ČEZ se chce soustředit na obnovitelné zdroje, možná i rozvoj Temelína. Uhlí se má v roce 2030 na jeho produkci podílet osminou

Nahrávám video

Skupina ČEZ se chce v následujících letech zaměřit na budování obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren, a na druhé straně bude pokračovat v útlumu uhlí. Při představení cílů do roku 2030 to řekli generální ředitel ČEZu Daniel Beneš a místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Energetická společnost počítá i s dalším využíváním jaderné energetiky. Po připravované stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany připadá v úvahu i příprava dalšího bloku v Temelíně, oficiální stanovisko ale podle Beneše ještě nebylo přijato. Zástupci některých ekologických organizací hodnotí kladně rozhodnutí utlumit spalování uhlí, ale plán ČEZu považují za nejasný, chybí jim například přesný plán, které elektrárny společnost zavře a kdy.

ČEZ má v současnosti 1700 megawattů obnovitelných zdrojů, z nich tisíc je v Česku. Do roku 2025 chce instalovaný výkon obnovitelných zdrojů téměř zdvojnásobit, přidá 1500 megawattů, podle Pavla Cyraniho vzniknou převážně v Česku, například „kolem Severočeských dolů a obecně v severních Čechách na brownfieldech“.

V roce 2030 bude šest tisíc megawattů obnovitelných zdrojů, z uhlí osmina produkce

Polostátní firma počítá s tím, že z uhlí bude v polovině desetiletí vyrábět čtvrtinu své produkce elektřiny a v roce 2030 osminu. V té době by měly mít obnovitelné zdroje již instalováno 6000 megawattů, což je zhruba trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany.

„Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku proto roste. Cíle dekarbonizace se postupně zpřísňují nejen u nás v Evropě, ale i v dalších částech světa,“ uvedl Daniel Beneš.

Emise chce ČEZ do roku 2030 snížit o 55 procent oproti roku 2019. Kromě obměny portfolia tomu má také pomoci rozvoj chytrých sítí a podpora energetických úspor v domácnostech, avizoval Cyrani.

Loni ČEZ vyrobil přes 57 terrawatthodin elektřiny, uhelné elektrárny se na její produkci podílely třetinou, jaderné více než polovinou. Z obnovitelných zdrojů se podařilo vyrobit šest procent celkové roční produkce, obdobný byl také podíl paroplynových elektráren.

Avizované rozšíření obnovitelných zdrojů by mělo znamenat velký zlom. Od roku 2012 přibylo v Česku jen málo fotovoltaických elektráren, podle odborníků je důvodem ukončení podpory obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu. 

Po Dukovanech by mohl dostat nový blok i Temelín, naznačil Beneš

Pokud jde o jaderné elektrárny, připadá podle Daniela Beneše v úvahu, že po připravovaném rozšíření Dukovan by se stavěl nový blok i v Temelíně, ale oficiálně o tom ještě nikdo nerozhodl. Beneš se také zmínil o možném využívání malých modulárních reaktorů.

Přechod na nízkoemisní zdroje plánuje v příštích letech řada energetických fiirem. Minulý týden oznámila společnost EP Infrastructure, která je jednou z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, že plánuje do roku 2030 ústup od uhlí a do roku 2040 uhlíkovou neutralitu.

Skupina Sev.en Pavla Tykače podle jejího analytika Pavla Farkače hledá a testuje „různé moderní ekologické technologie“ a chystá investice do obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť i výroby vodíku. „Zvláštní pozornost věnujeme transformaci hnědouhelného lomu ČSA na infrastrukturu pro chytrý průmysl či rezidenční projekty i bezemisní výrobu energie,“ dodal.

Ekologické organizace těší, že uhlí přestane být potřeba, chybí jim ale podrobnosti

Podle zástupců Greenpeace a Hnutí Duha je na nové strategii ČEZu důležité, že z ní plyne, že uhelná doba skončí rychleji, než se nedávno čekalo. „Nová strategie firmy ČEZ dává zcela jasný signál, že budoucností energetiky jsou obnovitelné zdroje a naopak uhlí končí. Doufám, že se z toho poučí hlavně vláda,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Lukáš Hrábek z Greenpeace sice považuje plány ČEZu za polovičaté, byť jde podle něj i o důležitý vzkaz vládě nynější i budoucí.

Ekologové ovšem upozorňují, že zatím byly hlavním projevem ústupu ČEZu od uhlí prodeje uhelných elektráren skupině Sev.en Energy. Zda bude budoucí praxe jiná, není jasné. Podle organizací firma neuvedla, které elektrárny se budou zavírat a kdy se o tom bude rozhodovat s ohledem na potřeby distribuční soustavy. Ekologům se také nelíbí, že firma neuvedla, zda chce prodlužovat těžbu na dole Bílina „za horizont roku 2030“.

Přežijí ti, kteří opustí uhlí

Podle analytiků a expertů nová strategie ČEZu reaguje na realitu evropského energetického trhu, kdy šanci na přežití mají pouze firmy, které opustí uhlí. Podle ekonoma portálu Capitaliked.com Radima Dohnala nyní vydaná strategie obsahuje očekávatelná sdělení, která v některých částech v zásadě nabízejí maximum možného podle požadavků Evropské komise a závěrů klimatické dohody z Paříže.

„Podle mého názoru mohla být ale ambicióznější. Nikde se v ní nepíše o prodlužování životnosti šesti jaderných bloků, což by jistě pomohlo udržet či zvýšit podíl bezemisních zdrojů. Zároveň jsem nenašel detailněji popsány způsoby realizace energetických úspor,“ uvedl.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že vize reflektuje probíhající změny ve světové a evropské energetice. „Donedávna byl směr k bezemisním technologiím tlačen především politickými rozhodnutími na úrovni EU, nyní se ale k tomu přidává silný ekonomický tlak ve formě rychle rostoucích cen emisních povolenek a odmítavý přístup finančních institucí k financování fosilních projektů. ČEZ se proto přizpůsobuje tomuto prostředí a je správné, že se snaží být lídrem v oblasti moderní energetiky,“ řekl.

ČEZ je akciová společnost, 70 procent jejích akcií patří státu. Představitelé současné vlády uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033.

Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž následně sdělil, že vedení společnosti navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 28 miliard korun. Stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun.

Navrhovaná dividenda podle firmy reflektuje prodej rumunských aktiv. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Letošní valná hromada se uskuteční v pondělí 28. června, oznámila společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...