Češi čím dál více preferují placení kartou, trend posílila koronavirová pandemie

Češi při nakupování na internetu čím dál více upřednostňují placení kartou před dobírkou. Tento trend posílila pandemie covidu-19. Na internetu lidé nakupují častěji, navíc i věci, které dříve nenakupovali. V obchodech začali upřednostňovat bezkontaktní placení. Někteří omezili výběry z bankomatů, protože se hotovosti báli či ji během pandemie nepotřebovali. Výsledky průzkumu zveřejnila Česká bankovní asociace.

Obecně nejoblíbenějším platebním prostředkem Čechů jsou platební karty. Zatímco debetní kartou v obchodě platí 77 procent a kreditní dvacet procent, hotovost používá 70 procent respondentů. Češi si také zvykají na moderní způsoby placení, když tím nejčastějším je bezkontaktní platba přiložením mobilního telefonu, případně hodinek. Hotovost je jedinou variantou placení už jen pro desetinu lidí, zejména staršího věku.

Platit bezkontaktně v posledních měsících začali i ti, kteří tuto možnost předtím příliš nevyužívali (35 procent). „Zejména na začátku pandemie nebyl zmapován způsob a intenzita přenosu viru, lidé se proto vyhýbali manipulaci s penězi a jakémukoliv kontaktu s cizím předmětem, tedy i platebními terminály. Některé země EU z tohoto důvodu zvýšily limit pro bezkontaktní placení kartou,“ uvedl poradce asociace pro platební styk Tomáš Hládek.

Jaké platební prostředky používáte při placení?
Zdroj: ČBA

Na půdě asociace se o takové možnosti diskutovalo, nicméně nakonec se banky rozhodly k takovému kroku nepřistoupit. Současná hranice ve výši pět set korun podle průzkumu asociace vyhovuje téměř 60 procentům Čechů a více než pětina tuto hranici vůbec neřeší. Změny limitu by jednoznačně vyvolaly náklady jak na straně obchodníků, tak i bank, kterým by podle něj navíc přinesly i zvýšení rizika ztrát plynoucích ze zneužití bezkontaktních karet. 

I přes nástup digitalizace se u Čechů nadále drží v oblibě i hotovost, kterou ještě v únoru využívalo k placení na 70 procent z nich. Pro její výběr využívají Češi bankomaty zpravidla jednou měsíčně (59 procent), 21 procent z nich pak jednou týdně a 17 procent hotovost nevybírá vůbec.

„Z dlouhodobého pohledu vybíráme v čím dál delších frekvencích, což je dáno především postupnou digitalizací společnosti. Dnes totiž platební kartou zaplatíme na více místech, než tomu bylo dříve,“ podotkla ředitelka výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová.

Zrušení hotovosti by ale považovali lidé za omezení svobody

Případné zrušení hotovosti by čím dál více respondentů považovalo za omezení své svobody spíše než zjednodušení života. Čtvrtina Čechů přiznala, že během pandemie hotovost z bankomatů přestala úplně vybírat. Pouze pět procent z nich k tomu vedl strach z hotovosti, pětina uvedla, že v této době jednoduše hotovost nepotřebovali.

Kdyby přestala existovat hotovost, znamenalo by to...
Zdroj: ČBA

Průzkum se zaměřil i na otázku vkladomatů, které se zejména ve větších městech objevují čím dál častěji. Na 65 procent Čechů však vkladomat nepoužívá. „Nižší procento využívání vkladomatů je dáno zkrátka tím, že lidé nemají k využití takové služby důvod. Pokud nepodnikají třeba ve službách či v obchodě, přebytečnou hotovost, kterou by potřebovali uložit, prostě nemají jak získat,“ vysvětlil Hládek.

S ohledem na pandemii se ale změnilo i nákupní chování Čechů. Díky uzavření kamenných obchodů a omezení pohybu načerpali zkušenost s nákupem online i noví zákazníci (tři procenta). Pětina Čechů pak přiznala, že na internetu začala nakupovat častěji, a šest procent začalo na internetu nakupovat i věci, které předtím nekupovalo. 

Možnost zaplatit zboží kartou on-line přitom lidé začínají upřednostňovat před dobírkou, koronavirová pandemie tento trend ještě umocnila.

„Otázkou je, zdali pouze dočasně. Mnoho e-shopů totiž zrušilo možnost dobírky s platbou při převzetí zásilky v hotovosti s ohledem na hygienická opatření a ochranu doručovatelů,“ uvedl Hládek. „Nicméně platba na dobírku má a bude mít stále své příznivce, což je opodstatněné především u dražšího zboží z obchodů, které nakupující nezná. Tento způsob platby až po doručení zboží je pro spotřebitele bezpečnější. Navíc ne vždy mají doručovatelé s sebou platební terminál,“ dodal.

Jaký způsob placení využívají Češi při nákupech na internetu
Zdroj: ČBA
  • Letošní čísla v grafech v tomto článku vycházejí z průzkumu ČBA, kterého se zúčastnilo 1059 respondentů ve věku 18 až 79 let. Sběr dat probíhal metodou CAPRI (telefonická rekrutace a následný on-line dotazník) v lednu 2020. Doplňující průzkum týkající se vlivu koronaviru pak vznikal v květnu 2020, zahrnul 1100 respondentů starších 18 let. Sběr dat probíhal on-line.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.