Česká ekonomika ve třetím kvartálu meziročně stoupla o 3,3 procenta

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta. Stavební výroba pak v listopadu zpomalila, průmysl naopak rostl.

„Ani aktuální čísla nic nemění na tom, že v dohánění přepandemické ekonomické úrovně česká ekonomika zaostává. Spojené státy i eurozóna jako celek jsou již nad úrovni před pandemií, zaostáváme i v rámci regionu. Vysvětlení jde primárně na vrub průmyslovému charakteru naší ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Statistici dále informovali, že podle sezónně očištěných údajů úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností ve třetím čtvrtletí loni proti předchozímu čtvrtletí reálně klesl o 0,2 procenta, meziročně ale stoupl o 2,5 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele se mezičtvrtletně zvýšila o 3,4 procenta a meziročně o 5,4 procenta.

Nahrávám video

„Spotřeba domácností na obyvatele rostla již třetí čtvrtletí v řadě,“ upozornil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností dosáhla 15,9 procenta, mezičtvrtletně tak poklesla o 5,2 procentního bodu a meziročně o 2,8 procentního bodu. Podle Kermieta tak pokračoval pokles míry úspor domácností na předkrizové hodnoty.

„Příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba. To v mnohých rodinách způsobí vážné finanční problémy. Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. V dalších čtvrtletích lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat pokračování poklesu míry úspor domácností, ovšem zřejmě již mírnějším tempem.

„Domácnosti budou do úspor zřejmě sahat i v letošním roce s tím, jak v důsledku vyšší inflace budou jejich reálné příjmy ze zaměstnání ve většině případů klesat, což si domácnosti mohou kompenzovat právě odčerpáním části úspor,“ uvedl Jáč.

Míra investic se u domácností podle ČSÚ proti předchozímu čtvrtletí zvýšila o 0,3 procentního bodu na 9,8 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím reálně vzrostl o 0,7 procenta a meziročně o 1,8 procenta na 38 637 korun.

Stavební výroba zpomalila

Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o čtyři procenta kleslo. Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni.

„Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.

Průmysl opět roste

Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu meziročně vzrostl. Produkce se zvýšila o 1,6 procenta. Stále se však nedařilo automobilovému průmyslu, který byl hlavním důvodem poklesu v předchozích měsících. Meziměsíčně se v listopadu průmyslová produkce zvýšila o 4,9 procenta.

„Listopadový růst průmyslové produkce představuje dobrý výsledek. Šlo po dubnu zatím o druhý nejsilnější měsíc roku 2021, a to i přes přetrvávající problémy ve výrobě automobilů,“ popisuje Matějka.

Výroba automobilů se proti předloňskému listopadu snížila o sedm procent. Rostla ale produkce strojů a zařízení, výroba a rozvod energií a rovněž produkce potravinářských výrobků.

Zahraniční obchod v přebytku

Zahraniční obchod Česka vykázal loni v listopadu po pěti měsících, kdy byl ve schodku, přebytek 5,7 miliardy korun. V meziročním srovnání byl však o 26,3 miliardy nižší. Bilanci nepříznivě ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli zdražení na světových trzích, naopak kladný vliv na ni měl meziročně větší přebytek obchodu s elektřinou a plynem.

Dovoz a vývoz byly ve sledovaném měsíci meziročně vyšší. Vývoz zboží stoupl o 8,1 procenta na 380,4 miliardy korun a jeho dovoz o 17,1 procenta na 374,7 miliardy korun.

„K jejich vyšší hodnotě přispěly zejména rostoucí ceny energií a vstupních surovin, naopak obchod s motorovými vozidly a jejich díly narůst obou ukazatelů brzdil,“ vysvětluje ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Loňský listopad měl o jeden pracovní den více než listopad 2020.

Hrozby: Ceny energií i pokračující pandemie

Podnikatelé jsou nyní vcelku spokojeni, hovoří však o jednom velkém problému – drahých energiích. „Jestliže mezi květnem a prosincem loňského roku udělaly čtyř až šestinásobný růst, tak z pohledu nákladové stránky výroby je to obrovský zásah,“ podotkl Jan Lát ze slévárny Beneš a Lát. Té se jinak daří, zákazníci jí přibývají i díky tomu, že firmy z Evropy teď více než dříve poptávají díly u lokálních výrobců. Firmě neuškodily ani odstávky v automobilovém průmyslu.

Výrobce lyží Lusti se naopak potýká s poklesem zájmu v souvislosti s covidem-19. Minulá zima byla lyžařsky velmi problematická, v Česku byl provoz skiareálů zakázán. Letos tomu tak není, přesto covid do sezony opět zasáhl. „Všechno vypadalo slibně, pak najednou zavřeli Rakousko a přestaly se prodávat lyže,“ vzpomněl na prosincové peripetie majitel firmy Milan Luštinec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 17 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 19 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...