Česká ekonomika na jaře meziročně rostla o 3,6 procenta, unijní o čtyři

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Česká ekonomika meziročně roste od loňského druhého čtvrtletí, předtím pět čtvrtletí oslabovala, což je období, které se vesměs kryje s nejtvrdšími opatřeními proti šíření covidu-19. Aktuální růst o 3,6 procenta se tedy již srovnává se sílící ekonomikou z loňského jara. Oproti prvnímu čtvrtletí byl růst 0,2procentní.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza připustil, že výsledek druhého čtvrtletí „byl nakonec malinko lepší, než jsme čekali, ale jenom proto, že lidé na jaře ještě utráceli úspory z doby covidu“.

Analytici totiž považují výsledek české ekonomiky ve druhém čtvrtletí hlavně za zásluhu toho, že měla od čeho se zvedat – loňské jaro bylo podle nich navzdory růstu oproti roku 2020 ještě slabé. Podle Radomíra Jáče z Generali Investments byl výkon české ekonomiky loni na jaře stále podvázán pandemickými omezeními. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta aktuální výsledek odráží směs zvyšování aktivity, kdy se ekonomika stále ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativního vlivu války na Ukrajině.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil poukázal, že výsledek je sice lepší než loňské jaro, ale oproti období před pandemií to tak není. „Druhý kvartál (…) je horší, než byl poslední předpandemický kvartál. Jsme o 0,2 procenta níže, což je mimořádné,“ zdůraznil.

Že HDP letos na jaře stoupl, je podle Českého statistického úřadu hlavně zásluha domácí poptávky. Na růstu se nejvíce podílel obchod, doprava, pohostinství a ubytování, upřesnili statistici. „Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly,“ doplnil ředitel odboru národních účtů statistického úřadu Vladimír Kermiet. Negativně se podle ČSÚ na výsledku projevila zahraniční poptávka.

V prvním čtvrtletí česká ekonomika stoupla meziročně o 4,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta.

V dalším období může přijít i recese, domnívají se ekonomové. Celoročně ale HDP poroste

Podle analytiků nelze v dalších čtvrtletích očekávat, že by HDP meziročně rostl podobným tempem jako nyní. Výsledek se bude srovnávat již s ekonomikou, na niž se od loňského léta žádné větší covidové restrikce nevztahovaly.

„Nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Ve druhé polovině roku lze podle něj předpokládat mírnou recesi. V celkovém součtu by přesto podle něj mohla letos česká ekonomika růst kolem dvou procent. Meziroční dynamice totiž podle něj i v tomto případě pomůže nízká srovnávací základna. Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář, dodal.

Podle Radomíra Jáče se ve druhém pololetí zejména na chování domácností projeví dopady vysoké inflace. Hlavně růst výdajů na energie a potraviny bude mít podle něj nepříznivý dopad na peněženky domácností, na náladu spotřebitelů, a tedy i na spotřební výdaje.

Vít Hradil řekl, že nejspíše vůbec není dobrá zpráva, že výsledek posledního čtvrtletí byl zásluhou domácí spotřeby. „Není to dobrá zpráva s výhledem do budoucna. Domácí spotřeba bude pravděpodobně klesat,“ podotkl. Upozornil však, že první odhad Českého statistického úřadu zatím nepřináší o mnoho více než celkové číslo. „Do struktury toho, co se v ekonomice děje, téměř vůbec nevidíme. To musí statistici ještě dopočítat,“ podotkl.

Podle Tomáše Prouzy již je patrné, že lidé odkládají nákupy, které nejsou nezbytné. „Je to vidět třeba na oblečení, na obuvi pro dospělé. Vidíme odklady nákupů elektroniky. Pokud se lidem nepokazí, vidíme, že odkládají větší investice,“ shrnul. Snižují se podle něj i objemy nákupů potravin a lidé navíc sahají po levnějším jídle.

Jan Bureš z ČSOB očekává ve druhém pololetí i v prvním kvartále příštího roku technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude podle něj kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.

Hradil míní, že na katastrofické scénáře je stále brzy. Podobně jako Seidler očekává za celý rok růst na úrovni 2,2 procenta, pokud se energetická krize nevystupňuje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků. 

Ekonomika EU posílila o čtyři procenta

Meziroční růst HDP celé Evropské unie byl ve druhém čtvrtletí výraznější než české ekonomiky, dosáhl čtyř procent. Shodný byl také ekonomický růst eurozóny. V prvním kvartále byl meziroční růst ještě větší, v celé EU činil 5,5 procenta a v eurozóně 5,4 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu je ale založen pouze na dílčích údajích z některých zemí. Statistici je upřesní v polovině srpna.

Celounijní ekonomika má za sebou podobný vývoj jako ta česká. V roce 2020 slábla oproti předchozímu roku a meziročně začala růst v loňském druhém čtvrtletí.

Ze zemí, jejichž data již jsou k dispozici, letos na jaře meziročně vzrostla nejvýrazněji portugalská ekonomika, a to o 6,9 procenta. Portugalsko je ale zároveň jednou ze dvou zemí – spolu s Lotyšskem – kterým ekonomika oslabila ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím (o 0,2 procenta). Nejméně meziročně rostlo Německo, kde HDP stoupl oproti loňskému druhému kvartálu o 1,5 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí byl výsledek německé ekonomiky totožný. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce posílilo Švédsko.

Eurozónu trápí vysoká inflace

Eurostat zveřejnil také rychlý odhad červencové inflace v eurozóně. Oproti loňskému sedmému měsíci byly spotřebitelské ceny o 8,9 procenta vyšší. V červnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 8,6 procenta.

Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, za které se platilo o 39,7 procenta více než loni. Oproti červnu byl sice meziroční růst cen energií poněkud nižší – tehdy byl 42procentní – ale naopak zrychlil růst cen potravin, a to na 9,8 procenta z 8,9 procenta.

Červencový nárůst inflace v zemích platících eurem byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni. Evropská centrální banka již avizovala další zvyšování úrokových sazeb. 

Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta.

V Česku zatím není výše červencové inflace známá. V červnu vystoupila na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.