Česko oficiálně předložilo kandidaturu Dlouhého do čela OECD

Česko bude usilovat o to, aby v čele Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stanul prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Země oficiálně předložila jeho kandidaturu na generálního tajemníka OECD, potvrdil Dlouhý společně se zástupci ministerstva zahraničí. O novém šéfovi bude organizace rozhodovat v prvním čtvrtletí příštího roku a podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) čeští diplomaté intenzivně o podpoře pro Dlouhého vyjednávají.

Petříček ve čtvrtek Dlouhého v Černínském paláci oficiálně představil také velvyslancům členských zemí OECD v Česku. Zdůraznil přitom význam organizace, jejíž zkušenosti podle něj pomohou při zvládnutí očekávaného hospodářského propadu kvůli pandemii koronaviru. Dlouhý zahraničním diplomatům představil své priority a vizi pro fungování OECD v nadcházejících pěti letech.

Petříček prohlásil, že tuzemská diplomacie udělá pro podporu Dlouhého maximum. „Chceme napravit situaci, kdy je střední Evropa podreprezentovaná ve vedení mezinárodních institucí,“ řekl. Klíčové podle něj bude zajistit podporu českému kandidátovi u ostatních evropských členů OECD.

Ministr ale zdůraznil, že se vedou jednání i mimo Evropu. Na novém generálním tajemníkovi se musí shodnout všichni členové organizace, jejichž počet by se po očekávaném přistoupení Kostariky měl zvýšit na 38.

Podle Petříčka byl Dlouhý výraznou postavou české ekonomické transformace, a proto má zkušenosti, které budou potřeba při restartu globální ekonomiky po pandemii koronaviru. OECD podle něj bude jednou z klíčových organizací, které mohou pomoci k nápravě ekonomických škod, které ve světové ekonomice covid-19 způsobil.

Dlouhý zdůraznil, že řešení dopadů pandemie bude klíčový krátkodobý úkol pro kohokoli, kdo se stane generálním tajemníkem OECD. Kromě toho označil jako svou prioritu v případě zvolení šéfem organizace přípravu na nové výzvy, jako jsou digitální transformace, včetně zapojení umělé inteligence do ekonomiky a posílení robotizace, nebo řešení hospodářských a společenských dopadů klimatických změn.

Chce usilovat také o posílení role OECD ve světě a o její intenzivnější spolupráci s nečlenskými zeměmi. V roli generálního tajemníka by také chtěl posílit roli členských států při rozhodování organizace.

Z Evropy se očekává ještě kandidatura švédského a estonského zástupce

Členské státy OECD mohou své kandidáty na generálního tajemníka organizace předkládat od začátku září do konce října. Český stálý zástupce při OECD Petr Gandalovič uvedl, že očekává, že se objeví pět až deset kandidátů. Z Evropy se kromě nominace Dlouhého očekává ještě kandidatura švédského a estonského zástupce.

Podle Petříčka je větší počet evropských kandidátů spíš důkazem velkého zájmu Evropy o pozici šéfa OECD než konkurencí uvnitř regionu. Ministr upozornil, že v případě výběru šéfa OECD se pozice zemí Evropské unie předem nekoordinují, protože všechny země EU nejsou členy OECD. Čeští diplomaté ale podle něj jednají se všemi evropskými státy o podpoře Dlouhého. Nynější prezident Hospodářské komory vyjádřil přesvědčení, že by se mohl stát kandidátem, za kterým se sjednotí celá Evropa.

OECD má v současnosti 37 hospodářsky vyspělých států, Kostarika dokončuje ratifikaci přístupu a do konce roku by se rovněž měla stát součástí organizace. Ustavující sjezd měla OECD v září 1961. Její počátky však sahají do doby poválečné Evropy.

Její předchůdkyně Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česko se členem OECD stalo v prosinci 1995.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.