Česká ekonomika letos poroste podle bank o 3,7 procenta, Evropská komise očekává 4,4 procenta

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu rostla loni česká ekonomika o 3,3 procenta, Česká bankovní asociace očekává, že letos bude růst 3,7procentní a Evropská komise dokonce 4,4procentní. Komise má totožné očekávání jako na podzim, naopak asociace oproti listopadové predikci ubrala. Před čtvrtrokem hovořila o tom, že by mohl český hrubý domácí produkt v roce 2022 stoupnout o 3,9 procenta.

Výrazněji než hrubý domácí produkt poroste podle asociace spotřeba domácností, a to o 3,9 procenta, což bude na druhé straně menší růst než loni, kdy se zvýšila o 4,8 procenta. Inflace v celoročním průměru stoupne na prognózovaných 7,2 procenta z loňských 3,8 procenta.

V roce 2023 očekává prognóza ČBA růst HDP o 3,6 procenta, další pokles růstu spotřeby domácností na 2,8 procenta, nižší bude i inflace, a to v průměru 2,5 procenta. „To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad čtyřmi procenty,“ uvedla asociace.

I podle Evropské komise se na spotřebě patrně negativně projeví růst cen, zejména vyšší náklady domácností na platby za energie. Ty by se podle Komise mohly začít stabilizovat ve druhé polovině roku. Průměrnou inflaci v Česku však očekává Komise nižší než bankovní asociace, a to 5,8 procenta. I tak bude výrazně nad unijním průměrem 3,9 procenta.

Nedostatek pracovníků zůstává problémem

Zdražování začne zpomalovat již letos a ve druhé polovině roku by podle prognózy mohla Česká národní banka snižovat sazby. Ke konci příštího roku by se mohly z nynějších 4,5 procenta dostat ke třem procentům.

Růst firem bude podle očekávání asociace omezovat trh práce. Nezaměstnanost podle prognózy dále klesne z loňských 3,8 procenta na 3,3 procenta, přičemž průměrná nominální mzda by měla naopak stoupnout o šest procent.

„Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj,“ komentuje asociace.

Konsolidace veřejných financí

Schodek veřejných financí čeká ČBA letos na 4,2 procenta HDP. Konsolidace veřejných financí bude podle asociace pokračovat i v příštím roce, kdy by měl deficit klesnout na tři procenta HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Vládní dluh by tak měl letos činit 42,4 procenta HDP a příští rok 43,1 procenta HDP.

„Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění. A pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější,“ podotýká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Česká bankovní asociace vydává svoji makroekonomickou prognózu jednou za čtvrt roku, vychází z příspěvků od analytiků jednotlivých bank. Aktuální prognóza se v očekávání na tento i příští rok poněkud liší od odhadů ministerstva financí i České národní banky.

Ministerstvo čeká letos jen 3,1procentní růst a ČNB tříprocentní oproti 3,7 procenta bankovní asociace. V příštím roce ČBA prognózuje zmírnění růstu na 3,6 procenta, centrální banka očekává zrychlení na 3,4 procenta. Prognózy ČNB i ministerstva financí naopak předpokládají, že bude letos vyšší inflace, a to shodně 8,5 procenta.

Evropská komise zveřejňuje každý čtvrtrok odhad procentuálního růstu pro celou Evropskou unii i všechny členské státy. Česko je jedním z mála, u nějž letos očekává zrychlení růstu z loňských 3,3 procenta. Zároveň bude tuzemský růst nad průměrem EU, což by mělo platit i v roce 2023, i když tehdy růst české ekonomiky podle prognózy Komise zpomalí na 3,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.