Automobilky představují v Mnichově elektrifikované novinky, některé firmy ale vůbec nedorazily

Nahrávám video

Jeden z nejslavnějších autosalonů historie se pokouší o znovuzrození. Mezinárodní automobilová výstava, která se tradičně konala ve Frankfurtu na Mohanem, poprvé otevřela své brány v novém dějišti, v Mnichově. Dominovaly jí elektřinou poháněné modely a doprovázely protesty ekologických aktivistů.

Téměř sedmdesát let se mezinárodní automobilová výstava konala ve Frankfurtu nad Mohanem, v posledních době ale ve znamení úpadku. Počet návštěvníků se propadl na zhruba polovinu. Přesun veletrhu do Mnichova má být symbolem nového začátku.

„Automobilky jako Mercedes-Benz anebo Renault využily mnichovského veletrhu k představení svých klíčových elektrifikovaných novinek. Jiné ale do Mnichova vůbec nedorazily. Mezi nimi tak významné firmy jako Toyota, Seat nebo Škoda Auto,“ připomněl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. 

Od nuly začíná nejen veletrh, ale také velká část branže. „Automobilky, které mají za sebou desetiletí, ba staletí výroby, čelí pravděpodobně největší krizi ve své historii,“ soudí automobilový expert Jim Holder.

Šéf Volkswagenu žádá co nejrychlejší přechod na ekologickou energii

Veletrh odhaluje budoucnost oboru ve znamení ústupu spalovacích motorů a ofenzívy elektromobilů, napojení aut na internet či autonomního řízení. V Mnichově se představily samořiditelné mikrobusy, auto vyrobené takřka výlučně z recyklovaných materiálů, nebo remaky tradičních modelů ve formě elektromobilů.

Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess žádá co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. Prohlásil, že bez politické podpory ekologických zdrojů energie nebude možné dosáhnout uhlíkově neutrální dopravy. „Podmínkou dekarbonizace sektoru dopravy je dostupnost zelené energie ze slunce a větru,“ řekl Diess na přednášce, ve které odklon od emisí oxidu uhličitého označil za šanci pro průmysl i klima.

„Jednoznačně jsme se zavázali, že do konce desetiletí připravíme firmu na to, abychom na trh dodávali ze sta procent elektrické modely,“ ředitel Mercedes-Benz Ola Källenius.

Automobilový veletrh nabízí také nezvyklý obrázek, a to haly plné jízdních kol. Jde o jeden z pokusů organizátorů ukázat mobilitu jinak, než jako producenta emisí. Podle některých ekologických aktivistů jde o pokrytectví. Část jich na protest proti konání veletrhu zablokovala jednu z nedalekých dálnic.

Merkelová považuje výstavu za vzor

Výstavu navštívila také dosluhující kancléřka Angela Merkelová. Pokládá ji za vzor propojení klimatické neutrality s automobilovým průmyslem. Ocenila pokrok v elektromobilitě a vyzvala k technologické otevřenosti pro další alternativy automobilových pohonů.

„Zájem o elektromobily je vidět nejen tady na výstavě, ale také v ulicích německých měst,“ řekla Merkelová s tím, že německý autoprůmysl se původně stavěl k této vývojové větvi zdráhavě. „Ještě před čtyřmi lety mohli němečtí výrobci představit jen koncepty elektrických aut, před dvěma lety jsem při návštěvě autosalonu mohla vidět světovou premiéru představení takového auta a nyní mají všichni výrobci ve své nabídce elektromobily pro každodenní provoz,“ uvedla.

Kancléřka také prohlásila, že na cestě k emisně čisté mobilitě je nezbytné, aby Německo zůstalo otevřené alternativním pohonům, jako je například vodíkový. Důraz je podle ní potřeba klást i na jistotu pracovních míst v automobilovém průmyslu, který je pro Německo klíčovým sektorem ekonomiky.

Intel oznámí, kde budou další evropské továrny

Americký výrobce čipů Intel zvažuje v Evropě v následující dekádě investovat až 80 miliard eur (přes dva biliony korun), chce tak zvýšit kapacitu výroby čipů v regionu. V Mnichově to řekl v úterý šéf podniku Pat Gelsinger. Dodal, že Intel do konce roku oznámí, kde v Evropě budou jeho další dvě továrny. Existující továrna Intelu na polovodiče v Irsku se nově zaměří i na automobilový průmysl.

O možných místech, kde se Intel chystá zřídit nové závody, se spekuluje. Za favority se považují Německo a Francie. Ve hře je i Polsko, kde Intel též působí. Gelsinger uvedl, že cílem je „celkový projekt v hodnotě 80 miliard eur v příštím desetiletí, který by byl katalyzátorem pro odvětví polovodičů, katalyzátorem pro celý technologický sektor“.

V březnu Intel, největší výrobce čipů pro deskové počítače a datová centra, v reakci na globální nedostatek čipů oznámil, že rozšíří kapacitu a že firma bude čipy vyrábět i na zakázku pro externí zájemce. V dubnu Gelsinger agentuře Reuters řekl, že společnost začne vyrábět čipy pro automobilky za šest až devět měsíců. Podle agentury Reuters není jasné, zda poslední prohlášení Gelsingera znamenají, že Intel tomuto cíli dostojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 16 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...