Co může česká ekonomika té slovenské závidět? Dzurindovy reformy, pružné zákony a euro

Čtvrt století po rozdělení společného státu ekonomiky obou zemí vykazují podobné rysy. Českou i slovenskou například táhne výroba automobilů, oba sousedé zaznamenávají pozitivní – klesající – vývoj míry nezaměstnanosti a stabilní ekonomický růst. Rozděluje je však opačný přístup k jednotné evropské měně. Zatímco Slovensko pět let po vstupu do EU euro přijalo, Česko na něj stále čeká.

Na této soukromé škole je angličtina jediným vyučovacím jazykem. Z necelé tisícovky studentů je jich osmdesát procent ze zahraničí, například z Ruska nebo Ameriky. Zhruba deset procent tvoří ale studenti ze zemí eurozóny. I přesto, že Česko je pro ně mnohdy sousedním státem, na zaplacení školného si musí peníze vyměnit. Škola má totiž ceníky v korunách.

Nahrávám video

„Operujeme v České republice a také náklady jsou v českých korunách a pro studenty samozřejmě ceny přepočítáváme na eura nebo na dolary, ale spíše orientačně,“ říká prorektor pro záležitosti výuky na Anglo-americké vysoké škole Miroslav Svoboda.

„Zavedení eura je jednou z klíčových událostí, která, když si vezmeme, že Česko a Slovensko byly součástí jedné ekonomiky, funguje jako laboratorní experiment, jak se budou vyvíjet samostatně,“ říká ekonom Ján Oravec.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle bývalého českého ministra financí Ivana Kočárníka má větší ekonomika možnost větších efektů. „Nicméně v podmínkách, kdy byly různé názory na ekonomický vývoj, na ekonomickou politiku mezi českou a slovenskou stranou, disharmonie by určitě nepřispěly k dobrému vývoji,“ uvedl Kočárník.

„Klíčové dohánění nastalo v roce 2008. To znamená, že ho nemá na svědomí euro, ale spíše reformy, které Dzurindovy vlády provedly,“ upřesňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Jako negativní faktor pro zavedení eura na Slovensku působilo načasování. Evropa v té době totiž byla v ekonomické krizi. Vývoj země se tak zpomalil. „Když se rozbilo rozhodnutí o načasování vstupu do eurozóny, tak se nepředpokládalo, že v té době přijde i světová finanční krize, která měla makroekonomické dopady,“ vysvětluje bývalý viceguvernér NBS (Národní banky Slovenska) Ján Tóth.

Český průmysl by euro bral

O vnějších vlivech nyní mluví také čeští průmyslníci, kteří by zavedení eura přivítali. Klíčové je pro ně vítězství proevropských politiků ve Francii a Německu. „Po těchto událostech se budou hlavní děje odehrávat v eurozóně, nikoliv mimo eurozónu a byla by velká škoda, abychom stáli mimo,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

S vlastní měnou si Česko mohlo v minulých letech ale dovolit například intervenční režim České národní banky, který podpořil české vývozce před zahraniční konkurencí. Od jeho ukončení zatím koruna stabilně posiluje. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Dušana Kunovského, developera a zakladatele společnosti Central Group, jehož firma je pouze o rok mladší než samostatná Česká republika, bylo rozdělení státu věcí politiky. Byznys však zajímaly spíše podmínky pro podnikání, ty úvodní impulsy, které tomu dávali pravicoví politici. „A pro podnikání je absolutně důležitá nějaká předvídatelnost, dlouhodobost,“ říká Kunovský. 

A hodnotí, že podle něho mají Slováci více prorozvojové prostředí než Češi a také pružnější legislativu. „Je tam možnost zrychleného řízení strategických oblastí, to tady není a ta impotence České republiky v tomhle ohledu je obrovská,“ vysvětluje.

Z dlouhodobějšího pohledu je pak podle něho vstup Česka do eurozóny správný a potřebný. „Ale dost záleží na společenském naladění. Celá myšlenka EU je tady negativizována,  diskredituje se, pak přišla uprchlická krize, pak zase přeregulativní opatření, na kterých se živí politické subjekty, které mávají protievropským praporem,“ konstatuje Kunovský.

Přitom míní, že výhody, které z toho plynou pro ekonomiku i společnost či stabilitu v Evropě, jasně převažují. „Je to budoucnost pro Česko, ale musí pro to být společenská podpora, naladění evropské myšlence. A když tohle tady nebude, budou to lidé vnímat jako nucené zlo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.