Centrální banka zhoršila odhad vývoje ekonomiky, výši sazeb ponechala

Nahrávám video

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

ČNB zhoršila výhled ekonomiky, dosavadní odhad ze srpna předpokládal, že letos zesílí o 2,3 procenta, nově banka očekává 2,2procentní růst. V příštím roce ale místo dosavadního růstu o 1,1procenta nově předpokládá pokles o 0,7 procenta.

Centrální banka ale také snížila odhad inflace. Letos podle ČNB vystoupá na průměrných 15,8 procenta, v srpnovém odhadu uváděla hodnotu 16,5 procenta. V příštím roce banka počítá s průměrným růstem spotřebitelských cen o 9,1 procenta, v srpnu odhadovala 9,5procentní inflaci.

Snaha zkrotit inflaci byla důvodem, proč do začátku letošního léta zvyšovala bankovní rada úrokové sazby. Nyní však zůstávají neměnné. Ta základní zůstává i v listopadu na sedmi procentech. Mluvčí centrální banky Petra Krmelová upřesnila, že i další úrokové sazby ponechala bankovní rada na svém aktuálním jednání na dosavadní úrovni.

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je dál na šesti procentech. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.

Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady upřesnil, že pro ponechání sazeb na dosavadní úrovni hlasovalo pět jejích členů. Další dva navrhovali zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 7,75 procenta.

„Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice,“ komentoval guvernér výsledek. Také členka rady Karina Kubelková je po jednání přesvědčena, že jsou úrokové sazby dostatečně restriktivní, aby tlumily poptávkové tlaky, ubývalo bankovních úvěrů, a tedy i peněz v ekonomice. „Tedy úrokové sazby zabírají,“ podotkla Kubelková ve speciálním vysílání Byznysu ČT24.

Nahrávám video

Nová rada sazby nemění. Snížení ale nechystá

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na současnou hodnotu se dostala základní úroková sazba na konci června, kdy ještě rada zasedala ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka. Nová rada v čele s guvernérem Alešem Michlem její výši od té doby již nezměnila.

Michl ovšem po listopadovém zasedání zdůraznil, že nelze očekávat, že by ještě letos začaly sazby klesat. Na příštím zasedání bankovní rady se podle něj rozhodne, zda zůstanou zachovány, nebo se zvýší. Guvernér očekává, že je bude možné postupně snižovat až v příštím roce.

Podle Kariny Kubelkové přistoupí bankovní rada ke snižování až ve chvíli, kdy bude zcela jisté, že inflace klesá. „Nestačí jedno dvě čísla, ale prokazatelně trajektorie klesající inflace. (…) Aby bylo neodddiskutovatelné, že inflaci začínáme mít skutečně v rukou a pod kontrolou,“ zdůraznila.

Analytici listopadové ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.

Skepse ekonomů

Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.

Kritický je k tomu, že ČNB nezvýšila sazby, hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. „ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i to přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají,“ uvedl.

Ekonom a bývalý člen bankovní rady Lubomír Lízal zapochyboval, zda se podaří dostat inflaci ke kýženým dvěma procentům již napřesrok. „Dost záleží také na krocích vlády. Vedou k tomu, že přes cenové stropy je inflace tažena dolů, což na druhou stranu znamená, že se budují velké finanční deficity. Což je proinflační krok. Čili si myslím, že konec vysoké inflace bude později,“ řekl v Byznysu ČT24.

Postup bankovní rady naopak schvaluje Lucie Drásalová ze Sirius Finance. „Ekonomická situace není zcela stabilní, ceny nemovitostí jsou dále přemrštěné, ceny materiálů pro výstavbu či rekonstrukce stále velmi drahé. Jakékoliv citelné zvýšení sazeb by bylo pro klienty již velmi složité,“ míní.

ČNB sice sazbu nemění, vzrostly ale v Británii, eurozóně i USA

Zatímco v Česku zůstaly i po listopadovém jednání bankovní rady sazby na dosavadní úrovni, ve Velké Británii stoupla základní úroková sazba o 0,75 procentního bodu na tři procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2008. Růst je zároveň nejprudší od konce 80. let.

Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky snaží pomocí zpřísňování měnové politiky dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí. V září meziročně stouply spotřebitelské ceny o 10,1 procenta.

Evropská centrální banka na konci října rovněž zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Ve středu rozhodla o zvýšení základní sazby i Americká centrální banka (Fed) – také o 0,75 procentního bodu. Její základní úrok se tak dostal do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta. Banka naznačila, že by v budoucnu mohla úroky zvyšovat pomalejším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 15 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 17 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...