Česká ekonomika dle ČSÚ ve druhém kvartálu meziročně klesla o 0,6 procenta

Nahrávám video

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.

„Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly.

K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.

Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta.

Ekonomika v rámci celé Evropské unie podle rychlého odhadu Eurostatu stagnuje. Ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozím třem měsícům zůstala podle sezonně přepočtených dat beze změny. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o půl procenta. V prvním čtvrtletí stoupl HDP v EU o 0,2 procenta.

Analytici: Ekonomika bude stagnovat

První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Očekávali, že HDP Česka ve sledovaném období mezičtvrtletně opět stagnoval, případně o několik desetin procenta vzrostl a meziroční pokles ekonomického výkonu zůstal kolem půl procenta, o které se snížil v prvním čtvrtletí. Podle analytiků bude ekonomika stagnovat za celý letošní rok. 

„Poslední výkon Česka je srovnatelný s Německem, jehož ekonomika vykázala mezičtvrtletní stagnaci. Lépe se v uvedeném kvartálu dařilo Francii či Španělsku, hůř naopak Rakousku či Švédsku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

„Tuzemská ekonomika se nachází několik čtvrtletí na hraně recese a stagnace a působí na ni několik různorodých faktorů. Na spotřebu domácností stále doléhá pokles reálných příjmů z titulu vysoké inflace, nicméně spotřeba se již stabilizovala a v mezičtvrtletním pohledu stagnuje. Vysoké úrokové sazby spojené s ekonomickou nejistotou pak vedou k menší investiční aktivitě firem. Průmysl je zasažen slabší zahraniční poptávkou,“ zhodnotil mezikvartální vývoj hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Ve druhé polovině roku Seidler očekává větší mezičtvrtletní hospodářský růst, za celý rok ale podle něj bude výsledkem stagnace HDP. Upozornil přitom na riziko, které představuje slábnoucí zahraniční poptávka po produktech automobilového průmyslu.   

„Druhá polovina roku by díky nižší inflaci měla být z pohledu české ekonomiky přece jen úspěšnější. Přesto celoročním výsledkem nebude asi nic jiného než kladná nula. S ohledem na vývoj v Německu, jako našeho hlavního obchodní partnera, asi nelze čekat nějaký zázrak,“ odhadl další vývoj hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá zlepšení vývoje HDP ve druhém pololetí, zejména díky oživení spotřeby domácností díky zpomalení inflace. „Přesto ale za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky v porovnání s rokem 2022 zhruba stagnaci. Samozřejmě si lze představit mírný celoroční růst české ekonomiky, stejně tak ale pro letošní rok nelze vyloučit mírný celoroční pokles HDP,“ prohlásil.

Munzar a Balaštíková se přeli o příčinu inflace

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) v pořadu 90' zmínil, že současný stav je důsledek toho, že nejen Česko, ale celá EU bojuje s inflací. „Všechny centrální banky začaly s různou mírou intenzity používat restriktivní monetární politiku, aby inflaci zabrzdily,“ uvedl s tím, že je to „něco za něco.“ „Buď chceme podporovat, byť uměle, ekonomický růst, ale v tom případě nemůžeme bojovat s inflací, a nebo můžeme bojovat s inflací, ale zároveň to má tyto důsledky. A já inflaci považuji za daleko větší problém,“ podotkl. 

Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Margity Balaštíkové (ANO) se měl také schodek konsolidovat pomaleji a pokud by se rozjela a nebrzdila ekonomika, tak by se nebrzdil hospodářský růst. „To, že se občané bojí a nenakupují, tak to je kvůli krokům vlády, které jsou nepředvídatelné,“ podotkla. „Jestliže nám ministři půl roku tvrdí, že nebudou zvyšovat daně a sahat na důchodový systém a pak to udělají, tak samozřejmě každý, kdo má peníze, tak se snaží svůj vklad ochránit, protože neví, co přijde jako další krok,“ dodala.

Nahrávám video

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v pořadu řekl, že česká ekonomika na tom není dobře. „Situace je poměrně nepříjemná, dobrým výsledkem za letošní rok bude stagnace české ekonomiky,“ podotkl s tím, že to ukázala čísla za průmyslovou výrobu a také hospodářský růst za první dva kvartály. „Je tam meziroční pokles už podruhé za sebou a snad jediné pozitivum je miniaturní mezikvartální růst. Z toho nejhoršího jsme venku, jsme na dně a dá se očekávat, že situace buď bude o něco lepší, a nebo taková ještě několik měsíců bohužel zůstane.“ Podotkl, že firmám nepomůže stát ani centrální banka, ale musí si především poradit samy. 

Důvody takového vývoje jsou podle ekonoma České spořitelny a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka strukturální. „Česko se začíná vydávat jinou cestou, než kterou jde hlavní proud v Evropě, což už stojí za reakci nejen ze strany státu, ale i firem a zaměstnanců.“ Zamezit strukturálnímu zaostávání mohou podle něj velmi robustní investice, ale nemá jít o investice za každou cenu. Podotkl, že musí být cílené, například do energetiky či čipové ekonomiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 9 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 9 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.