Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.

Denní výkaz ministerstva financí za úterý ukázal, že nesplacený veřejný dluh USA vzrostl na 40,047 bilionu dolarů. Tento milník byl překročen pouhých pět měsíců poté, co v březnu dluh dosáhl 39 bilionů dolarů. V říjnu, opět jen o pět měsíců dříve, dluh překročil 38 bilionů.

Za posledních necelých deset let se přitom zdvojnásobil, upozorňují agentury. V lednu 2017, kdy se prezidentem poprvé stal Donald Trump, federální veřejný dluh činil 19,95 bilionu dolarů. Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) přitom očekával, že celkový dluh do konce aktuálního fiskálního roku, což je v září, dosáhne 39,4 bilionu dolarů.

Dědictví covidu

Zhruba jedna třetina tohoto nárůstu připadá na období dvou let, kdy vláda intenzivně čerpala úvěry na financování opatření proti pandemii covidu-19, která zavedl Trump během prvního funkčního období a po něm i prezident Joe Biden.

Zbytek lze podle Reuters přičíst fiskálním rozhodnutím obou prezidentů v kombinaci s dlouhodobou nerovnováhou mezi daňovými příjmy a výdaji.

Varování

Skupiny pro rozpočtový dohled varovaly před vypuknutím dluhové krize v plném rozsahu, pokud zákonodárci nezačnou řešit neudržitelný fiskální výhled a nezvýší daně, neosekají výdaje, případně obojí, píše Reuters. Prudce rostoucí veřejný dluh a další překonaný milník se podle odborníků už nyní promítají do peněženek Američanů – zvyšují náklady na úvěry, například na hypotéky a automobily, tlačí na pokles mezd v podnicích, které mají méně peněz na investice, a vedou ke zdražování zboží a služeb.

Růst zadlužení je pro Trumpa nepříjemnou zprávou, protože v předvolební kampani v roce 2024 sliboval omezit výdaje vlády. K růstu zadlužení částečně přispělo i zneplatnění cel, která Trump zavedl, a válka na Blízkém východě. Ta si za téměř šest měsíců bojů vyžádala životy 18 amerických vojáků a přišla Spojené státy na 37,5 miliardy dolarů. Konflikt přitom zatím nevykazuje známky brzkého řešení a nesnižují se ani výdaje na obranu.

Sněmovna reprezentantů v červenci těsně schválila každoroční zákon o obranné politice, který počítá s rekordní částkou 1,15 bilionu dolarů pro Pentagon. Obtížné je také vyčíslit úspory, které měly přinést Trumpovy snahy o zeštíhlení federální vlády a rušení úřadů. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že skutečné úspory jsou výrazně nižší než částky uváděné vládou. Web ministerstva pro efektivitu vlády (DOGE) v současnosti uvádí škrty 215 miliard dolarů, uvedla agentura AFP.

Výnosy dlouhodobých amerických státních dluhopisů v úterý vystoupaly nejvýše od roku 2007. Investoři se obávají, že válka s Íránem zvýší cenové tlaky a inflaci, zároveň mají stále větší pochybnosti o schopnosti Washingtonu zvládat vysoký rozpočtový schodek. Vyšší výnosy znamenají, že americká vláda bude muset při refinancování dluhu platit nejvyšší úroky od doby před globální finanční krizí v roce 2008. Ve středu se ministerstvo financí pokusilo situaci na trhu stabilizovat, díky čemuž se pak výnosy snížily.

Vyjádření analytiků

Spojené státy dlouhodobě hospodaří s vysokým schodkem a půjčují si peníze mimo jiné na financování války a daňových škrtů. Analytička a specialistka na rozpočet a daně Jessica Riedlová z Brookings Insitution uvedla, že americké deficity se v posledních letech pohybují kolem dvou bilionů dolarů, a to i v době míru a hospodářského růstu. Už delší dobu je podle ní známo, že vládní deficity se ubírají neudržitelnou cestou. Zatímco dříve trhy znepokojovaly schodky tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nyní schodky dosahují šesti až sedmi procent, což nervozitu na trhu zvyšuje. Situaci zhoršují i vyšší úrokové náklady kvůli inflaci a rostoucí výdaje spojené se stárnutím populace.

Analytici také poukazují na to, že neexistuje žádná hranice poměru dluhu k HDP, jejíž překročení by automaticky vyvolalo dluhovou krizi. I když hrubý dluh představuje symbolickou hranici, mnoho ekonomů považuje za důležitější sledovat dluh držený veřejností, tedy vládní dluh, který drží soukromí investoři a subjekty mimo vládu a který nezahrnuje například dluh státu vůči penzijním fondům státních zaměstnanců. Celkový hrubý dluh má přesto význam psychologický, protože finanční trhy upozorňuje, že rostoucí zadlužení si zaslouží větší pozornost, dodala Riedlová.

Ředitel pro fiskální politiku neziskové organizace Bipartisan Policy Center Caleb Quakenbush upozornil, že vývoj amerických rozpočtových výdajů se Kongres ani jednotlivé vlády dosud nepokusily řešit smysluplným a dlouhodobým způsobem. Varoval také před nejistotou související s bezprecedentním objemem zadlužování. V případě dluhové krize by podle něj mohl trh se státními dluhopisy čelit vážným problémům.

I bez krizového scénáře by ale vysoké zadlužování mohlo způsobit růst nákladů na úvěry pro domácnosti a firmy, což by zatížilo celou ekonomiku. Americký ministr financí Scott Bessent přitom už dříve stanovil cíl snížit rozpočtový schodek na tři procenta HDP. Americká centrální banka (Fed) aktuálně odhaduje rozpočtový schodek asi na šest procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 11 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.