Byty a domy stály v prosinci více než o rok dříve, i když se prodávaly mnohem hůře

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, která průzkum realitního trhu provedla společně s bankovní asociací, byl na počátku roku 2022 realitní trh po vysoké poptávce z předchozího roku ještě vyprodaný. Dopad začátku války na Ukrajině začal být patrný v závěru prvního čtvrtletí.

„Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl,“ uvedl.

Bytů se loni prodalo o polovinu méně než předloni. U starších bytů byl propad 51procentní z 10 066 na 4899, u nových 57procentní z 3526 na 1509.  Naopak se výrazně zvýšil počet volných nových bytů, na konci minulého roku jich bylo o 76 procent více než na konci roku 2021. Rodinných domů se loni prodalo o 49 procent méně.

I když je zájem menší, ceny meziročně stouply

Neznamená to ovšem, že by bylo pořízení vlastního bydlení výrazně levnější, než bývalo. Zejména nové byty zdražovaly, i když růst cen byl poněkud menší než v minulosti. Meziročně stouply jejich ceny o 11 procent. Starší byty byly na konci roku 2022 o tři procenta dražší než na konci roku předchozího, i když od letního vrcholu do konce roku klesly jejich ceny o čtyři procenta. To je ovšem celorepublikový průměr.

V Praze byl pokles od vrcholu výrazně menší, jen jednoprocentní. V některých regionech naopak spadly ceny dramatičtěji, nejvíce v Libereckém kraji, kde bylo koncem roku o 15 procent levněji než na vrcholu.

Celorepubliková průměrná cena starých bytů byla na konci minulého roku 61 518 korun za metr čtvereční, přičemž v Praze se za metr průměrně platilo 117 643 korun. V nových bytech se platilo 119 263 korun v republikovém průměru, respektive 151 643 v pražském.

Rodinné domy meziročně zdražily o pět procent, ovšem i ony v druhé polovině roku poněkud klesaly. I u rodinných domů byl výrazný rozdíl ve vývoji cen v Praze a zbytku republiky. V hlavním městě spadla cena meziročně o patnáct procent, přičemž mezi čvrtletími se snižovala od začátku roku až do září, ale v posledním kvartále se poněkud zvýšila. Cena rodinného domu v Česku koncem roku v průměru činila 5 455 798 korun, v Praze 15 998 943, přičemž předloni se v metropoli vyšplhal průměr až nad 19 milionů.

Ceny nemovitostí v Česku rostou nejrychleji z celé EU

Z analýzy vyplývá, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie. Za poslední tři roky ceny stouply v Česku o 54 procent, zatímco v celé Unii o 24 procent. „Může za to i předešlé období nízkých úrokových sazeb, ze kterých se stal nástroj, jak spořit s vyšším výnosem. V ČR je nedostatek nabídky bytů a každým rokem se zvyšuje. Třetí faktor je konzervatismus domácností, které považují nemovitost za uložení úspor,“ řekl Roček.

Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly o necelých 20 procent, zatímco ceny rodinných domů a starších bytů o 60 procent, řekl Roček. Podle srovnání Mezinárodního měnového fondu a jeho dat se od roku 2015 do konce roku 2021 příjmový nesoulad v Česku zvýšil nejvýrazněji z 58 sledovaných zemí.

Letos očekávají experti, že bude realitní trh stagnovat. Podle Ročka je prostor pro pokles cen u starších bytů, novostavby vzhledem k vysokým nákladům ale zlevňovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.