Druhá gigafactory, o které se jedná, by byla jinde než v Líních, ujistila vláda

Gigafactory, kterou by mohl v Česku postavit korejský investor, by vznikla jinde než na letišti v Líních u Plzně. To je jednou z lokalit, o kterých uvažuje pro svoji středoevropskou gigafactory Volkswagen. Obyvatelé okolních obcí i představitelé samospráv však mají proti jeho záměru výhrady. Protesty svolaly také aerokluby, které na letišti působí.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v úterý, že vláda jedná momentálně se dvěma investory, kteří by mohli v Česku postavit gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Dosud se hovořilo o zájmu Volkswagenu, který si vybírá mezi třemi lokalitami ve střední Evropě, přičemž v Česku mu vyhovuje oblast, kde je nyní záložní armádní letiště Líně.

Nová je informace, že by gigafactory v Česku mohl postavit také investor z Jižní Koreje. Vláda však popřela, že i on by ji chtěl mít na Plzeňsku, kde už nyní ambice Volkswagenu narážejí na odpor místních obyvatel i některých politiků. „Tato by ale nebyla spjata s automobilovým průmyslem a šlo by o menší výrobu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). 

Naopak Líně jsou jedinou možnou lokalitou, má-li být v Česku továrna Volkswagenu. Další varianty jsou v Polsku a Maďarsku. „My jsme si to nevybrali. Bohužel není jiné místo v Česku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Podle něj nejsou v Česku už téměř dvacet let připravované průmyslové zóny.

Premiér Fiala hovořil o gigafactory jako o projektech se zásadním významem pro konkurenceschopnost České republiky, potažmo zdejší autoprůmysl. Závod má vyrábět baterie pro elektromobily, ve kterých vidí VW svou budoucnost – a podle premiéra tak gigafactory umožní zachování a restrukturalizaci tohoto odvětví.

Odpor místních

Na středeční odpoledne svolala Hospodářská komora jednání o gigafactory u Plzně, pozvala na něj ministra průmyslu a obchodu i představitele samospráv. Ti se chystají stavbě na ploše nynějšího letiště bránit mimo jiné proto, že nechtějí mít u obcí sloupy vedení velmi vysokého napětí.

Kabinet i představitelé koncernu Volkswagen také odmítají obavy obyvatel obcí poblíž líňského letiště, že by v gigafactory pracovali agenturní pracovníci, na které si stěžují v některých jiných průmyslových zónách u Plzně. Podle kabinetu by v gigafactory našly práci tisíce kvalifikovaných pracovníků. „Je to investice do budoucnosti automobilového průmyslu. Výroba je vysoce automatizovaná a velice efektivní. Pracují tam jen vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. Představa, že tam bude nekvalifikovaný agenturní personál, je naprosto mylná,“ řekl Jahn.

Síkela také potvrdil, že MPO zaplatí studii dopadů plánované továrny na okolní region, kterou zadá po dohodě Plzeňský kraj. Náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN) ale uvedl, že kvalifikovaná analýza dopadů, kterou bude nutné projednávat s obcemi, bude trvat měsíce. Určitě se podle něj nestihne zpracovat do konce letošního roku, dokdy se má VW jako investor rozhodnout, kterou lokalitu pro stavbu gigafactory zvolí. „Vycházím z toho, že rozhodnutí o této investici padne do konce tohoto roku,“ řekl také Jahn.

Vláda musí podle Jahna Volkswagenu garantovat veřejné pobídky a připravenou průmyslovou zónu. VW požaduje dvousethektarovou plochu pro sebe a jednoho hlavního dodavatele. „Dřívější požadavky na rozlohu byly větší, protože se počítalo i s dalšími subdodavateli. Od toho jsme upustili, protože byl zájem tuto zónu zmenšit,“ uvedl.

Starostovi Dobřan Martinovi Sobotkovi (Aktivní Dobřany) se nelíbilo ministrovo vyjádření, že krajním řešením by v případě odporu obcí mohlo být vyvlastnění jejich pozemků. „Vyvlastnění má každý stát ve své legislativě. Ale nazval jsem to krajním řešením, tomu se chceme za veškerých okolností vyhnout. Je to nástroj, který použijete pouze ve stavu nouze,“ uvedl Síkela. Jeho ministerstvo bude s obcemi jednat.

Další protiargumenty byly, že by gigafactory, která má pracovat v třísměnném provozu, potřebovala příkon elektřiny 1,5násobně vyšší, než nyní spotřebuje celý Plzeňský kraj. Ministerstvo to odmítlo. Podle Jahna zajistí ČEZ kompletně nízkouhlíkovou elektřinu z fotovoltaických, větrných a možná i jaderných zdrojů. Solární zdroje by vznikly v hnědouhelných revírech, větrná elektřina by mohla být z dovozu. Vladimír Rada, majitel plzeňských kováren, uvedl, že se k němu od jara dostávají jen kusé informace a ani nyní mu nikdo nevysvětil, proč má být gigafactory v Líních. Dodal ale, že její význam pro Česko nezpochybňuje. 

Proti tomu, aby nynější letiště nahradila továrna, se bouří také aerokluby, které v Líních sídlí. V úterý protestovali jejich zástupci před německou ambasádou a na 15. listopadu svolali další shromáždění přímo na letiště. Upozorňují, že letiště aktivně využívají. Za nejhorší z dobrých řešení označili variantu, že by gigafactory u Plzně vznikla, ale tak, že by zároveň bylo možné zachovat provoz na letišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.