ČEZ zvýšil čistý zisk o 49 procent. Pomohl mu růst cen elektřiny a příjmy z obchodování s komoditami

Skupina ČEZ vykázala za první tři čtvrtletí letošního roku meziroční zvýšení čistého zisku o 49 procent na 13,6 miliardy korun. Zvýšení je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR a vyšším ziskem z obchodování s komoditami, uvedla v úterý firma.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) by mohl za celý letošní rok dosáhnout 58 miliard korun, uvedl v úterý předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Za tři kvartály činil 44,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 16 procent. „Daří se nám v oblasti obchodování s komoditami a pokračujeme v opatřeních v oblasti vnitřní efektivity,“ uvedl Beneš. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že půl hodiny po otevření pražské burzy reagovaly akcie skupiny ČEZ na zveřejněné výsledky mírným propadem o -0,67 procenta na cenu 518,00 koruny za kus. „Zobchodováno bylo pouze 22 200 kusů akcií, z čehož lze usuzovat, že investoři neprojevují o výsledky skupiny ČEZ příliš velký zájem,“ dodal. 

Trh přijal výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí letošního roku s určitým zklamáním, byť si je vědom,  že firma má přes sebou zářnější kvartály, uvedl k tomu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Zmínil názor analytiků americké banky Morgan Stanley, kteří v úterý potvrdili cílovou cenu akcií ČEZ, tj. cenu, kterou by akcie firmy měly vykazovat ve dvanáctiměsíčním horizontu, na úrovni 578 korun za kus. Experti také všeobecně očekávají růst provozního zisku i čistého zisku rovněž v příštím roce. 

Místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák pak zmínil, že výroba elektřiny z tradičních zdrojů dosáhla 45,1 TWh a meziročně se zvýšila o dvě procenta. „Díky vysoce příznivým tržním podmínkám vzrostla o 80 procent výroba v paroplynové elektrárně Počerady,“ dodal. 

Výroba elektřiny ve zdrojích nové energetiky dosáhla 1,6 TWh a meziročně stoupla o 16 procent.

Novák později řekl agentuře ČTK, že ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZu firmě Eurohold. Úřad v odůvodnění k rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.

Negativní dopady soudního sporu

Tisková zpráva zmiňuje, že výsledky za samotné třetí čtvrtletí byly negativně ovlivněny překvapivým rozhodnutím odvolacího soudu ve sporu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), na jehož základě společnost ČEZ Prodej uhradila částku 1,3 miliardy korun.

„Dlouholetý spor souvisí s neodebráním elektřiny SŽDC v roce 2010, kdy SŽDC způsobila společnosti ČEZ Prodej škodu. Náhrada škody byla uhrazena ze strany SŽDC v roce 2015 a nyní byla ze strany ČEZ Prodej vracena včetně příslušenství. Proti rozsudku připravuje ČEZ Prodej dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.“

Skupina pokračuje v akvizicích

Skupina také uvedla, že pokračují akvizice v oblasti nové energetiky. Zmiňuje zejména nákup podílu 76 procent v polské společnosti Euroklimat, která je lídrem polského trhu v oblasti klimatizace a chladících zařízení, Inven Capital vstoupil do inovativní společnosti Zolar. Mezi významné události uplynulého čtvrtletí také patřilo navázání spolupráce s americkou společností NuScale připravující výrobu malých jaderných modulárních reaktorů.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.