Větší jezírka a další vodní plochy, stinná místa, klimatizované pavilony nebo mlžítka. Zoologické zahrady v Česku se přizpůsobují vyšším letním teplotám. Dodatečné investice proti horku potvrdila České televizi většina oslovených zoo, konkrétně šest ze sedmi. Některé zoologické zahrady už letní provoz stojí víc peněz než zimní.
Čtyřnásobně větší jezírka pro vlky, rysy i pumy americké nebo klimatizovaný ptačí dům s „chytrým“ systémem automatického nastavování teploty a vlhkosti ovzduší. Tak vypadala příprava na letošní sezonu v Zoo Tábor. „Extrémní několikadenní horka, která byla dříve spíše výjimečná, jsou dnes běžnou součástí letního provozu. Musíme proto hledat nové způsoby, jak zvířata chránit,“ říká ředitel táborské zoo Evžen Korec.
„Nejnáchylnější na změny teplot jsou právě chladnomilné šelmy. Pro ně jsme letos koupací jezírka výrazně zvětšili – jejich plocha je nyní čtyřnásobná a voda v nich zůstává déle studená,“ dodává ředitel s tím, že kompletní opatření dokončená letos vyšla zoo na téměř dvacet jedna milionů korun.
Mlžítka, led a stinné zóny
Zoo Praha před letošní sezonou zvýšila počet mlžítek o třetinu a v horkých dnech plánuje až desetkrát za léto ochladit zvířata i návštěvníky ledem. „V rámci úterní akce ‚Zoo Praha pod ledem‘ dostali led na hraní i ochlazení lední medvědi, nestoři kea, bizoni, koně Převalského či kapybary. Návštěvníci se mohli osvěžit v hromadě ledových kostek u sochy Radegasta. Celkem v úterý dostala zvířata bezmála osm tun ledu,“ informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Zoologická zahrada také pokračuje ve výstavbě nového pavilonu pro lední medvědy, který podle Maška nabídne prostředí odolnější vůči extrémním teplotám.
Zoo Brno přidala na letošní sezonu mlžítka u pandy červené, lam a sobů polárních. Tři mlžítka přibyla pro návštěvníky. Ledním medvědům vyrábí také led. „Pro lední medvědy máme stabilně v provozu ledovač a dva nové instalujeme v Beringii (expozici inspirované pravěkým územím mezi Sibiří a Aljaškou),“ uvedla ředitelka brněnské zoo Radana Dungelová.
Mlžítka využívá i Zoo Jihlava, zdůrazňuje také nutnost stinných míst a úpravu veterinárních kontrol. „Zvířata mají ve svých výbězích vždy možnost úkrytu – stinná místa a chladná zákoutí. V horkých dnech provádíme častější kontroly, dbáme na čistotu a dostatek vody a zvířata ochlazujeme ostřikováním hadicí,“ informovala o zavedených opatřeních mluvčí jihlavské zoo Simona Kubičková.
V zimě trochu ušetří, v létě si připlatí
Zatímco letní měsíce přijdou zoo kvůli klimatizování pavilonů nebo mlžení na víc peněz než bylo obvyklé, v zimním období se některým zoologickým zahradám daří mírně ušetřit. Nižší výdaje na vytápění zaznamenaly ostravská i olomoucká zoo. Táborská zoo upozorňuje, že i přes případné zimní úspory je letní provoz celkově finančně náročnější.
Podle Zoo Brno je nutné zohledňovat změny klimatu už při plánování nových expozic. „Pokud chceme zvířatům zajistit dobré životní podmínky, musíme do těchto opatření investovat,“ uzavírá ředitelka Dungelová.
