisí podle analytika Dombrovského s rozšířením dohod o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ). „Zatímco za zaměstnance pracující na částečný úvazek získávají zaměstnavatelé pětiprocentní slevu na odvodech, za dohodáře v převážné většině případů neplatí pojistné vůbec,“ upozorňuje.

Skutečnost, že zaměstnavatelé stále často upřednostňují dohody před částečnými úvazky, potvrzuje i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle jejího předsedy Jiřího Horeckého se zkrácené úvazky pojí s vyšší administrativní a finanční zátěží. „Náklady zaměstnavatele na zaměstnance nejsou u kratšího úvazku výrazně nižší v poměru k odpracovanému času, protože část nákladů je fixní,“ podotýká Horecký.

Rozvoji částečných úvazků podle Dombrovského nenahrává ani struktura české ekonomiky. „Přibližně čtvrtina Čechů pracuje ve zpracovatelském průmyslu a dvě pětiny zaměstnanců fungují ve směnných provozech, kde je zavádění zkrácených úvazků komplikovanější,“ uvádí analytik.

S tím souhlasí i zástupci zaměstnavatelů. „V mnoha firmách je práce stále nastavena na plné úvazky a rozdělení jedné pozice mezi více lidí přináší složitější řízení práce, koordinaci směn, předávání agendy a obecně vyšší manažerskou a administrativní náročnost,“ vysvětluje místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková.

Zájem stále výrazně převyšuje nabídku

Na částečné úvazky pracují v tuzemsku především ženy – podle analýzy ČSÚ tvoří přes sedmdesát procent případů. Vůbec nejčastěji je využívají ženy ve věku 30 až 44 let, které se snaží skloubit péči o malé děti s pracovním životem.

Podle Lucie Bášové z Mumdoo ale poptávka po částečných úvazcích stále výrazně převyšuje nabídku, což potvrzuje i Hrbáčková: „Hlavně maminky s malými dětmi jsou dnes na pracovním trhu nevyužitým potenciálem.“

Report Mumdoo z roku 2024 ukazuje, že řada rodičů se vinou nedostupnosti zkrácených úvazků uchyluje nejen k práci na dohodu, ale také k podnikání. „Podle sebraných dat začalo osmačtyřicet procent podnikajících rodičů s vlastní aktivitou z toho důvodu, že nenašlo vhodné pracovní podmínky u svého zaměstnavatele nebo se jim status zaměstnance finančně nevyplatil,“ uvádí Bášová.

Se stejným problémem se ale potýkají třeba i studenti nebo senioři. „Vzhledem ke stárnutí populace bude výhledově třeba udržet více lidí v důchodovém věku na trhu práce. Větší podpora částečných úvazků je proto zásadní,“ doplňuje analytik Dombrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...