Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.

Terčem žaloby je americký Úřad celní a hraniční ochrany, který je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. Žaloba požaduje „plnou refundaci“ zrušených cel, neuvádí však konkrétní částku.

Společnost FedEx podala žalobu u amerického Mezinárodního obchodního soudu, píše list Financial Times a připomíná, že jde o první velkou firmu, která k tomuto kroku přistoupila. FedEx patří k největším americkým dopravcům, dokonce se řadí mezi desítky největších amerických firem vůbec.

Nejvyšší soud Spojených států amerických v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.

List Financial Times upozorňuje, že Nejvyšší soud se zaměřil konkrétně na to, jak Trump implementoval IEEPA, a ostatní otázky ponechal na nižších soudech. Odborníci uvedli, že otázkou vrácení peněz se bude pravděpodobně zabývat Soud Spojených států pro mezinárodní obchod, který je zaplaven případy daňových poplatníků žádajících o vrácení peněz.

Nezávislá výzkumná iniciativa Penn-Wharton Budget Model podle agentury Reuters odhaduje, že americké ministerstvo financí na clech zavedených podle IEEPA vybralo více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun).

Cla deset procent, časem možná patnáct

Trump poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho předchozí cla, ohlásil zavedení nového cla na základě jiného zákona. Toto nové clo ve výši deset procent začalo platit v úterý. Americký prezident o víkendu avizoval, že ho zvýší na patnáct procent, příslušný dekret ale ještě nepodepsal.

„Bílý dům pracuje na formálním nařízení, které zvýší globální celní sazbu na patnáct procent,“ řekl agentuře Bloomberg zástupce Trumpovy administrativy. „Časový harmonogram pro zavedení vyšší sazby zatím nebyl stanoven,“ doplnil úředník.

Jaké má Trump zákonné pravomoci

Dle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může americký prezident zavádět nová cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.

Podle analýzy Bloombergu činila americká průměrná efektivní celní sazba před rozhodnutím soudu 13,6 procenta. Po zrušení cel podle IEEPA a zavedení nového plošného desetiprocentního poplatku průměrná sazba klesla na 10,2 procenta. Pokud dojde k navýšení nových cel na patnáct procent, průměrná efektivní sazba bude činit 12,1 procenta. V roce 2024 činila průměrná americká celní sazba 2,3 procenta.

Trumpova vláda podle listu The Wall Street Journal zároveň zvažuje uvalení nových cel na několik odvětví odůvodněných národní bezpečností. Tato cla se mají opírat o článek 232 obchodního zákona z roku 1962 a mohla by se týkat oblastí jako jsou velká bateriová úložiště, plastová potrubí, kovové armatury, průmyslové chemikálie nebo zařízení pro elektrické a telekomunikační sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 16 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 18 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...