Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Odklad vyšších amerických cel přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trump po výrazném poklesu finančních trhů ve středu prudce změnil kurz a na devadesát dní pozastavil vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak tarify zvedl ze 104 na 125 procent, celkové zatížení však činí 145 procent. Zahrnuje totiž i 20procentní plošné clo, které na Čínu americký prezident uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Panevropský index Stoxx Europe 600 připsal ve čtvrtek 3,70 procenta na 487 bodů. Sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie. Německý index DAX stoupl o 4,53 procenta na 20 562 bodů. Francouzský CAC 40 přidal 3,83 procenta na 7 126 bodů. Britský FTSE 100 připsal 3,04 procenta na 7 913 bodů. Italský FTSE MIB stoupl o 4,73 procenta na 34 277 bodů.

Propad trhů v posledních dnech vymazal z hodnoty globálních akcií biliony dolarů. Otřásl také americkými státními dluhopisy a dolarem. Prezident Trump ve středu na své sociální síť Truth Social napsal, že ten den je „skvělý k nakupování“, a podle agentury Bloomberg se záhy ukázalo, že měl pravdu. Opoziční demokraté se proto ptají, zda na překvapivé změně Trumpova postoje nemohl někdo z prezidentova okolí na akciích vydělat spousty peněz, pokud věděl, že Trump tuto změnu chystá.

Vzrostla také pražská burza

Pražská burza po otevření obrátila směr a vyskočila o téměř šest procent, později se růst stabilizoval kolem pěti procent. Kolem 09:30 byl index PX proti středečnímu závěru výše o 5,05 procenta. Nakonec uzavřel čtvrteční obchodování – po týdnu – nad dvěma tisíci body (2002,83) a vzrostl tak o 3,54 procenta.

Pražská burza převážně klesala od minulé středy, v pátek index PX s poklesem o víc než pět procent po měsíci zakončil den pod hranicí dvou tisíc bodů. Téměř osmiprocentní pokles v minulém týdnu byl také nejvýraznější od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety. Poklesy dosud převažovaly nad růstem také v tomto týdnu, v němž si index PX zatím polepšil jen v úterý. Ve středu ztratil víc než dvě procenta.

Vyskočily i asijské akcie

Navzdory Trumpovu přitvrzení vůči Pekingu uzavřela pozitivně i většina indexů v pevninské Číně a v Hongkongu. Index CSI 300, který sleduje nejvýznamnější čínské pevninské akcie, uzavřel o 1,31 procenta výše oproti středečnímu ukončení na 3735 bodech. V Hongkongu skončil index Hang Seng výše o 2,06 procenta na 20 681 bodech. Na burze v Soulu vzrostl přední index Kospi o 6,60 procenta na 2445 bodů. Indický index BSE skončil v minusu 0,51 procenta na 73 847 bodech.

Skokanem dne se stal japonský index Nikkei 225, který přidal 9,13 bodu na 34 609 bodů.

Akcie v Jižní Koreji posílily nejvíce za posledních pět let, zatímco japonské akcie zaznamenaly největší nárůst od loňského srpna.

Jihokorejský index Kospi se přitom ve středu ocitl v takzvaném medvědím trhu, jak se označuje období dlouhotrvajícího poklesu, když index z posledního maxima sestoupí alespoň o dvacet procent, uvedla agentura ČTK.

„Investoři dnes nakupovali akcie zpět a přáli si, aby se jich v předchozí seanci nezbavovali,“ uvedl hlavní analytik akciových trhů ve společnosti Tokai Tokyo Intelligence Laboratory Seiiči Suzuki. Dodal, že za výrazným růstem japonských akcií byl i přílišný pesimismus trhu ohledně dopadu Trumpových cel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...