Do roka čekají recesi. Vystrašených investorů je nejvíce za deset let

Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích dvanácti měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let, napsala agentura Reuters. Zhruba 59 procent respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.

Podíl respondentů očekávajících recesi se zvýšil ze 34 procent v srpnovém průzkumu. Za sílícími obavami z příchodu recese stojí zpomalování růstu globální ekonomiky, napětí v obchodních vztazích a politická nejistota.

Pouze 30 procent respondentů očekává, že nynější obchodní konflikt mezi Washingtonem a Pekingem se vyřeší před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které se uskuteční v příštím roce.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Podle 38 procent respondentů lze tento obchodní konflikt mezi USA a Čínou považovat za „nový běžný stav“.

Z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), který byl zveřejněn v srpnu, zase vyplynulo, že část amerických ekonomů je natolik znepokojena riziky hospodářské politiky prezidenta Donalda Trumpa, že do konce roku 2021 očekávají ve Spojených státech recesi.

Že se ekonomika dostane v roce 2021 do recese, si myslelo 34 procent oslovených ekonomů. V únorovém průzkumu jich bylo 25 procent. Jen dvě procenta očekávalo, že recese začne letos, zatímco 38 procent oslovených ekonomů předpovídalo recesi příští rok.

USA zažívají nejdelší éru prosperity

Právě největší světová ekonomika však nyní zažívá nejdelší období hospodářské expanzce. Podle údajů National Bureau of Economic Research americké hospodářství roste 123. měsíc za sebou, tedy od konce velké recese v červnu 2009, uvedl server foxbusiness.com. 

Předchozí rekord trval 120 měsíců – od března 1991 do března 2001. Toto období ukončilo splasknutí takzvané internetové bubliny, jež přineslo pád řady akcií technologických firem až k nule a krach mnoha firem.

Jak to zvládne německé hospodářství?

Do bouřlivých časů však zřejmě míří německé hospodářství, největší evropská ekonomika. Deutsche Bundesbank (centrální banka) ve svém srpnovém výhledu uvedla, že německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla. A to kvůli nedostatku zakázek. Zpráva tak naznačila, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Německá ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,1 procenta. Hospodářský institut IfW tento měsíc varoval, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vstoupí do recese, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. IfW předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

ECB chce posílit růst eurozóny

Na zpomalování ekonomického růstu eurozóny, tedy zemí platících eurem, reagovala v minulém týdnu Evropská centrální banka. Snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. 

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.