Česká národní banka ponechala sazby, jak byly. Příští rok by mohly růst, kdyby se zvyšovala spotřeba domácností

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomy rozhodnutí rady nepřekvapilo. Guvernér centrální banky Aleš Michl upozornil, že v budoucnu připadá v úvahu i zvýšení sazeb, kdyby rostla poptávková inflace.

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Jde o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

„Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Zároveň dal najevo, že nelze očekávat, že by sazby klesaly. „Ani slovo nepadlo dnes (na středečním zasedání) o možném snižování sazeb. Vůbec to není na pořadu dne,“ zdůraznil. Rada je dál odhodlána bojovat proti inflaci, dokud se nevrátí ke dvěma procentům, ujistil.

Po příštím zasedání rady by podle Michla mohly zůstat na dosavadní úrovni, anebo se zvýšit. „Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste poptávková inflace nebo riziko poptávkové inflace,“ předeslal.

Při shrnutí aktuálních ekonomických ukazatelů však guvernér upozornil, že se tlumí spotřeba domácností, která je pro poptávkovou inflaci důležitá. „V mezičtvrtletním vyjádření klesla spotřeba domácností reálně o 3,1 procenta, což je historicky nejhlubší propad, pokud odmyslíme od období prvního lockdownu,“ podotkl. Napomoci zvýšení sazeb by podle něj mohl také zásadní růst mezd nebo dramatické zhoršení státního hospodaření.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Inflace, kterou se snaží centrální banka stanovením úrokových sazeb dostat pod kontrolu, byla v listopadu podle údajů Českého statistického meziročně 16,2procentní. Oproti prognóze České národní banky byla poněkud nižší, podle Michla to ale bylo hlavně kvůli rozdílnému přístupu k započítání úsporného energetického tarifu.

Podle některých ekonomů nedělá ovšem centrální banka maximum pro to, aby tempo zdražování srazila. „Průmysl, když vidí tak vysoká inflační čísla, nemá podle čeho plánovat do budoucna. (…) Inflace je v ekonomice největší zlo a je potřeba ji srazit,“ podotkla bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Naproti tomu Michal Skořepa z České spořitelny míní, že pokud jde o výši sazeb, „úroveň, jak je dnes, je v pořádku“. V úvahu podle něj připadá nanejvýš už jen drobné zvýšení. „Ale rozhodně už není prostor pro masivní zvyšování,“ domnívá se.

Krok, který nepřekvapil

Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali. Například Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že na stejné úrovni zůstane základní sazba až do srpna příštího roku, kdy se začne postupně snižovat. Guvernér ČNB Aleš Michl na předchozích jednáních bankovní rady upozorňoval, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu, dokud se nepodaří plně dostat pod kontrolu inflaci. V listopadu bylo tempo růstu cen 16,2 procenta.

Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče sdílí většina členů bankovní rady názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovni sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice. I když neočekává, že by se sazby dál zvyšovaly, zároveň ani nepředpokládá, že by začaly rychle klesat. „ČNB podrží své úroky beze změny i po celé první pololetí nového roku, ve druhé polovině 2023 by ale mohla zahájit proces jejich snižování,“ odhadl.

O tom, že je nynější úroveň sazeb maximem, však zapochyboval obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Nynější setrvání na sedmi procentech za široce očekávané vzhledem k dlouhodobé rétorice členů bankovní rady a vzhledem k vážným známkám zpomalení české ekonomiky. „Stále však existuje reálná šance, že ČNB bude muset své sazby na některém z příštích zasedání zvýšit,“ míní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.