Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekordních více než sedmdesát eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o šedesát procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.

Do cen se nyní promítlo chladné počasí a také nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle Komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o čtrnáct procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Ekonom Šnobr: Trochu úlet

Na rekordní cenu emisních povolenek se objevují i reakce na Twitteru. „Emisní povolenka právě zdolala hranici 70 eur. Nebude to dlouho trvat a brzy se opět dozvíme, že za zdražování elektřiny může trh,“ uvedla na svém twitterovém účtu společnost Sev.en Energy.

Ekonom Michal Šnobr, který patří k menšinovým akcionářům ČEZ a který je poradcem investiční skupiny J&T, označil překonání hranice 70 eur jako „trochu úlet“. „Touto rychlostí se v určitém okamžiku odchod od uhlí může vymknout kontrole,“ napsal Šnobr na Twitteru.

Analytik Pavel Farkač uvedl, že cena emisní povolenky aktuálně odpovídá „větší polovině“ ceny silové elektřiny. Farkač je analytik skupiny Sev.en Energy, která se zaměřuje na konvenční způsob výroby elektrické energie, zabývá se mimo jiné těžbou uhlí.

„Pokud se na této úrovni udrží i do budoucna či půjde ještě výš, můžeme zapomenout na to, že se ceny pro koncové zákazníky vrátí na hodnoty, na které byli zvyklí ještě letos. Je to tvrdá a jednoznačná ekonomická odpověď na otázku, zda se Evropa v nadcházejících dekádách obejde bez fosilních paliv. Zejména v zimě rozhodně ne,“ řekl Farkač.

Navíc v energetickém mixu je podle něj možné dlouhodobě sledovat nástup dováženého plynu na úkor domácího uhlí. Výsledkem je hned dvojí negativní dopad na evropské ceny elektřiny. „Kromě emisní povolenky do nich promlouvá i značně nevyzpytatelná cena samotného plynu,“ uvedl Farkač.

„Dopad bude dramatický“

Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán s odkazem na dřívější vyjádření Šnobra uvedl, že každé zdražení povolenky o jedno euro způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až euro na megawatthodinu. „Vím, že se objevily komentáře, že cena povolenky ovlivní cenu elektřiny minimálně, proto to uvádím. Myslím, že dopad bude dramatický,“ řekl Štěpán.

Před několika dny vydala Evropská unie stanovisko, že nebude regulovat, respektive fixně stanovovat cenu povolenky. „Takže jí vydala napospas spekulantům, kteří vyženou cenu ještě výše, na 80 nebo i 90 eur. Což je v současnosti, kdy jsou ceny energií extrémní, velmi špatná zpráva. Ještě před zimním obdobím,“ řekl Štěpán. Je to podle něj další případ, kdy EU příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu.

Vyšší ceny podle něj postihnou hlavně nízkoúčinné zdroje pro výrobu tepla a elektřiny, ale i průmyslové podniky, tedy zdroje, které spalují uhlí. „To urychlí přechod těchto zdrojů zejména na plyn. V současné době asi až příliš rychle,“ řekl Štěpán.

„Znečišťovatelé mají povolenek dostatek“

Analytik ENA Jiří Gavor uvedl, že důvodem rostoucí ceny povolenek je rostoucí poptávka. „Neznáme přesnou strukturu poptávky, jestli je ze strany finančních investorů, což je poslední dobou problém, nebo ze strany znečišťovatelů, kteří ale mají povolenek dostatek,“ řekl Gavor. Je podle něj ale možné, že je znečišťovatelé nakupují nyní, aby se v budoucnu vyhnuli jejich vyšším cenám.

Podle něj se vyšší ceny za emisní povolenky promítnou i do účtu za elektřiny v domácnostech, a to v časovém horizontu podle fixace. „Zklamal mě postoj Evropské komise, která naprosto nereaguje na to, že cena povolenek roste příliš rychle a příliš nepředvídatelně,“ řekl Gavor. Emisní povolenka je podle něj nástrojem, jak ovlivnit celkovou velkoobchodní cenu elektřiny.

„Klíčem k pochopení je Německo“

Klíčem k pochopení rostoucích cen emisních povolenek je podle ekonoma Natland Petra Bartoně Německo. „To pokračuje v odchodu jak z atomové energie, tak z uhlí. Velká část těchto elektráren má tam být vypnuta již příští rok. Stavění obnovitelných zdrojů jde pomalu, tak výpadek výroby měl nahradit výkon plynových elektráren,“ řekl.

Ty mají volnou kapacitu, protože byly zatím používány jen ve špičce , jelikož plyn lze rychle spustit a zase vypnout. „Do toho však přišlo zdražení plynu v Evropě. Při tak vysokých cenách už se více vyplatí spustit uhelné elektrárny – navzdory vysokým cenám za povolenky,“ dodal.

Z evropského pohledu je podle něj cena povolenek ještě nízká, teprve až naroste dál, stane se elektřina z plynu levnější než elektřina z uhlí, a emise budou moci klesnout. „V Glasgow se navíc před dvěma týdny domluvilo, že emisní povolenky mají být rozšířeny na celý svět, což opět zvyšuje atraktivitu evropských povolenek a jejich cenu,“ uvedl Bartoň.

Jak rychle se zvýšení cen povolenek promítne do cen pro domácnosti záleží na tom, v jakém režimu domácnost energie odebírá. „Velká část má roční fixy, velcí odběratelé na příští rok již stanovili, a tak pokud nedojde k zatím neočekávaným obřím růstům, náklad vyšších cen ponesou dodavatelé, nikoli domácnosti,“ řekl Bartoň. Domácnosti, které ještě nepřešly od ukončených dodavatelů na delší kontrakty, cenu podle něj pocítí okamžitě, protože platí okamžitou tržní cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...