Bilance: Češi nejspíš letos utratí za hazard rekordní sumu

Nahrávám video

Za první pololetí letošního roku vybraly tuzemské hazardní firmy na vkladech přes 450 miliard korun. V úhrnu za celý rok tak zřejmě půjde znovu o historicky nejvyšší částku, kterou Češi utratí za sázky, loterie a další hazardní hry. S hazardním hraním má přitom podle vládní zprávy o závislostech problém asi sto tisíc lidí. Tématu se šířeji věnuje publicistický pořad z cyklu Bilance, který má premiéru ve čtvrtek večer ve 21:00 na ČT1.

Za prvních šest měsíců letošního roku se celkově prosázelo 466 miliard, na výhrách se vyplatilo 438 miliard. Ministerstvo financí pak odhaduje, že za celý rok 2024 daňové výnosy z hazardních her přesáhnou devatenáct miliard.

První pololetí bylo v „náběrech“ silnější mimo jiné kvůli několika vrcholným sportovním akcím, při nichž rostl zájem o kurzové sázení. V největší tuzemské sázkové kanceláři Tipsport nabrali jen na mistrovství světa v hokeji téměř dvě miliardy korun.

„Letos jsme měli takový sportovní super půlrok, začalo to domácím mistrovstvím světa v biatlonu, pak bylo mistrovství světa v ledním hokeji, které jsme navíc vyhráli, takže se sázelo až do konce, bylo fotbalové Euro, byla olympiáda, čili sešlo se několik největších sázkařských události,“ vyjmenoval mluvčí Tipsportu Václav Sochor s tím, že 97 procent veškerých sázek probíhá on-line.

Nahrávám video

V důsledku regulací od roku 2017 postupně klesá počet kamenných heren, kasin a herních automatů. „V roce 2013 bylo pět tisíc herních prostor, tedy heren a kasin. V současné době jich máme jenom 350, což je méně než desetina,“ popisuje mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Z kasin na internet

I přes tento trend ale obecně objem prosázených peněz roste. Podle odborníků je za tím zejména masivní přesun hazardu do on-line prostředí. „To generuje i daleko více nových hráčů,“ soudí šéf Gamblingové ambulance při organizaci Sananim Marcel Ambrož.

Na aktuální vývoj reagovala novela zákona o hazardu, která přinesla některá nová regulatorní opatření pro tuto oblast platná od počátku roku. Včetně například snížení nejvyšší možné sázky do jedné on-line technické hry z dosavadního jednoho tisíce korun na pětistovku.

Pokud jde o nutnost být zákonně zapsán do rejstříku (z hazardu) vyloučených osob nebo možnosti být do něj zapsán na dobu jednoho roku dobrovolně, tak takových případů bylo k 30. říjnu celkem 208 tisíc. Od července je také možnost využít jen krátkodobé dobrovolné vyloučení ze hry na 48 hodin. Tento takzvaný panic button podle dat ministerstva do konce října využilo přes třicet tisíc lidí.

Loni Češi vložili do hazardních her s vidinou peněz navíc 873 miliard, na výhrách se vrátilo 814 miliard, celková prohra tak činila 59 miliard korun. Na dani z hazardu stát vybral 18 miliard. Nejpopulárnější oblastí hazardu byla loni technická hra (56 procent příjmů odvětví), následovaná kurzovými sázkami (21 procent) a loteriemi (17 procent), zbytek připadl na takzvanou živou hru (šest procent).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.