ČNB drží korunu stále zkrátka. Intervence ji v lednu stály 58 miliard

Nahrávám video

Česká národní banka (ČNB) stále drží českou měnu pod 27 korunami za euro, a pokračuje tak v takzvaných devizových intervencích. V rámci nich i v lednu nakupovala eura za 58 miliard korun. Devizové intervence zahájili bankéři v listopadu 2013 a od té doby do letošního ledna oslabovali korunu za více než půl bilionu korun.

Na počátku intervencí, v listopadu 2013, zaintervenovala ČNB za 200 miliard korun. Další zásah proti silné koruně pakl přišel loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka nezasahovala, ale v listopadu se k intervencím opět vrátila – za 10 miliard korun. A pokračovala v nich i v prosinci, kdy nakupovala za 42 miliard.

Únorové intervence odhadujeme poblíž 25 miliard korun.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING

„Únorový objem intervencí ČNB je ve srovnání s lednovými hodnotami nižší, což souvisí se znovuotevřením otázky záporných sazeb. ČNB tuto možnost zmínila na svém jednání z počátku února, čímž koruna mírně oslabila a v průběhu února se vesměs pohybovala nad hranicí kurzového závazku,“ popisuje únorový vývoj hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Devizové obchody ČNB
Zdroj: ČNB

Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč upozornil na to, že výhled měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) naznačuje, že ČNB bude muset intervenovat i nadále a situace ji bude čím dál víc tlačit k úvahám o snížení depozitní sazby pod nulu. „Myslím si, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá,“ dodal Jáč, který odhaduje únorové intervence na 56,6 miliard. Seidler ale naopak v souvislosti s únorem mluví pouze o 25 miliardách.

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Bankovní rada ČNB na začátku února uvedla, že nehodlá režim devizových intervencí ukončit dřív než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině tohoto roku. Do té doby bankéři nejčastěji hovořili o konci roku 2016. Za posunutím termínu je vývoj inflace.

Češi v lednu více vyvezli, než dovezli

Slabší koruna nahrává českému exportu, kterému devizové intervence přinesly několik stovek miliard korun. A zahraniční obchod skončil i v lednu v přebytku, a to 19,3 miliardy. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 0,7 miliardy více, píše v předběžné zprávě Český statistický úřad. I tak je to ale od roku 2005 nový rekord.

Na vývoji se odrazil výrazný pokles cen ropy. Podle analytiků ale zklamal pomalejší růst exportu. „Za meziročně vyšší přebytek jsme vděčni nízkým cenám ropy na světových trzích a stále silné poptávce po automobilech vyrobených v Česku. Naopak v důsledku rostoucí domácí spotřeby se zvyšuje dovoz spotřebního zboží a potravin do ČR,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nejdůležitějším údajem je, že se vývoz v národním pojetí v lednu meziročně zvýšil o 2,4 % a dovoz o 2,3 %. Domácí i zahraniční poptávka tak stále ještě pozvolna ožívají… Letošní rok bude kvůli zhoršení globálního vývoje pro vývozce a dovozce obtížnější než ten loňský. Napětí bude přicházet z finančních trhů kvůli zpomalování Číny.
Markéta Šichtařová
ředitelka Next Finance

Tuzemskému průmyslu, a zvláště pak automobilkám, se daří zvyšovat vývoz především do zemí EU. „Jestli něco může trochu kazit první dojem z lednových čísel, tak je to velmi pomalý růst exportu. Dlužno ovšem dodat, že leden měl o jeden pracovní den méně, což se na výsledku muselo projevit negativně. Očištěná data tak vyznívají přece jen lépe,“ řekl Petr Dufek z ČSOB.

Meziměsíčně se podle statistiků po sezonním očištění v národním pojetí zvýšil vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 2,9 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.