Bankrotů firem i lidí bylo loni nejméně za poslední roky

Loni zbankrotovalo 649 společností, o 16 procent méně než v předešlém roce. Jde o nejnižší číslo od zavedení současného insolvenčního zákona. Počet bankrotů podnikatelů tak klesl na šestileté minimum. Rekordně nízký byl i počet osobních insolvencí, kterých bylo nejméně za posledních osm let. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF, které má ČT k dispozici.

„Počet bankrotů obchodních společností se snižuje již od roku 2013 a rok 2018 nebyl výjimkou. Za pouhé čtyři roky se počet bankrotů obchodních společností snížil téměř o polovinu a počet bankrotů fyzických osob podnikatelů o necelou třetinu. Jejich pokles souvisí s dobrou ekonomickou situací země a firem, nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami,“ uvedla analytička společnosti CRIF Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

„Rostoucí mzdy zvyšují koupěschopnou poptávku obyvatelstva po službách a výrobcích. Vzhledem k tomu, že Česká republika má otevřenou ekonomiku, značnou roli hraje i ekonomický růst našich hlavních zahraničních partnerů,“ dodala Kameníčková.

V minulém roce zbankrotovalo v Česku celkem 649 obchodních společností, o 120 méně než předloni. Výrazně méně bylo také bankrotů podnikatelů. Oproti loňsku jich ubylo o 926 na 5418. Osobní bankrot vyhlásilo v minulém roce přes 13 tisíc lidí, o čtyři procenta méně než předloni.

Nahrávám video

Stavebnictví prochází výrazným oživením

Mezi odvětvími se počet firemních bankrotů o více než třetinu snížil ve stavebnictví. Mírný nárůst naopak zaznamenaly zemědělské a těžební společnosti. Nepatrně vzrostl také počet insolvencí v odvětvích jako doprava, skladování a činnosti cestovních kanceláří.

„Je jasně vidět pokračující ekonomická prosperita Česka. Velice zajímavá je situace ve stavebnictví, které v posledních měsících prochází nejsilnějším oživením od roku 2008. Za tím stojí jak investiční aktivita vlády, tak čerpání prostředků z evropských fondů. Stavebním firmám se tak po dlouhých letech vedlo dobře,“ řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nejvíce společností loni zbankrotovalo v Praze a v Jihomoravském kraji, nejméně pak v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji se počet firemních bankrotů oproti předešlému roku snížil o 42 procent, na Vysočině pak o 40 procent. Naopak více firemních bankrotů (41 procent) registrují v Olomouckém kraji.

Osobní bankrot loni vyhlásilo 13 103 lidí, o 476 osob méně než v předešlém roce. Letos osobních bankrotů podle Kameníčkové nejspíš přibude. Poslanci se v říjnu shodli na novele insolvenčního zákona. Podle ní by soud mohl povolit osobní bankrot i lidem, kteří nemohou prokázat, že do pěti let splatí aspoň 30 procent svých dluhů. Senátoři ale před Vánoci vrátili novelu do sněmovny. Norma je podle nich příliš přísná a neumožnila by oddlužení těch nejchudších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 13 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.