ČNB by měla snižovat úrokovou sazbu rychleji, míní ekonom Marek

Nahrávám video

Zdražování potravin inflaci dlouhodobě nezvýší, ale je jejím nejviditelnějším rizikem. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek míní, že inflace je stabilizovaná, a vyzval Českou národní banku (ČNB), aby rychleji snižovala úrokové sazby. Náměstek ministra financí Tomáš Holub doplnil, že pokud stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky.

Ceny potravin opět rostou. Podle Českého statistického úřadu bylo v lednu máslo meziročně dražší o více než čtyřicet procent, vejce takřka o čtvrtinu. Ceny mléka, sýrů a vajec byly dohromady oproti lednu předchozího roku vyšší o osm procent.

Inflace v lednu vzrostla o 2,8 procenta, největší vliv na její růst měly právě potraviny společně se službami. Ty budou podle centrální banky tahounem inflace i v následujících čtvrtletích. Podle poslední únorové prognózy centrální banka očekává, že se letošní inflace bude průměrně držet pod dvěma a půl procenty. Příští rok má klesnout ke dvěma procentům. 

„Jsme zpátky v situaci, kdy je inflace víceméně na standardních hodnotách a kolísá v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Potraviny jsou jedna z kategorií, která celkovou inflaci rozkolísává,“ uvedl Holub. Rostoucí ceny potravin považuje v krátkodobém horizontu za hlavní riziko budoucího vývoje inflace.

„Na druhou stranu věřím, že i s tímto faktorem uvidíme v následujících měsících zpomalování meziroční inflace a můžeme se dostat blízko dvěma procentům, tedy k cíli centrální banky. Nemyslím si, že potraviny by byly tak výrazným rizikem, aby se od cíle nějak vzdálila a odpoutala,“ dodal.

Marek poznamenal, že právě kvůli tomu, že cenu potravin ovlivňuje počasí a tím je kolísavá, ekonomové od ní často odhlížejí a dívají se na jádrovou inflaci, která potraviny nezohledňuje. „Jádrová inflace ukazuje, že se ji podařilo stabilizovat mezi dvěma a třemi procenty. Tudíž by nemělo hrozit riziko, že se budeme dlouhodobě vzdalovat od dvouprocentního cíle.“

Marek: Měnová politika by se měla uvolňovat rychleji

Bankovní rada se na začátku února vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Při dalším snižování ale musí být centrální banka obezřetná, poznamenala v únoru viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„I inflace v cenách služeb se dostává pod kontrolu,“ řekl Marek. Míní, že by Česká národní banka měla postupovat s uvolňováním měnové politiky rychleji. „Kolem inflačního cíle bývá toleranční pásmo. Jádrová inflace, ostatně i celková, v něm je,“ vysvětluje a upozorňuje na to, že měnová politika má zejména inflaci hasit. „Když je uhašena, tak má být nastavena tak, aby minimálně nepoškozovala ekonomiku. Měla by ji spíše pomáhat,“ míní Marek.

Podle něj může mít pomalé snižování úrokových sazeb obrovské makroekonomické náklady. „Byť je to čtvrt nebo půl procentního bodu, v ekonomice jako celku jsou to miliardové škody, které může způsobovat ČNB tím, že postupuje příliš liknavě.“ Podle Markova modelu by se základní úroková sazba měla rychle blížit ke třem procentům.

Holub upozorňuje, že by ČNB neměla nějak silně reagovat na aktuální inflaci. „Změny úrokových sazeb se do ekonomiky propisují se zpožděním rok, rok a půl. Musíte se tedy dívat dopředu a neptat se, kde je jádrová inflace teď, ale kde bude po uplynutí této doby,“ vysvětluje.

Prognóza centrální banky předpokládá, že inflace bude v roce 2026 poměrně bezpečně u dvouprocentního cíle. Holub poznamenal, že podle prognózy by se úrokové sazby měly dostat „někam ke třem procentním bodům v prvním pololetí tohoto roku“.

Pomalejší oživování ekonomiky sice dává centrální bance větší jistotu k měnové stabilitě, ale má dopady na reálnou ekonomiku, poznamenal. „Ve chvíli, kdy stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky,“ uzavřel Holub. 

Dopad obchodní války na Česko by byl citelný, shodují se ekonomové

Americký prezident Donald Trump avizoval, že Spojené státy na Evropu uvalí cla ve výši pětadvaceti procent. Pokud by k této obchodní válce mezi Evropou a USA došlo, jednoznačně by to mělo dopad na ekonomiku, míní hosté Otázek Václava Moravce.

„Záleží na síle odvetných opatření, ale tak jako tak by naše ekonomika rostla pomaleji,“ říká Holub. Podle něj ministerstvo financí v poslední makroekonomické predikci zpracovalo analýzu, podle které by vlivem obchodní války mohla česká ekonomika růst o půl procenta pomaleji.

Například ekonom a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza předpokládá dvojnásobný pokles, tedy o jedno procento. Holub připustil, že si dokáže představit scénář, ve kterém by došlo k takovému poklesu. „Je to v hypotetické rovině, ve které figuruje spoustu proměnných,“ vysvětlil.

Marek poznamenal, že pokud by došlo k procentnímu poklesu růstu, česká ekonomika by „na tom byla podobně jako v posledních dvou letech a víceméně by dál přešlapovala na místě“. Upozornil, že Česko by bylo jednou ze zemí, která by byla nejvíce exponovaná vůči negativním reálným ekonomickým šokům.

Marek dále uvedl, že Česko je velmi exportně orientovaná ekonomika a nepřímo je silně závislá na americkém trhu. „Podle klasických statistik zahraničního obchodu Spojené státy pro nás nepatří mezi nejvýznamnější obchodní partnery. Ale pokud se podíváme, kde končí v Česku vytvořená přidaná hodnota, jsou pro nás USA druhý největší obchodní partner ze všech,“ informoval Marek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 13 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 13 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.