ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Boj s inflací nekončí, zdůraznil Michl

„V zemi byla obnovena cenová stabilita,“ řekl na tiskové konferenci bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. Rada ale stále vidí v české ekonomice jistá mírně proinflační rizika, proto nebyl pokles úrokové sazby razantnější. „Boj s inflací nekončí,“ zdůraznil Michl, připomněl ale, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB přitom navrhovali rychlejší pokles úrokových sazeb na 5,5 procenta.

Michl řekl, že ČNB bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent. Dodal, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Koruna při tiskové konferenci posílila vůči euru o třináct haléřů na 25,17 koruny za euro v důsledku prohlášení Michla o výhledu úrokových sazeb, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Posílení české měny je podle jeho názoru krátkodobé a nemusí nadále pokračovat.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.

„Zvolili jsme dnes hodně opatrný postup. Když se díváme na Evropskou centrální banku, která má úrokové sazby čtyři procenta, nebo Americkou centrální banku, která má úrokové sazby 5,25 procenta a o prvním snižování uvažuje až v červnu či červenci, tak si myslíme, že tento postup je správný a že to číslo na konci roku nebude zase tak nízké,“ popsal člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. K obezřetnosti radu vedlo i zdražování služeb v zemi, uvedl, proto volí spíše postupné než skokové snižování sazby.

Naplnění očekávání

Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem je ale rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek si myslí, že současné snížení je „tak akorát“. „Koruna je velmi citlivá na vývoj úrokových sazeb, takže je rozhodně správné, že Česká národní banka postupuje předvídatelně, a zároveň umírněně,“ řekl pro ČT.

Poslední snížení sazeb by nemělo mít zásadnější dopad na kurz koruny, předpokládali ho jak analytici, tak trh, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Domnívám se, že centrální banka mohla klidně snížit sazby razantněji, třeba o tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal s tím, že se na to trh připravoval, po komentářích bankéřů ČNB z minulého týdne ale očekávání prý přehodnotil.

„Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Změna úroků centrální banky se podle něj v ekonomice naplno ukáže se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. „Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se tak v české ekonomice plně projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025,“ myslí si.

„Je velmi pravděpodobné, že ČNB bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu, který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb. Na konci letošního roku by se mohla dostat hlavní repo sazba pod 4,0 procenta,“ odhadl analytik Deloitte David Marek.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar zmínil, že z hlediska podniků bude i tak přetrvávat nedůvěra českých firem ke koruně, k čemuž přispěla velká inflace v minulosti. „Velká inflace měla být hvězdnou hodinou české centrální banky a české koruny a nakonec skončila obrovskou ostudou. Měli jsme jednu z nejvyšších inflací z celé EU a koruna nás neochránila, ba naopak,“ uvedl s tím, že nedůvěra ke koruně bude i přes snížení sazeb pokračovat. „České podniky považují korunu za rizikovou a budou euro využívat čím dál více,“ podotkl.

Experti: Budou klesat úroky bank u vkladů i úvěrů

„Dnešní rozhodnutí ČNB se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB,“ prohlásil Seidler. Lze tak podle něj očekávat další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také úrokové sazby u vkladů se budou snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB, což naznačuje vývoj vkladových sazeb s dohodnutou splatností, a to jak u domácností, tak firem, dodal.

Pro hypoteční sazby rozhodnutí centrální banky potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je už vidět na tržních sazbách delších splatností, pokračoval Seidler. Krok ČNB podle něj zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostala se na 5,36 procenta, tedy na nejnižší úroveň od června 2022, uvedl.

Další snížení základní úrokové sazby je skvělou zprávou pro všechny, kteří vyčkávají na sjednání hypotéky a následné pořízení nemovitosti, míní ředitel a zakladatel investiční platformy InvestBay Daniel Rajnoch. Rozhodnutí podle něj dlouhodobě povede ke zvýšené poptávce po nemovitostech a růstu jejich cen. Horší zpráva to je pro výnos spořicích účtů a dluhopisů, kde bude následovat pozvolný pokles úrokové sazby, řekl.

Snižování sazeb vyvolá paradoxně zvyšování cen nemovitostí, uvedla také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Je podle ní vhodnější spíše zvolit krátkou fixaci v očekávání dalšího snížení sazeb v novém fixačním období. „Zlevní především úrokové sazby krátkých fixací na jeden, dva a tři roky,“ doplnil expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Oblíbenost těchto fixací nyní roste, v únoru ji mělo 77 procent všech poskytnutých hypoték. V následujících měsících zamíří většina nabízených úvěrů v tomto spektru pod hranici pět procent, dodal expert.

Pokles pokračuje

Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.